Lesní hospodářství
„Hospodářský výsledek: ztráta 6,702 milionu korun,“ upřesňuje Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), výsledek za první letošní pololetí. Jak týdeníku Euro prozradil dále, zisk z jednoho kubíku vytěženého dřeva letos činí v průměru 208 korun. Do konce letošního června prodal KRNAP dřevo celkově za 19,76 milionu korun. Zatímco kompletní loňské výnosy Správy KRNAP činily 350 milionů korun, k 30. červnu 2019 dělají 140 milionů.
Neblahý vývoj ovlivněný suchem a kalamitou lýkožrouta sleduje i ministerstvo životního prostředí. Právě na jeho příspěvcích, jež třeba loni přesáhly 120 milionů korun, je fungování Krkonošského národního parku závislé. Jenže v rámci chystaných vládních úspor je spíše pravděpodobné, že ministerské dotace budou v příštích letech klesat.
„Výsledky v kůrovcem napadeném Krkonošském národním parku nás nepřekvapují.
Očekávané ztráty zaktuálně prodělečné těžby dřeva budeme ve spolupráci se správou národního parku řešit. Navýšení příspěvků na činnost je jedním z možných řešení,“ reaguje nicméně Dominika Pospíšilová, mluvčí ministerstva životního prostředí.
Podle posledních zpráv řádí brouk zhruba na třetině rozlohy krkonošských lesů, které celkově pokrývají území o rozloze 37 tisíc hektarů. Nejpostiženější je východní oblast pohoří, kde musí urychleně dojít ktěžbě napadených stromů. Správě parku ale chybějí vlastní dřevorubci, a tak jde těžba mnohem pomaleji, než by bylo třeba. '
