Boris Zubík chtěl velkým pivovarům ukázat, že pivo jde dělat jinak a lépe. Tak se rozhodl ve své útulné restauraci na rohu kroměřížského Velkého náměstí začlenit do historických prostor minipivovar. Za nápad vděčí jednomu ze svých kamarádů, který pracoval v minipivovaru v Německu. Do restaurace vměstnal 600litrovou varnu, do historických klenutých sklepů zase spilku a ležácké tanky.
Od roku 2009 se u Černého orla vystřídalo několik sládků, poslední roky tu vaří Roman Flajs. „Co se týče pivovarnictví, je to moje první štace. I když jsem neměl žádné zkušenosti, zaučení bylo velmi rychlé, trvalo to asi dva dny,“ vrací se sládek do léta 2015.
Hlavním tahounem výstavu, který ročně dělá zhruba 600 hektolitrů, je světlá jedenáctka. Podle Zubíka musí být chuťově univerzální, tedy bez výrazné hořkosti a velkého řízu, aby chutnala skutečně každému. Zkrátka tu nepřijdou ani znalci nebo nároční pijáci, dlouhá pípa celoročně nabízí několik druhů piv včetně speciálů.
„Sto procent naší produkce se vypije u nás. Nechci to prodat někomu, kdo to pivo zkazí,“ vysvětluje Boris Zubík (na snímku). A přestože už dnes na kroměřížském Velkém náměstí funguje čtrnáct hospod, Černý orel nabídku ještě rozšířil. V podloubí vedle restaurace má moderní pivnici. Minipivovar pro ni nabízí dost velkou rezervu - jeho maximální možný roční výstav se totiž blíží dvěma tisícům hektolitrů.
Světlá jedenáctka má 4,5 procenta alkoholu, přesto působí velmi lehce a od začátku připomíná odlehčený bavorský styl helles. Voní chmelem, v chuti rezonuje svěžest, hořkost je minimální. Chuť tmavé speciální třináctky Perun vytváří i pražený ječmen a nasládlý kořen smilaxu. Přestože má pivo vonící po sladu poměrně výrazných 5,8 procenta alkoholu, není nijak těžké a poměrně překvapivě působí svěžím dojmem. •
