Do lázní má jet člověk dřív, než má zdravotní problémy. To už je pozdě, míní paní Jaroslava, která na jaře oslavila 73 let.
Loni před Vánocemi proto odjela na deset dní na lázeňský pobyt do Jáchymova. K základnímu balíčku si ještě přikoupila pár procedur a dovolená na zotavenou ji vyšla na třicet tisíc. Není to málo, ale než by se harcovala někam do Egypta…
V jáchymovských lázních proslulých radonovou léčbou si místo slunce užila půl metru sněhu, to ji ale neodradilo: „Připadala jsem si tam jako velká čiperka, lázeňští šviháci si tam už většinou pomáhali při chůzi holí. Příště pojedu do Jeseníků, prý tam mají ještě lepší stravu, a to jsem si fakt nemohla v Jáchymově stěžovat“. A příště už prý nebude tak hloupá, aby si platila všechno sama.
Alespoň částečně pojede „na pojišťovnu“ – jeden lázeňský lékař jí poradil, ať zajde za svým praktikem, i co mu má říct a co chtít. Možná si pak dopřeje za rok pobyty dva.
Paní Jaroslava docela dobře vystihuje současné trendy v lázeňství. Daří se, obsazenost láme rekordy, firmy investují do svých zařízení a zvyšují jejich standard, Češi zase investují do svého zdraví a pojišťovny se už k léčebným a rehabilitačním pobytům nestaví macešsky. Zdá se, že se lázeňská zařízení z šoku, který jim před pěti lety uštědřilo ministerstvo zdravotnictví, oklepala. A poučila. Většina se postavila na obě nohy, a přestože i do budoucna budou stavět především na léčebné složce, komerční klientely se už nevzdají.
Samoplátci vítězí
Paní Jaroslava patří do skupiny tzv. samoplátců, kteří si hradí pobyt a léčbu v lázních z vlastní portmonky. Češi v posledních letech stále častěji tráví svou dovolenou místo u moře v bahně a u léčivých pramenů, i když i s procedurami takový pobyt vyjde často na víc než letecký zájezd za přímořskou exotikou. Počet těch, kteří jezdí do lázní za svoje, převyšuje ty „na pokladnu“ už několik let. Dle posledních dostupných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky přijelo v roce 2016 do lázní za účelem lázeňské léčebné rehabilitační péče celkem 364 648 pacientů. Nejvíce se stejně jako rok před tím léčili samoplátci. Léčbu si zaplatilo 148 805 (40,81 procenta) cizinců a 110 993 (30,44 procenta) pacientů z tuzemska. Pobyt v lázních uhradily zdravotní pojišťovny více než 84 tisícům pacientů (23,18 procenta) komplet a necelým devíti tisícům na něj přispěly. Pacienti strávili v lázních celkem 4 854 518 ošetřovacích dní a naše pojišťovny to stálo přes tři miliardy korun.
Soudě dle odpovědí zástupců lázeňských domů, výsledky za minulý rok budou podobné. Většina jich hlásí obsazenost kolem devadesáti procent. Někteří si dokonce stěžují, že musejí klienty odmítat. „Poslední roky jsme vytížení na maximum. Roste poptávka, kterou nejsme schopni uspokojit,“ říká Petra Kalců z Lázní Lednice. A i přesto, že do těchto lázní jezdí z 95 procent domácí klientela, každým rokem se jim zvyšuje poměr pojištěnců a samoplátců ve prospěch těch, kteří vytahují vlastní platební kartu.
Za vlastní víc komfortu
Dnes už téměř nenajdete čistě „křížkové“ lázně, které by neměly nabídku pro platící hosty, jako je paní Jaroslava z úvodu článku. Dokonce i v tradičních ozdravovnách jsou v módě akční, tematické a wellness pobyty. Částečně je to důsledkem toho, jak se v roce 2012 změnila pravidla pro úhradu lázeňské péče ze zdravotního pojištění. Změna se projevila naplno v roce 2013, kdy poklesl počet přijatých pacientů pro komplexní lázeňskou péči na náklad zdravotního pojištění z 80,4 tisíce v roce 2012 na 59,6 tisíce v roce 2013 – pro zajímavost v roce 2010 bylo takových pacientů 107 tisíc. Vyhláška zkrátila u dospělých pacientů zdravotními pojišťovnami plně hrazené pobyty ze čtyř týdnů na tři, upravila indikační seznam a u některých diagnóz odstranila možnost opakování hrazeného pobytu. K opětovnému zvýšení výdajů došlo až v roce 2014, kdy od dubna začali lékaři předepisovat poukazy podle nových pravidel a mírný nárůst pokračoval i v následujících dvou letech.
„Velký třesk na druhé straně znamenal nový impulz pro rozvoj lázeňství a rozšíření nabídky léčebných pobytů samoplátců a wellness pobytů. V dnešní době je dalším limitujícím faktorem ve výběru klienta i celková ekonomika lázní. Nelze léčit pouze klienty, u nichž úhrada pobytu sotva pokryje vzniklé náklady,“ podotýká Václav Studený, ředitel Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení s kapacitou 517 lůžek. (Volaza jsou mimochodem jedněmi z mála lázní, které zůstaly v rukou státu, jinak má zhruba 95 procent lázní soukromé majitele). Přiškrcený veřejný penězovod lázním paradoxně trochu prospěl. Ten, kdo platí, totiž vyžaduje větší komfort – profesionální služby, efektivně využitý čas a v neposlední řadě se nespokojí s ubytováním z dob socialismu.
„Platící klienti chtějí kvalitnější servis, lepší standard stravování a zejména kratší, ale plnohodnotnější pobyty.
Tedy nechtějí ošidit léčebnou náplň pobytu, naopak žádají více léčení v kratším časovém úseku, který v lázních stráví. Svou roli hraje nejen cena pobytu, ale i čas, kterého se nedostává,“ vysvětluje Studený. Na samoplátce myslí i v lázních tradičně zaměřených na pacienty „na pokladnu“. „Klientela, přijíždějící,přes pojišťovnu? zatím převládá, ovšem poslední dobou sledujeme trend zvýšeného zájmu o relaxační pobyty a může být jen otázkou času, kdy tato klientela začne převažovat,“ přemýšlí Petr Valenta, ředitel Lázní Poděbrady proslulých například mezi kardiaky, a firmu na příliv komerční a mladší klientely připravuje (dnes je v Poděbradech věkový průměr 65 let).
Investiční stamiliony tečou
Dobré časy a zhýčkanější klientela vedou řadu firem podnikajících v lázeňství k novým investicím. Lázně Poděbrady rozšířily v minulém roce možnosti ubytování o hotel Bellevue Tlapák přímo na lázeňské kolonádě. Hotel prošel rozsáhlou rekonstrukcí na čtyřhvězdičkový komfort. V letošním roce a dalších letech je v plánu rekonstrukce balneoprostorů Letních a Centrálních lázní a dalších objektů. Miliony proudí také v Teplicích. „Modernizace lázeňských zařízení i procesů je nevyhnutelná i vzhledem k rostoucí náročnosti hostů. Kromě údržby historických budov, péče o prameny a modernizace vybavení balneoprovozu jsme se pustili do stavby nového komplexu termálních bazénů a saun, od kterého si slibujeme i zájem nových zákazníků,“ říká Yveta Slišková, obchodní ředitelka Lázně Teplice. Tzv. Thermalium vyjde na čtvrt miliardy korun.
Chystají se ale i investice, které zasáhnou celá města. Například ve Františkových Lázních chce skupina CPI Radovana Vítka opravit deset let chátrající hotel Slovan na Národní třídě.
Obživnout by měly i Luisiny lázně v Máchově ulici, které jsou uzavřené už šestý rok. Ambiciózní plán předpokládá, že zde vznikne zařízení s názvem Rehabilitační klinika Luisiny lázně, která bude disponovat až 200 lůžky. V sousedství kliniky je vydáno stavební povolení na zbrusu nový luxusní hotel Atlantis s 300 lůžky. Město pak chystá velké revitalizace okolních lesoparků.
Investoři si evidentně uvědomují, že lázeňská města mají díky tradici, léčivým zdrojům a geniu loci i obrovský turistický potenciál, který v případě známého lázeňského trojúhelníku (Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně) ještě vzroste, pokud bude zapsán na seznam památek UNESCO. Lázeňství udělalo z Karlovarského kraje cílovou destinaci stovek tisíc cizinců. V minulém roce přijelo do tamních lázní 522 tisíc hostů, převážně ze zahraničí. Mezi lázeňskými návštěvníky obecně podle čísel Českého statistického úřadu za minulý rok už turisté ze zahraničí zaujímali 47 procent. S převahou mezi nimi vedou Němci. Těch u nás pobylo loni téměř 200 tisíc. Na druhém místě spolehlivě trůní Rusové, kterých se u nás loni v lázních rekreovalo a léčilo skoro 65 tisíc.
Tchajwanců přijelo 12 tisíc, což je o dva tisíce více než Číňanů. Zhruba stejně jako Číňanů se tu ozdravovalo Slováků.
Izraelců se tu léčilo zhruba osm tisíc, o tisíc méně pak Rakušanů.
Království za uklizečku
Jestli něco brzdí slibně rozjetý léčebný segment, pak je to nedostatek lidí stejně jako v jiných odvětvích. Nejde jen o kvalifikovaný zdravotnický personál, ale i ten provozní. Chybí nejen lékaři, sestry, fyzioterapeuti, ale i číšnici, kuchaři, uklízečky, pokojské. Jak v rozhovoru říká zástupce Svazu léčebných lázní, některá zařízení už redukují své provozy a letos u svých podniků neotevřou oblíbené zahrádky.
Vývoj počtu pacientů v lázních (bez cizinců)
Nejčastější „lázeňské“ diagnózy
Nemoci pohybové 57,9 %
Nemoci nervové 17,8 %
Nemoci dýchacího ústrojí 5,8 %
Nemoci oběhové 5,2 %
Nemoci onkologické 4,8 %
Ostatní 8,5 %
Zdroj : Ústav zdravotnick ých informac í a statistiky ČR
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
