Menu Zavřít

Krotké setkání

21. 11. 2008
Autor: Euro.cz

Žádné šokující změny...

Celý podtitul: Žádné šokující změny se ve Washingtonu neodehrály, říká český účastník jednání Marek Mora

Převratná událost, která si vydobude místo v učebnicích dějepisu? Těžko. Spíš krotké setkání politiků, kteří při vymýšlení variant řešení světové finanční krize zůstali víceméně u obecných proklamací. Tímto způsobem hodnotila většina analytiků nedávné setkání představitelů zemí skupiny G20 ve Washingtonu.
Jednání se zúčastnil také náměstek českého vicepremiéra pro evropské záležitosti Marek Mora. Do USA odcestoval jako součást delegace francouzského předsednictví. Přímo do jednacího sálu se ale dostal se Španěly, jimž Francie poskytla jedno ze svých křesel.
Právě po Francii převezme Česká republika v lednu předsednictví Evropské unie. Na jaře nás tak čeká účast na dalším jednání, kde by členské státy G20 (viz Velká dvacítka) měly zhodnotit dosavadní pokroky a koordinovat další postup. „Česká republika sama o sobě členem G20 nebyla, není a ani nebude. Navazujícího jednání se zúčastníme z titulu předsedající země. Nebudeme tam proto vystupovat za Českou republiku, musíme koordinovat pozici uvnitř Evropské unie,“ zdůrazňuje Mora.
Kritici okamžitě poukazovali na to, že summit příliš konkrétních výstupů nepřinesl. Mora ale výsledky hodnotí mírně optimisticky. „Vždy záleží na tom, co od toho kdo očekával. To, že se řeklo, že bude snaha o koordinovaný postup, je dobře. Stejně jako to, že se odmítnul protekcionismus a nedošlo k žádné reformě kapitalismu. Všichni se shodli na tom, že je nutná lepší regulace finančních trhů a reforma mezinárodní měnové architektury. Všechna čtyři hlavní poselství, která z toho mítinku jsou, lze vnímat pozitivně,“ řekl týdeníku EURO.
Washingtonské setkání mnozí komentátoři ještě před zahájením přirovnávali k více než šedesát let staré konferenci v Bretton Woods, která se stala základem pro současné uspořádání světových finančních institucí. Odhady, že by listopadový mítink mohl mít podobný význam, se ale ani zdaleka nenaplnily. Podle Mory se není čemu divit: „Vím, že ta slova padala. Ale konference v Bretton Woods se připravovala dva roky a trvala tři týdny. Toto setkání se připravovalo pár dní, možná týdnů a trvalo během jedné večeře, jednoho dopoledne a jednoho oběda. Já jsem proto žádný zlom jako Bretton Woods nečekal. Je ale pravděpodobné, že celá série setkání G20 může vyústit v novou finanční architekturu. Chce-li tomu pak někdo říkat Bretton Woods II, může. Tento summit byl pouze zahajující.“
O tom, zda může být washingtonské setkání skutečně tím impulsem, který pomůže oživit světovou ekonomiku, nepanovala mezi politiky a ekonomy přílišná shoda. Například český prezident Václav Klaus se schůzky přímo „děsil“. „Zaznívaly hlasy, že musíme dávat pozor, aby politické kroky nebyly ještě horší než ta krize samotná. Myslím, že podobně lze interpretovat i výrok pana prezidenta Klause. Já tomu do jisté míry rozumím, ale když si přečtete závěry setkání ve Washingtonu, tak k tomu ani v nejmenším nedošlo. Nikdo žádné hurá akce neorganizuje. Nikdo neříká, že končí kapitalismus a že máme hledat novou cestu světového uspořádání nebo nové ekonomické modely. Naopak, některé tržní principy se tam prohloubily, jako například liberalizace mezinárodního obchodu nebo lepší finanční regulace,“ domnívá se Mora. Podle něj setkání rovněž ukázalo, že Mezinárodní měnový fond (MMF) musí v budoucnu lépe fungovat. „Státy, které jsou jeho členy, by měly více naslouchat doporučením fondu. MMF měl samozřejmě jistý názor i na americký ekonomický vývoj, možná to ale nebylo dostatečně určité a nikdo o tom příliš nevěděl. To, že rozvojové ekonomiky dnes hrají úplně jinou roli než v roce 1944, kdy byl původní systém vytvořen, je také každému jasné,“ konstatuje Mora. Žádné šokující změny, kterých bychom se museli obávat, se ale podle něj ve Washingtonu neodehrály.

FIN25

BOX
Velká dvacítka Jako G20 se označuje skupina zemí, které se podílejí zhruba devadesáti procenty na světovém hospodářství a osmdesáti procenty na zahraničním obchodu. Zároveň v nich žijí dvě třetiny obyvatel planety. Do uskupení patří Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Turecko, Velká Británie a USA. Členem je i Evropská unie, kterou zastupuje právě předsedající stát a Evropská centrální banka. Setkání skupiny se až dosud konala na úrovni ministrů financí a guvernérů národních bank.

Více na: www.g20.org

  • Našli jste v článku chybu?