Předseda nového úřadu má řídit hasiče, hmotné rezervy i krizové plánování
Rekordní výše sněhové pokrývky může v mnohých rodinách v Česku budit obavy z jarního tání a evokovat vzpomínky na léta 1997 či 2002. Stačilo by trochu teplého deště z jihu a … Nakolik jsou dnes příslušné orgány připravené na pomoc postiženým, pokud by zemi opět zasáhly povodně? Shodou okolností se bude příští úterý (15. března) Bezpečnostní rada státu zabývat návrhem na zřízení Státního úřadu pro mimořádné situace - zcela nového ústředního orgánu státní správy, který má být kromě jiného jakousi zastřešující a koordinační institucí „záchranných sil rychlé reakce“ v době nevojenských krizí způsobených přírodními katastrofami, průmyslovými haváriemi a teroristickými útoky. Materiál předkládá ministr průmyslu a obchodu Milan Urban spolu s předsedou Správy státních hmotných rezerv Janem Žižkou. „Pokud bude schválen, měla by se jeho vybudováním následně zabývat i vláda,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO předseda Žižka, který zřízení takovéhoto úřadu prosazoval již v dobách, kdy byl v Parlamentu poslancem za ČSSD a šéfoval středočeským hasičům.
Hasiči a státní rezervy dohromady.
Grossova vláda již ve svém programovém prohlášení deklarovala úmysl připravit podmínky pro vznik Úřadu pro mimořádné události, přičemž pojem mimořádná událost je vymezen v právním řádu České republiky. Ale vzhledem k tomu, že u nového úřadu počítají předkladatelé se širším záběrem činnosti, byl v názvu nakonec použit termín mimořádná situace. „Mimořádná situace je jakákoliv mimořádná událost nebo krizová situace nevojenského charakteru vzniklá v důsledku přírodní katastrofy, technologické havárie nebo následkem teroristického útoku provedeného radiologickými, chemickými nebo biologickými zbraněmi,“ uvádí se v materiálu připraveném pro projednání v Bezpečnostní radě státu, který má týdeník EURO k dispozici.
Předkladatelé jsou názoru, že pro urychlené a efektivní nasazení složek integrovaného záchranného systému a státních hmotných rezerv při řešení krizí v Česku i v zahraničí je vhodné spojit nynější kompetence Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru a Správy státních hmotných rezerv do jednoho úřadu. Připomínají přitom, že hasičům jsou již dnes zákonem svěřené pravomoci v oblasti krizového plánování a role koordinátora integrovaného záchranného systému (hlavními složkami záchranného systému jsou hasiči, zdravotnická záchranná služba, policie, v případě potřeby ale i další instituce) .
Svůj návrh Urban se Žižkou zdůvodňují především snahou o neprodlenou mobilizaci záchranných složek. „Současné bezpečnostní hrozby a jejich řešení více než jindy posouvají do popředí faktor času. Akceptace tohoto faktoru vyžaduje, aby zejména v počáteční fázi řešil mimořádné situace subjekt, do jehož působnosti patří jak pravomoc řídit výkonné složky, rozhodující pro okamžitý prvotní zásah, tak pravomoc disponovat předem připravenými materiálními zdroji,“ píše se v materiálu.
Než začne fungovat krizový štáb.
Nový úřad by prý měl být schopen co nejrychleji vyhodnotit vzniklou situaci, analyzovat zdraví škodlivé látky po jejich úniku (v případě průmyslové havárie či teroristického útoku), rozhodnout o optimálním nasazení výkonných složek integrovaného záchranného systému a koordinovat jejich činnost až do doby, než tuto roli naplno převezmou příslušné krizové štáby. (Jak známo, krizové štáby jsou budovány na úrovni každé obce, města a na centrální úrovni je pak ústřední krizový štáb, do jehož čela premiér dle charakteru krize jmenuje buď ministra vnitra, nebo obrany). Nový úřad by též v první fázi krize rozhodoval o okamžitém nasazení pohotovostních zásob nebo zásob pro humanitární pomoc. V případě mimořádné události v zahraničí též o urychlené přípravě humanitárních aktivit na základě požadavků ministerstva zahraničí. „Kdyby takový úřad fungoval již v době, kdy Asii postihla vlna tsunami, už v prvních hodinách by byl k dispozici tým expertů vybavený komunikačními prostředky a okamžitě připravený k odletu. Během té doby by se stačilo zmobilizovat i ministerstvo zahraničí a byl by vydán příslušný pokyn. Nejde o to někomu brát kompetence, ale jednotlivé složky neprodleně rozpohybovat. Totéž se týká průmyslových havárií a teroristických útoků. První hodiny bychom si museli vystačit sami, než resorty začnou pracovat na plné obrátky,“ vysvětluje svůj postoj Jan Žižka. V čele navrhovaného Státního úřadu pro mimořádné situace by stál předseda jmenovaný vládou (a metodicky řízený ministrem vnitra), který by se pravidelně účastnil jednání Bezpečnostní rady státu a byl členem jejích meziresortních pracovních orgánů (výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, výboru pro obranné plánování a výboru pro civilní nouzové plánování). U posledního výboru se zvažuje, že by byl i jejím předsedou. Navrhovatelé ubezpečují, že vytvoření úřadu nebude klást zvýšené nároky na státní rozpočet a nebude nutné přijímat další úředníky (kapitola státních hmotných rezerv by byla ale posílena o peníze a lidi z činností převedených z ministerstva vnitra). „Tímto spojením sleduji hlavně synergické efekty. I zde platí, že jedna a jedna jsou ve skutečnosti tři,“ uvádí Jan Žižka.
Bez politické odpovědnosti.
Pravicová opozice se již na konci loňského roku postavila proti vzniku úřadu. „Jsem jednoznačně proti. Jestliže je za problematiku vnitřní bezpečnostní a činnost složek integrovaného záchranného systému odpovědný ministr vnitra, a to i v případě mimořádných událostí, tak jakékoliv zřizování jiného úřadu bez politického odpovědnosti je špatné a znamená narušení systému. Pokud někdo cítí problém v koordinaci práce hasičů a hmotných rezerv, může hmotné rezervy podřídit ministerstvu vnitra, “ zopakoval minulý týden svůj názor stínový ministra vnitra za ODS Ivan Langer. Už dříve přitom uvedl, že za celou věcí vidí „jenom snahu o uspokojení osobních ambicí pana Žižky“. „Neberu mu jeho názory, ale tohle trošku přehnal. Ve svých šedesáti letech si už nepotřebuji budovat nějakou kariéru, chci jen zúročit dlouholeté zkušenosti. Stále si myslím, že toto je zrovna oblast, kde by veškerá politika mohla jít stranou a bylo by možné se na nějakém rozumném řešení dohodnout napříč stranami. Co my víme, co všechno může přijít …,“ varovně uzavírá Žižka.
Co by nový úřad dělal
- Zpracovával koncepci bezpečnostní politiky České republiky v oblasti řešení mimořádných situací.
- Zabezpečoval výkon státní správy v oblasti požární prevence a technické připravenosti objektů pro ochranu obyvatelstva.
- Organizoval a řídil přípravu integrovaného záchranného systému České republiky (IZS) na mimořádné situace.
- Řídil hasičské záchranné sbory krajů.
- Zabezpečoval dle požadavků ministerstva zahraničních věcí nasazení složek IZS, vysílání expertů a poskytování materiální humanitární pomoci v zahraničí.
- Zpracovával návrhy plošného rozmístění jednotek požární ochrany, navrhoval organizaci a početní stavy krajských hasičských záchranných sborů.
- Stanovoval technické parametry požární techniky pro jednotky požární ochrany, podílel se na vývoji, modernizaci a zkouškách požární techniky, osobní výzbroje a výstroje hasičů a ve vybraných případech by se podílel i na vyhodnocení výběrových řízení u krajských hasičských záchranných sborů.
- Řídil operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru ČR.
- Odpovídal za tvorbu, ochraňování, rozmisťování a použití hmotných rezerv včetně nouzových zásob ropy a ropných produktů.
- Smluvně zabezpečoval ochraňování a skladování státních hmotných rezerv v areálech ochraňovatelů.
- Koordinoval přijímání a distribuci zahraniční humanitární pomoci.
- Zajišťoval úkoly hospodářských opatření pro krizové stavy u dodavatelů mobilizačních dodávek, subjektů hospodářské mobilizace a ochraňovatelů mobilizačních rezerv a pohotovostních zásob.
- Odpovídal za oblast krizového plánování v České republice, koordinoval v této oblasti činnost ministerstev a jiných správních úřadů, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob.
- Odpovídal za civilní nouzové plánování a oblast ochrany kritické infrastruktury a za mezinárodní spolupráci v těchto oblastech.
- Zřizoval Národní vzdělávací centrum a koordinoval přípravu a vzdělávání pracovníků veřejné správy v oblasti připravenosti na řešení mimořádných situací.
- Řídil školící střediska ve své podřízenosti.
Pozn.: Jde jen o některé vybrané činnosti úřadu, převzato z materiálu určeného pro Bezpečnostní radu státu.
