Zisky českého vývozce zdravotnického materiálu kromě jiného ovlivňuje..
celý podtitul:
Zisky českého vývozce zdravotnického materiálu kromě krize ovlivňuje kurz koruny nebo cena ropy
Vliv finanční krize už na vlastní kůži okusila celá řada českých firem. Výjimkou nezůstal ani výrobce nemocničních lůžek a zdravotnické techniky, společnost Linet. Ředitel a zakladatel firmy Zbyněk Frolík očekává, že na konci letošního a na začátku příštího roku bude situace pro jeho podnik nejvážnější. Rapidní pokles poptávky však firma pociťuje už nyní a situaci zhoršuje nestabilní kurz koruny. Linet je proto nucen omezit výrobu a během března dokonce plánoval čtyřdenní pracovní týden. Šéf firmy však pro týdeník EURO vyvrátil, že by se chystal propouštět.
Nová postel, dobrá image Linet dodává lůžka do 70 zemí světa a propad poptávky už pocítil téměř ve všech oblastech. Jako první prý omezily objednávky země, jejichž ekonomika a státní příjem je závislý na prodeji ropy. Právě v arabských státech nebo Venezuele má Linet obrovské zakázky. Tyto země se na obratu firmy podílejí 26 procenty a do bohatých států, jako je Kuvajt či Saúdská Arábie, firma dodává své nejluxusnější výrobky. Jenže vládám zde po prudkém propadu cen ropy ze 150 na 40 dolarů za barel dramaticky klesly příjmy, což se nyní promítá v omezování investic do zdravotnictví. Zbyněk Frolík se netají tím, že podnikání v jeho oboru značně ovlivňuje také politika a ekonomická kondice vlád. „Vybavení nemocnice je spojeno s určitým politikem. Často je záležitostí image a úzce souvisí s volbami,“ říká. Nákup drahé přístrojové techniky většinou běžní pacienti nebo návštěvníci nemocnice nedocení a často ani neuvidí. Proto tam, kde se budou v brzké době konat volby, nebo kde stát chce vylepšit svůj obraz u veřejnosti, plošně investuje do interiérů a do lůžkové techniky. „V tomto případě pacienti i návštěvníci změnu pozitivně vnímají,“ vysvětluje ředitel Linetu.
Čtyři dny v týdnu
Rozpočty nemocnic nenabízejí příliš velký prostor pro úspory. Lůžková technika pro ně není nezbytnou investicí, a proto když chybí peníze, je první, kterou lze odložit. Většina ostatních nákladů ve zdravotnictví je fixních. „Pacienty nemůžeme nechat doma a zmenšit nemocnici. Energie, zdravotnický materiál, léky, nic z toho nejde jen tak omezit. Jediné, co nemocnice mohou dělat v případě propadu plateb nebo nedostatku zdrojů, je omezení investic,“ objasňuje Frolík. Podíl investic se v rozpočtu nemocnic pohybuje v jednotkách procent a zahrnuje také veškeré vybavení, stavební práce, přístroje i lůžka. Jakákoli omezení jsou tedy citelně znát.
Linet už byl proto nucen částečně omezit výrobu a během března také pracovní dobu. Zaměstnanci během tohoto měsíce měli v pátek zůstávat doma. V poslední chvíli však přišly větší zakázky a plánované dovolené v pátek byly zrušeny. „Situaci nechceme řešit hromadným propouštěním. Spíše chceme své lidi vzdělávat. Očekáváme, že až se tato vlna přežene, dojde ke konjunktuře. Výrobky máme kvalitní a cenově velmi konkurenceschopné. Jediným problémem je, že stále klesá poptávka,“ konstatuje šéf firmy. Nejsilnější vliv krize očekává na podzim a v příštím roce. V tu dobu podle něj vytvářejí firmy ve zdravotnictví největší obrat a propad bude tudíž nejvíce zřetelný.
Zbyněk Frolík se domnívá, že finanční krize ovlivní investice ve zdravotnictví hlavně v příštích několika letech. Státy budou spíše investovat do podpory podnikání a zmírnění dopadů krize, což se projeví i ve státních deficitech. Vlády budou muset v budoucnu šetřit na výdajích. Současná situace bude podle ředitele Linetu doznívat v několika příštích letech a stát se bude snažit náklady rozdrobit. „Fabrice, aby přežila, stačí pomoci na půl roku. Ale investice, které se šplhají ke stovkám miliard jako v případě zdravotnictví, se pravděpodobně v rozpočtech rozmělní až na pět let. Ve zdravotnictví nebude trvat útlum měsíce, ale léta,“ dodává.
Stabilně nestabilní měna
Jiným problémem, se kterým se Linet, stejně jako většina vývozců, musí vyrovnávat, jsou prudké výkyvy kurzu koruny ve velmi krátkém čase. Společně s poklesem příjmů mohou mít měnové turbulence pro některé firmy fatální důsledky. Po období, kdy byla koruna nadhodnocena a její kurz byl pro vývozce nevýhodný, si firmy začaly kurzy dlouhodobě pojišťovat, aby zmenšily své ztráty. Takzvaný hedging měl eliminovat rizika jejich pohybu. Jenže během posledního půl roku oslabila koruna vůči euru o šest korun a firmám nyní toto pojištění může velmi znepříjemnit život.
Například Linet se postupně pojistil na několik let dopředu na kurz v průměru 26,5 koruny za euro. „V okamžiku, kdy máte příjem v eurech a kurz je 29 korun, sice získáte jen 26,5 ale nic horšího se nestane. Ale pokud je příjem firmy v eurech malý kvůli poklesu poptávky, má podnik přesto povinnost dohodnutou částku za euro směnit. Proto eura musí například za 28,2 korun nakoupit a hned za 26,5 prodat. Respektive banka to udělá za podnik, a ten zaplatí rozdíl. To způsobuje přímou ztrátu, a tím se snižuje i bonita klienta u banky,“ vysvětluje Frolík. V případě Linetu prý však nejde o nic dramatického, protože vlastní kapitál tvoří přes 80 procent aktiv. „Je ale celá řada podniků i z našeho oboru, kteří pracují s relativně velkým pákovým efektem. Vlastního kapitálu mají méně a musí si půjčit,“ objasňuje Zbyněk Frolík. Domnívá se, že tento problém může postihnout především větší firmy, které nebudou mít dostatečně velký vlastní kapitál a z hedgingu se najednou může stát obrovské zatížení. „Pokud podnik hedgoval v létě kurz na 23 korun za euro a teď je kurz 28, jde o pět korun rozdílu. To znamená, že když podnik potřebuje proměnit čtyři miliony euro, přijde tím o dvacet milionů korun,“ vysvětluje šéf Linetu jako příklad. Tyto ztráty se podle Zbyňka Frolíka mohou promítnout i v příjmech státu. V účetních závěrkách se také promítne hodnota zajištěných budoucích příjmů jako vysoká daňová ztráta. Vymaže se tak reálný zisk firem a ty pak nezaplatí ani korunu záloh na daních. „Z hlediska cash flow to pro firmy bude výhodné, ale státní rozpočet bude tyto příjmy inkasovat až v příštích letech. Jsem zvědavý, jestli po podaných daňových přiznáních to pro rozpočet nebude velké překvapení a velký daňový výpadek,“ upozorňuje.
Největší problém vidí ředitel Linetu v tom, že kurz koruny se neřídí žádným matematickým nebo logickým principem. „Jeden nesmyslný výrok nějakého politika či agentury, například že jsou české domácnosti předluženy v zahraničních měnách, může stačit k tomu, aby celý svět odčerpal desítky nebo stovky miliard z českého kapitálového trhu a kurs koruny to okamžitě posune,“ poukazuje a dodává, že tento problém lze velmi těžko řešit pojištěním kurzu. „ČNB by měla vyvíjet větší aktivitu pro hlídání stability kurzu a nebo by z devizových rezerv měla poskytnout postiženým podnikům jakýsi opačný hadging prostřednictvím bank, neboť by to pro ni v situaci opětovného posilování koruny v budoucnu byla de facto beznákladová operace“, dodává na závěr.
BOX: Firma Linet, kterou s německým holdingem Wibo spoluvlastní podnikatel Zbyněk Frolík, patří mezi největší výrobce nemocničních lůžek na světě. Spolu s dalším zdravotnickým vybavením je vyváží do 70 zemí světa. V Želevčicích u Slaného, kde firma sídlí, má také vlastní vývojové centrum. V současnosti zaměstnává přes pět set lidí. Finančně i odborně podporuje žáky odborných technických škol ve Středočeském kraji a v Linetu vzniká pro učně speciální tréninkové pracoviště za dva miliony korun. Společnost Linet obdržela ocenění Firma roku 2006. Zakladatel a ředitel firmy Zbyněk Frolík získal titul Podnikatel roku 2003. Frolík je členem předsednictva Svazu průmyslu a dopravy a členem Rady vlády pro vědu a výzkum.
Tabulka:
Hospodářské výsledky firmy Linet
Rok*Obrat (v tisících korun)*Obrat (v tisících eur)*podíl exportu (v procentech)
1991*13 000 356
1995*220 684*6 433*55
2000*494 242*13 879*62
2001*684 068*20 078*70
2002*725 011*23 526*69
2003/04*900 156*28 000*72
2004/05*1 061 410*34 030*83
2005/06*1 119 000*39 500*83
2006/07*1 660 000*57 900*86
2007/08*1 827 000*72 130*85
2008/09*2 050 000*77 000* 80+
+ předpoklad
Pramen: Linet
