Anglická hybridní vzducholoď Airlander poprvé od loňské nehody vzlétla. Výrobce Hybrid Air Vehicles nákladnými úpravami udržel zájem možných kupců a pro první stroj už má předjednaný kontrakt s „jednou ze zemí Středního východu,“ která z Airlanderu hodlá střežit své hranice. Jinde by vzducholodě mohly přepravovat těžké náklady a mobilní operátoři by z jejich paluby mohli kompenzovat výpadky signálu.
Díky hybridní koncepci má být airlander rychlejší, spolehlivější a snáze ovladatelný než klasická vzducholoď. Třetí zkušební let o tom ale přesvědčil málokoho. Stroj loni v srpnu klesal pod strmým úhlem a při následném tvrdém přistání se zcela zdemolovala kabina. Posádka incident přestála bez zranění.
Nepovedné přistání:
„Stroj jsme za dva miliony liber (63 milionů korun) opravili a dalších 5 milionů liber (157 milionů korun) investovali do úprav, aby se už nic podobného neopakovalo,“ ujistil šéf představenstva Hybrid Air Vehicles (HAV) Stephen McGlennan. Po obou stranách kabiny jsou nově rozměrné nafukovací vaky, které mají pohltit případné nárazy.
Příští týden se má Airlander vznést počtvrté a v létě následně nalétat stovky hodin. „Kolizní přistání nás zdrželo i finančně zatížilo, ale to se u zkušebních letů stává,“ zhodnotil situaci anglický šéf.
| Hybridní vzducholoď |
|---|
| Airlander má být hlavně lépe ovladatelný než jeho předchůdci. Jistotu ve vzduchu mu má dodávat hybridní koncepce. Oproti ostatním je výrazně těžší, což kompenzuje specifickým tvarem, jímž generuje vztlak. Zatímco ostatní vzducholodi se díky heliu či jiné náplni vznesly samy od sebe, Airlander efektu helia využívá jen ze 60 procent. Zbytek obstarává vztlak, který stroj generuje díky svému tvaru a konvenčnímu pohonu. Ve skutečnosti se tedy jedná o hybridní vzdušné plavidlo. Pohání je dvojice vzadu po stranách umístěných vrtulových dieselů, které stroji udílejí rychlost bezmála 150 km/h. Jakmile je piloti odstaví, airlander se pozvolna snese k zemi. |
Pokud další lety budou úspěšné, Hybrid Air Vehicles (HAV) možná už v červnu na pařížském leteckém veletrhu oznámí svou první zakázku. „Jedna vláda ze Středního východu chce koupit jeden airlander, s nímž chce ze vzduchu střežit své hranice,“ upřesnil McGlennan listu Süddeutsche Zeitung. Cena by se měla pohybovat kolem 40 milionů dolarů (jedné miliardy korun).
Má konkurovat letadlům i helikoptérám
Hybridní vzducholoď Airlander svou délkou 92 metrů přesahuje letoun A 380 a respekt budí i výškou 26 metrů. Ve vzduchu díky nízké spotřebě a velké zásobě nafty vydrží i několik dní, což je výhodné pro hlídkování. Využít by toho mohly i telefonní operátoři, kteří by ze vzduchu mohli posilovat signál u dějišť velkých akcí s desítkami tisíc návštěvníků.
„Už chystáme pětidenní zkušební lety s trojicí pilotů a postelemi na palubě,“ avizuje McGlennan. Stroj v hangáru je také schopný přepravit náklad o hmotnosti deset tun. Výrobce už ale na příští dekádu připravuje o 30 metrů delší verzi, která má přepravovat 50 tun nákladu. Tím by byla zajímavá i pro logistické koncerny, které přepravují velký počet kontejnerů do míst se špatnou infrastrukturou ať už v Africe nebo za polárním kruhem.
Airlander nepotřebuje zpevněnou dráhu, vzlétne i přistane na krátké rovince. I o to McGlennan opírá svůj odhad, že by se ve světě mohlo prodat 700 až 1000 podobných hybridních vzducholodí.
| Obtížný návrat vzducholodi |
|---|
| Těžkou situaci Airlanderu symbolizuje už místo jeho vzniku. Tím je hangár u Cardingtonu - obce ležící 80 km severně od Londýna. Právě tam vznikla už vzducholoď R101, která se v roce 1930 zřítila ve Francii, přičemž zahynulo 48 lidí. Katastrofa německé lodi Hindenburg o sedm let později osud vzducholodí zpečetila a všechny další pokusy o jejich návrat selhaly. Poslední nezdar jde na vrub německé firmy Cargolifter, která se pokoušela vyvinout nákladní vzducholoď tradičního tvaru doutníku, ale v roce 2002 zkrachovala. Z hangáru Cargolifteru v Braniborsku je nyní aquapark Tropical Islands. Hybridní vzducholoď Airlander má být ve vzduchu mnohem jistější než její předchůdci. |
Firmu se 110 zaměstnanci vydržují podle jejího šéfa „štědří“ investoři. K těm hlavním patří dvě rodiny německých průmyslníků, nejznámější je ale Bruce Dickinson, nadšený letec a zpěvák heavy-metalové kapely Iron Maiden. Kromě toho HAV získal kapitál prostřednictvím platformy Crowdcube, skrz níž do startupů investují menší vkladatelé. Díky tomu vlastní podíly firmy více než 2000 majitelů. Vývoj stroje kromě toho podpořila i britská vláda nebo EU.
Za rok na burzu
McGlennan předpokládá, že někteří z vlastníků budou chtít své cenné papíry prodat, což jim chce usnadnit. V roce 2018 proto HAV vstoupí na burzu. Na ní také vidí možnost snadno zajistit peníze pro rychlejší vývoj avizovaného výkonnějšího typu vzducholodi s pětinásobnou nosností.
Nejdřív ale bude třeba pro zákazníka ze Středního východu postavit obdobu stávajícího prototypu, který by měl vzlétnout v příštím roce. HAV také doufá, že v roce 2019 od Evropské agentury pro bezpečnost letectví získá licenci k sériové výrobě Airlanderu a tím úředně stvrdí, že jde o bezpečný stroj.
S touto nadějí jsou spjaté rozsáhlé plány. V roce 2020 už chce McGlennan postavit 12 Airlanderů a dosáhnout zisku 70 milionů liber (2,2 miliardy korun). HAV by veškeré díly dostával od dodavatelů a vzducholodě by pouze montoval.
Aby toho všeho výrobce dosáhl, musí svůj stroj ještě řádně otestovat. Na závěr léta plánuje McGlennan let z Londýna přes Rotterdam podél Rýna do Friedrichshafenu u Bodamského jezera. Tuto trasu by měl absolvovat za 7 hodin.
Přečtěte si také:
