Přečetl jsem si úvodník (EURO 31/2008) a nevěřil vlastním očím. Úpadek morálky ve společnosti dospěl již natolik, že se celostátní ekonomický týdeník, součást sedmé velmoci, nestydí napsat, že „pokud by každý z českých politiků a veřejných činitelů inkasoval na úplatcích za posledních patnáct let souhrnně maximálně do jednoho milionu korun, byla by Česká republika velmi čistým a nekorupčním prostředím“.
To se nestydíte vysílat veřejnosti signál, že úplatky do jednoho milionu jsou velmi čisté a nekorupční? U jakého úplatku dle vás začíná korupce?
Korupce je totiž způsob chování a na částce v podstatě nezáleží. Pokud někdo někomu nabídne nějaký prospěch – a nemusí být jen v penězích – aby pro sebe získal neoprávněnou výhodu, je to korupční chování. A ten druhý na to ani nemusí přistoupit. Ten první je korupčník, korupčně přemýšlí a jedná.
Za komunismu se korupce velmi kritizovala, údajně byla rozsáhlá. Tehdy však většinou šlo o několik set korun, pokud jste chtěli to, čeho byl na trhu nedostatek, například elektroniku, některé služby a podobně. Chcete tedy říci, že za komunismu korupce nebyla, protože nešlo o částky přes milion korun? Domnívám se, že byla.
Musím říci, že mě už dlouho něco tak nenadzvedlo jako váš článek. S novináři, kteří tímto způsobem přispívají k vytváření právního povědomí ve společnosti, jsme bohužel na cestě do ještě větší nekulturnosti a necivilizovanosti než nyní. Třeba je však článek výrazem vašeho hodnotového žebříčku. Máme přece svobodu tisku.
Josef Janota, Praha
Josef.Janota@cityofprague.cz
