Do tendru na dodávky paliva se přihlásily dvě firmy
Jaderná elektrárna Temelín již několik let přitahuje pozornost ekologických organizací a od loňského prosince také dodavatelů jaderného paliva. Majitel Temelína, elektrárenská skupina ČEZ, totiž před rokem vypsala tendr na dodávky paliva. Přihlásili se dva zájemci. Americká společnost Westinghouse, výhradní dodavatel „štěpného materiálu“ pro Temelín, a ruská státní korporace Tvel. Ta pro změnu již léta dodává palivo do první české jaderné elektrárny Dukovany.
Není kam spěchat.
Temelín má smluvně zajištěné dodávky paliva pro první blok od Westinghousu do roku 2009, pro druhý blok ještě o rok déle. Proč tedy ČEZ vypsal tendr již nyní? „Výběr jaderného paliva je dlouhodobou záležitostí, je třeba jej vyvíjet na základě požadavků odběratele a licencovat. Proto jsme vypsali tendr v několikaletém předstihu,“ zdůvodnila rozhodnutí ČEZ mluvčí elektrárenské firmy Eva Nováková. Zřejmé ovšem není, kdy ČEZ výsledky tendru vyhlásí.
Pravidla výběrového řízení jsou však více méně jasná. Pokud chcete uspět, musíte splnit následující podmínky, vzkázal ČEZ zájemcům: „Dodat moderní palivo s vyšším stupněm vyhoření, tedy účinností. Navíc kazety s palivem musí být sestrojeny tak, aby nedocházelo v reaktoru k jejich deformaci.“
Právě nová konstrukce palivových kazet je společně s cenou a kvalitou paliva klíčovým kritériem pro výběr nového dodavatele. Ekologové totiž již v minulosti několikrát upozornili, že v obou reaktorech Temelína palivové kazety postupem času, jak v nich vyhoří palivo, mění svoji geometrii. Dokonce tvrdí, že se bortí. „O žádném borcení nemůže být řeč. Je to dost obvyklá a ryze technologická záležitost. U paliva pracujícího v extrémních podmínkách, tedy vysoké teploty a tlaku v reaktoru po dobu tří až čtyř let, dochází k postupným změnám v objemu i k odchylkám v geometrii,“ popisuje aktuální problém mluvčí Temelína Milan Nebesář.
Zároveň tvrdí, že se tak děje u každého nového paliva. „Proto jeho dodavatel spolu s provozovatelem elektrárny několik prvních let pečlivě sledují a vyhodnocují změny v chování paliva a společně navrhují určité technické i materiálové úpravy tak, aby se odchylky minimalizovaly. Tato fáze dolaďování probíhá nyní i v Temelínu,“ popsal aktuální řešení Nebesář.
Společnost Westinghouse má obdobné zkušenosti jako v Temelíně mimo jiné z elektrárny Ringhals ve Švédsku, kde v minulosti nastaly také podobné odchylky v geometrii. „V Ringhalsu podobně jako v Temelíně se analýzami prokázalo, že tyto změny nemají vliv na bezpečnost provozu,“ zdůraznil Nebesář. Westinghouse doposud dodal pro Temelín více než 500 palivových souborů, tedy 270 tun obohaceného uranu.
S obdobnými fyzikálními změnami se však nepotýkají jen elektrárny, které odebírají palivo od Westinghausu. „S deformací palivových kazet máme mnohaleté zkušenosti. Na některých zařízeních jsme zaznamenali až třicetimilimetrové prohyby, navíc se zkroutí kolem vlastní osy o sedm až osm stupňů,“ upozornil prezident společnosti Tvel Alexander Nyago.
Nová konstrukce.
Jak Američané, tak i Rusové nyní připravují palivové články nové generace, u kterých se již podobné problémy nebudou vyskytovat, nebo se je alespoň podaří minimalizovat. „Vyvíjíme nové palivo s pevným korpusem, které se již používá v některých ruských jaderných elektrárnách. Deformaci brání i nově použité konstrukční materiály,“ dodal Nyago. Obdobně mění konstrukci palivových kazet i Westinghouse. Obě firmy ročně utratí za vývoj miliony dolarů. Pokud uspějí v Temelíně a získají nový kontrakt na dodávky paliva, investice se jim alespoň částečně vrátí. ČEZ sice nechce z obchodních důvodů zveřejnit, kolik za palivo platí, je však zřejmé, že s novým dodavatelem uzavře kontrakt za několik miliard korun. Ceny jaderného paliva navíc každoročně kvůli stále větší poptávce mírně rostou. ČEZ podepíše s novým dodavatelem minimálně pětiletý kontrakt.
