Krkolomný sjezd

Dostavbu ovlivňují také developerské zájmy

Dotažení dálnice do Hradce Králové komplikují nejen dohady s farmářkou Ludmilou Havránkovou, ale i zájmy developerů. Uvádí to vládní materiál popisující principy dohody, kterou chce Fischerův kabinet uzavřít s manželi Havránkovými. O kus dál posunutý dálniční sjezd, který jako překvapivé řešení „vykouzlilo“ ke konci minulého roku ministerstvo dopravy, může vyhovovat společnosti J&T Real Estate CZ. Odborníci ale přestěhování sjezdu kritizují. Nehledalo se prý odborné, ale politické řešení.

Zájmové obchodní zóny Dálniční sjezd překreslilo ministerstvo oproti původnímu plánu o jeden kilometr dál směrem na Jaroměř. Cestu do krajského města tím navede k pozemkům, na kterých chce developerská větev J&T postavit obchodní centrum. Původně měla auta sjíždět do Hradce kolem jiné obchodní zóny, již připravuje Unimex. Perlou nákupního parku, který plánuje vybudovat J&T Real Estate, se měla stát Ikea. Tak ji Hradečanům představoval obchodní ředitel developerské firmy Martin Kodeš. „Předběžná jednání zatím vypadají opravdu nadějně,“ tvrdil v inzerátu, jejž J&T otiskla v novinách. Současně uklidňoval místní obyvatele, kteří se obávají nárůstu dopravy. „Budeme hledat způsob, jak a kam dopravu odvést. Velkou výhodou je, že projekt se nachází blízko budoucího dálničního sjezdu,“ uvedl mimo jiné Kodeš. Ikea však reagovala prohlášením, že nepreferuje lokalitu, do níž ji lákalo J&T. Vyhlédla si totiž místo přímo u dálnice v Libišanech. Přivést do nových nákupních center některého z obchodních řetězců nebude jednoduché. Jediný, který ještě v Hradci není, je Globus.
Nápad ministerstva dopravy postavit sjezd z dálnice o kilometr dál má kouzlo v tom, že místo deseti hektarů od Havránkových budou stačit tři. „Posunuli jsme sjezd a přeprojektovali křižovatku. Podařilo se nám ušetřit 150 milionů korun,“ pochlubil se v únoru ministr dopravy Gustav Slamečka v rozhovoru pro týdeník EURO (EURO 7/2010). Pokud se Fischerova vláda opravdu dohodne se statkářkou Havránkovou, na jaře 2012 budou auta moci sjíždět z prodloužené dálnice do Hradce. To dnes tvrdí šéf královéhradecké správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Marek Novotný.

Posun s háčky „Posun křižovatky nelze doporučit. Určitě to není levnější a rychlejší řešení,“ oponuje Pavel Rittenauer z konzultační a projekční kanceláře Jacobs Consultancy, která vypracovala studii posuzující varianty dopravního napojení Hradce Králové na D11. „Z hlediska dopravní obsluhy města neexistují pro posun dálničního sjezdu žádné racionální důvody,“ konstatuje inženýr Rittenauer, jenž byl do konce minulého roku šéfem odboru na ministerstvu dopravy. Posunutí dálničního sjezdu bude znamenat řadu komplikací, upozorňují autoři studie, kterou si objednal Stavconsult Real spolupracující s Unimexem. Materiál konstatuje, že auta přijíždějící do Hradce se budou muset krkolomně vracet, místo aby projela přímo. Zátěž se přenese na místní síť, a na přilehlých úzkých komunikacích budou hrozit nežádoucí průjezdy.
Co změně říká město? „Stále preferujeme sjezd na původním místě. Pro Hradec je nová varianta horší. Ale lepší než žádná,“ porovnává náměstek primátora pro rozvoj města Josef Malíř.
Také pro developerskou společnost J&T je podstatné, aby se dálnice do Hradce konečně dotáhla. „S posunutím sjezdu nemáme nic společného. Jestli to tak bude, je to pro nás trošku přidaná hodnota,“ říká ředitel Kodeš. Studii, o které pouze slyšel, nepovažuje za nestrannou. „Je postavená na nereálných základech, pokud neakceptuje situaci ve vlastnictví pozemků,“ poznamenává.

Otrhaný čtyřlístek „Pro umístění dálničních křižovatek by mělo být rozhodující optimální napojení města v dlouhodobém horizontu. Problémy s pozemky by se neměly řešit na úkor této priority,“ konstatuje studie pro Unimex, kterému by vyhovoval původní zamýšlený sjezd v místě, kde dálnice protne starou silnici na Prahu. S touto variantou, kterou studie doporučuje, počítá i územní plán města. Jacobs ovšem navrhuje zredukovat zbytečně velkorysou křižovatku ve tvaru čtyřlístku na lístek jediný. Její torzo by dalo postavit na pozemku, který vlastní ŘSD. Jenže právě tuto parcelu má směnit za tři hektary Havránkových, nezbytné pro zhruba tříkilometrový úsek dálnice.
Ludmila Havránková při vyjednávání o textu smluv trvala na tom, aby se ŘSD upsalo, že stát od záměru vybudovat tuto mimoúrovňovou křižovatku upustí. „ŘSD po intenzivním vyjednávání nakonec požadavek akceptovalo,“ uvádí se ve vládním materiálu, který má týdeník EURO k dispozici. V dokumentu je ale také napsáno, že Havránková souhlasila s formulací: „ŘSD se nevzdává možnosti kdykoli v budoucnu záměr vybudování této křižovatky znovu pojmout.“ Na to by však potřeboval pozemky Havránkových.

Virtuální úspory Pokud Fischerova vláda nepohoří na vyřešení kauzy Havránková, ani pak se dostavba dálnice zřejmě nerozjede jako po másle. Brzy narazí na pruh pozemku Jitky Růžičkové a Vladimíry Jansové, které se stát snaží už dlouho vyvlastnit. Další překážky se dají čekat při rozšiřování úzké silnice III. třídy, jež má svést auta na vnější městský okruh. „Některé vlastníky, jejichž pozemky budou potřeba, dosud nikdo neoslovil,“ upozorňuje advokátka Šárka Vesková. Ta zastupuje zemědělce, kteří mají dostat výpověď ze státních polí, zahrnutých do vypořádání s Havránkovými (EURO 19/2010). Šéf hradecké správy ŘSD Novotný ale tvrdí, že úzkou silnici nebude třeba rozšiřovat. „Je to jen provizorní řešení, aby dálnice nekončila v polích. Dopravu pojme,“ ujišťuje. Rittenauer si to nemyslí . „Silnice nemá šířkové parametry, určitě by se musela rozšířit. Dva kamiony se na ní nevyhnou,“ tvrdí odborník na dopravu.
A slibované úspory? Zatímco ministr Slamečka mluví o 150milionovém zlevnění, jiné propočty ukazují opak. „Stavební náklady na prodloužení trasy dálnice, mimoúrovňovou křižovatku u Stěžer, zkapacitnění stěžerské radiály a velkou okružní křižovatku na vnějším městském okruhu se v případě posunutí sjezdu z dálnice zvýší zhruba o 340 milionů korun, než kdyby se křižovatka postavila na původním místě s jednou rampou,“ porovnává jednatel firmy Highway Design Jindřich Kmoníček, který projektuje dopravní stavby. Do prodloužené varianty započítává 180 milionů na kilometr dálnice i náklady na rozšíření přivaděče. Propočet v obou případech zahrnuje i první etapu jižní spojky v úseku mezi dálnicí a pardubickou radiálou, na kterou město netrpělivě čeká. „Řešení zvolené vládou ale totálně nabourává koncepci rozvoje dopravní infrastruktury města a regionu,“ varuje Kmoníček.