Přestože Jordánsko představuje poměrně malý trh s přibližně
deseti miliony obyvatel a omezenými přírodními a nerostnými zdroji, země v čele
s králem Abdaláhem II. představuje významného politického hráče a
nepostradatelný bezpečnostní pilíř v rámci celého Blízkého východu. S ohledem
na svou geografickou polohu a trvalý hospodářský růst Jordánsko v současné době
nabízí řadu nových lukrativních komerčních příležitostí v celé škále odvětví. V
posledních pěti letech zažívají česko-jordánské vztahy nebývalý rozvoj
doprovázený bezprecedentním rozmachem obchodu, který loni dosáhl nové
historické úrovně.
Země velkorysá k běžencům
V současnosti arabská země inspiruje mimo jiné svým aktivním
přispěním k porážce Islámského státu nebo ke zvládnutí syrské uprchlické krize.
Jordánsko štědře hostí skoro deset let na svém území přes 1,3 milionů uprchlíků
ze Sýrie, Iráku, Jemenu, Súdánu a dalších zemí.
S ohledem na skutečnost, že jordánský král je dodnes legálním
správcem svatých muslimských míst v Jeruzalémě, včetně komplexu, v němž se
nachází mešita al-Aksá a muslimská svatyně Skalní dóm, Jordánsko dlouhodobě
sehrává i konstruktivní roli při nalezení kompromisního řešení v otázce izraelsko-palestinského
mírového procesu.
Křižovatka Blízkého východu
Jordánské území vždy plnilo úlohu obchodní spojnice mezi
severní Afrikou, Arábií a Persií. To platí dodnes. Jordánsko nejenže tvoří
jakési geografické nárazníkové pásmo mezi převážně znepřátelenými státy, ale v
současnosti je snaha z Jordánska vytvořit regionální obchodní centrum
propojující všechny sousedy.
Této snaze napomáhá i skutečnost, že jordánské zboží má díky
sjednaným dohodám o volném obchodu přístup na blízké i vzdálené zahraniční trhy,
včetně Spojených států, EU, Kanady nebo členů Agadirské skupiny, která zahrnuje
Egypt, Maroko, Tunisko, Libanon a Palestinu.
Vstupní brána i do Iráku
Pro mnohé zahraniční firmy Jordánsko také slouží jako klíčový
logistický uzel pro dodávky určené pro obnovu Iráku a Sýrie, s nimiž jordánská
vláda aktivně prohlubuje vztahy. V případě Iráku byl hraniční přechod Al
Karamah – Traibeel mezi oběma zeměmi znovuotevřen v srpnu 2017 a v prosinci
2018 bylo podepsáno několik mezivládních obchodních dohod na podporu společných
projektů zahrnující výstavbu nového ropovodu mezi iráckou Basrou a jordánským
přístavem Akaba či vytvoření společné průmyslové zóny na jordánsko-irácké
hranici.
I jordánsko-syrské vztahy v současné době procházejí
normalizací s cílem navýšit vzájemný obchod. V říjnu 2018 byla po více než
třech letech zprůchodněna hranice mezi Jordánskem a Sýrií a letos v březnu se
uskutečnila jordánská oficiální návštěva na úrovni ministra průmyslu, obchodu a
zásobování v Damašku. Výsledkem prvního meziministerského jednání od vypuknutí
války v Sýrii byla mimo jiné dohoda na zrušení speciálních cel na syrské zboží
přepravované přes jordánské území do zemí Perského zálivu.
Růst vývozu i kvality podnikatelského prostředí
Navzdory stále složité politické situaci na Blízkém východě a
přítomnosti vysokého počtu syrských uprchlíků, na které Jordánsko každý rok
vynakládá okolo šesti procent HDP, je vláda pod vedením premiéra Omara Razzaze
do jisté míry úspěšná v provádění reforem, které byly představeny v roce 2017
ve strategickém plánu zvaném „Jordan Economic Growth Plan 2018–2022“ (JEGP).
Tento dokument mimo jiné zahrnuje 112 investičních projektů v celkové hodnotě
13,3 miliardy dolarů.
Jordánskou ekonomiku nicméně stále tíží zejména vysoká
strukturální nezaměstnanost ve výši 19 procent a nedostatečný růst, který byl
loni jen dvě procenta. Jordánsku se ovšem daří výrazně navyšovat export (loni
nárůst o devět procent) a zlepšovat podnikatelské prostředí. To dokládá
skutečnost, že tento rok bylo Jordánsko v hodnocení Světové banky Doing
Business Report zařazeno na 75. příčku, což představuje zlepšení o 26 míst. Z
hlediska rozvoje konkrétních odvětví Jordánsko učinilo mimořádný pokrok
především v pěti oblastech, kterými jsou obranný průmysl, zdravotnictví, energetika
a těžební průmysl a turistický ruch, jež nabízejí mimořádné příležitosti pro
české exportéry a investory.
Hlavní zbrojovku vlastní král
Z hlediska kvality výcviku mužstva a důstojnického sboru
patří jordánské ozbrojené síly k nejprestižnějším armádám na Blízkém východě, a
především jordánské letectvo a speciální jednotky významnou měrou přispěly k
porážce Islámského státu. Jordánská armáda s více než 110 tisíci vojáky v
aktivní službě má zájem o akvizici moderní techniky všeho druhu, náhradních dílů,
letecké techniky, vybavení letišť, pěchotních zbraní i munice. Zároveň obranný
průmysl samotné země je poměrně vyspělý, v jeho čele stojí jordánská státní
zbrojovka King Abdullah II Design and Development Bureau (KADDB) vlastněná
králem.
Z celé řady zajímavých produktů stojí za zmínku obrněná
vozidla, která jsou vyráběna v průmyslovém parku KADDB severovýchodně od
Ammánu. Výraznou českou stopu tvoří čtyřkolové a osmikolové podvozky dodávané
kopřivnickou společností Tatra pro jordánská auta typu Al-Wahš a transportéry
typu Al-Mared. České firmy se rovněž tradičně účastní veletrhu obranné techniky
SOFEX, který se koná každé dva roky v Ammánu.
Lídr ve zdravotní turistice
Jordánsko se těší jednomu z nejvyspělejších zdravotnických
sektorů v regionu, přičemž vynakládá okolo 8,6 procenta svého HDP na zdravotní
péči, což je přibližně na úrovni průměru zemí OECD. Jordánská zdravotnická síť
se skládá ze 106 veřejných a soukromých nemocnic, má přes 700 lékařských center
s více než 13 tisíci lůžky a přes 28 tisíc lékařů sdružených v Jordánské
lékařské společnosti.
Země je řazena také mezi deset nejoblíbenějších destinací pro
zdravotní turistiku na světě. V roce 2018 ji navštívilo okolo 300 tisíc
pacientů, zejména ze zemí Perského zálivu. Zdravotní turistika přináší každý
rok do státní pokladny přibližně 1,2 miliardy dolarů. Výjimečnost jordánského
zdravotnictví dokládá skutečnost, že Onkologické centrum krále Husajna v Ammánu
založené v roce 1997 je jedinou specializovanou nemocnicí na Blízkém východě
určenou pro léčbu všech věkových kategorií.
Česko si vysloužilo vynikající pověst díky programu MEDEVAC,
prostřednictvím něhož čeští lékaři poskytují péči syrským uprchlíkům. Jen loni
bylo do Jordánska vysláno osm specializovaných týmů, které provedly přes 500
chirurgických zákroků. Rovněž české firmy již úspěšně dodaly zdravotnické
vybavení pro jordánské nemocnice, například pro King Hussein Medical Center či
Al-Kindi Hospital.
320 dní slunce
Na rozdíl od některých sousedů nemá Jordánsko významná
ložiska ropy či plynu. Země proto musí pokrývat až 95 procent své energetické
spotřeby dovozem, což zatěžuje rozpočet a platební bilanci. Země plánuje
investice do energetické infrastruktury. Má vhodné geografické podmínky pro
fotovoltaiku – zhruba 320 slunečních dní v roce. Do roku 2025 má desetina
elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů. Zájem je rovněž o zvyšování
energetických úspor (LED žárovky, tepelné izolace, úsporné jednotky).
Ministerstvo energetiky a minerálních zdrojů průběžně
publikuje jednorázové tendry související s energetikou a avizuje dlouhodobě
projekty, například stavby malých vodních elektráren na trase přivaděče vody z
Rudého moře do Mrtvého moře. České firmy se v minulosti zapojily do
energetických projektů v Jordánsku prostřednictvím dodávek dvou parních turbín
do elektráren Al Qatrana a Samra.
V Jordánsku je perspektivní i těžební sektor, a to především
dobývání a komerční využití vzácných minerálů, včetně lithia, uranu a
křemičitého písku, jehož ložiska se nacházejí na jihu země v provincii Ma'án.
Tato surovina je nezbytná především pro sklářský průmysl, v Jordánsku existuje
zájem vybudovat továrnu na výrobu tabulového skla. Jordánci mají také v oblibě
samotné sklářské výrobky i luxusní zboží (broušené, foukané a lisované sklo,
lustry). Jordánsko disponuje rovněž značnými zásobami ropných břidlic (5. místo
na světě). Tento zdroj je však náročný na zpracování a energetické využití. V
současnosti se hledají nové metody finančně i technologicky méně náročného
zpracování této suroviny.
Sedm českých obchodních misí
Ačkoli se bilaterální vztahy mezi Českem a Jordánskem
tradičně zaměřují zejména na vojenskou spolupráci a humanitární pomoc, v
posledních letech zažívá spolupráce rozkvět. Jen loni dosáhl obrat vzájemné
obchodní výměny nové historické úrovně 2,7 miliardy korun, což představuje
meziroční nárůst o mimořádných 129 procent. Česko do země vyváží podvozky
vozidel, osobní automobily, datová zařízení, vojenský materiál a elektrické
transformátory.
Pozitivní je i skutečnost, že též dovoz z Jordánska plynule
roste v průměru o 70 procent ročně. Tvoří ho hlavně textil, oděvy, obuv,
kosmetické výrobky, motorové součástky. Díky přímému leteckému spojení se
Jordánsko dostalo i do hledáčku českých turistů, kterých v minulém roce
přicestovalo do Jordánska přes 12 tisíc.
| Opatření proti epidemii zavedli včas |
| S cílem zamezit šíření koronaviru v zemi jordánský král Abdaláh II. vydal už 17. března dekret udělující vládě premiéra Omara Razzaze mimořádné pravomoci. O tři dny později byl vyhlášen výjimečný stav a vydán zákaz vycházení pro všechny obyvatele. Byly také uzavřeny hranice a zrušeny všechny kulturní, sportovní a jiné veřejné akce. Též byly zavřeny všechny školy.
Vzhledem k tomu, že země zavedla přísná opatření v poměrně rané fázi, má relativně menší počet nakažených v porovnání s okolními zeměmi. S ohledem na svůj vyspělý zdravotnický systém je Jordánsko v dobré pozici pro boj s dalším šířením nákazy. |
Mezi nejvýznamnější akce na podporu českého exportu do
Jordánska loni patřilo konání prvního zasedání Česko-jordánské společné komise
pro hospodářskou spolupráci v Ammánu, jemuž předsedali ministři průmyslu a
obchodu obou zemí. Při této příležitosti byla rozpracována řada projektů mezi
českými a jordánskými podniky v oblastech jako těžební a železniční průmysl,
zdravotnictví či obranný sektor.
Z jordánské strany to byla loni především návštěva předsedy
Senátu Fajsala Al Faíze v Česku. Velkou zásluhu na budování partnerství hraje
Zastupitelský úřad České republiky v Ammánu, který se mimo jiné aktivně podílí
na organizaci podnikatelských misí, kterých bylo za poslední rok a půl více než
sedm. Jedním z úspěchů je, že jedna česká firma získala lukrativní jordánskou
zakázku na dodání několika milionů kusů sklenic z litého skla.
Jordánci vnímají Českou republiku jako perspektivního
partnera. Jordánská strana například velice ocenila Česko za zasazení se v
Bruselu o přijetí modifikovaných pravidel původu zboží mezi EU a Jordánskem,
která usnadňují import jordánského zboží. Téma strategického partnerství a s
tím související ekonomické projekty budou podrobně rozebrány během dalšího
zasedání Česko-jordánské společné komise pro hospodářskou spolupráci v Praze
pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu.
Autor pracuje v Sekci Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze dubnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
