Na Ruzyni již přistává čtrnáct levných dopravců
Levné aerolinky jsou na pokraji krvavé lázně. Cenová válka by proto měla skončit, přejí si největší evropské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair a easyJet. Nevypadá to tak. Nad Prahou krouží stále více letadel a čím dál častější jsou mezi nimi právě levní dopravci. Tyto aerolinky v současnosti ovládají zhruba jedenáct procent evropského trhu a jejich podíl by se měl do šesti let zvýšit téměř na třetinu. Na pražském Ruzyňském letišti jich nyní přistává čtrnáct. Jako dosud poslední přibyla nizozemská V Bird, která od počátku července létá do Česka z německého letiště Niederrhein nedaleko Düsseldorfu.
Malí v laufu, velcí v černých.
Přes varování o nebezpečích cenové války malí nízkonákladoví dopravci tvrdě expandují. Italská společnost Volareweb.com sebevědomě prohlašuje, že se hodlá stát evropskou trojkou, a počátkem roku kvůli expanzi zvýšila základní kapitál o osmdesát milionů na 133 milionů eur. Německé Germanwings se poprvé od svého založení v roce 2002 nejspíše dostanou do černých čísel. „Zatímco evropští konkurenti děsí finanční trhy varovnými zprávami o nízkém zisku, my vycházíme z toho, že si v obchodním roce 2004 i za extrémně těžkých podmínek doletíme k ziskům, pokud nenastane nějaká nepředvídatelná událost,“ tvrdí generální ředitel Joachim Klein.
Dešifrovat sdělení vedoucí dvojky - irského Ryanairu a britského easyJetu - není snadné nejen při pohledu na rozjetou konkurenci, ale ani na výsledky obou společností. Ryanairu zisk sice za loňský finanční rok (končící 31. března) klesl o pět procent, ale přesto se zastavil na slušných 226,6 milionu eur. EasyJet loni dosáhl zisku před zdaněním ve výši asi 76 milionů eur a letos čeká minimálně stejný výsledek. A letecká doprava jako odvětví jde stále nahoru.
Levný český butik.
Vhodné podmínky pro rozvoj se aerolinkám naskýtají hlavně ve střední a východní Evropě. Pro nízkonákladové společnosti se stalo ruzyňské letiště výrazně zajímavějším v loňském roce, kdy Česká správa letišť poskytovala až padesátiprocentní slevu na letištních poplatcích. „Aerolinky, zahajující z Prahy dopravu do nové destinace, byly dokonce od poplatků na rok osvobozeny,“ uvádí Martin Kačur, generální ředitel České správy letišť. Podobně ekonomicky výhodná je pro letecké společnosti také cenová politika Řízení letového provozu. Poplatky za traťové služby jsou třetí nejlevnější v Evropě (třikrát levnější než nejdražší Švýcarsko) a od roku 2001 cena za pohyb ve vzdušném prostoru dále klesá. Také proto bylo Česko loni s téměř devatenáctiprocentním navýšením leteckého provozu na druhém místě v Evropě.
Do krajů a z krajů.
Česko není jen Ruzyně. S převedením regionálních letišť na kraje k 1. červenci začal stoupat i jejich význam. „Pro města je otázkou prestiže, aby jejich letiště byla co nejvíce využívaná,“ tvrdí generální ředitel Řízení letového provozu Petr Materna. Dodává, že na všech krajských letištích se s hustější dopravou počítá. Třeba letiště v Ostravě či Karlových Varech zaznamenaly nárůst přepravených cestujících oproti minulému roku o dvanáct až třináct procent. Zatím spojení obou měst s Prahou zajišťují České aerolinie, z Karlových Varů se létá navíc do Moskvy.
Kraje se snaží přitahovat hlavně nízkonákladové společnosti, jako je tomu v Karlových Varech. Hejtman Josef Pavel proto koncem července jednal s německými aerolinkami Germania Express. „Pokud letiště bude naší společnosti vyhovovat, zavedeme linku od příštího roku,“ prohlásil po schůzce generální ředitel firmy Heinrich Bischoff. A německá společnost není jediným zájemcem o lety do Varů. „Plánujeme setkání i s dalšími aerolinkami. Dostali jsme nabídky z Nizozemska a Irska,“ tvrdí Josef Pavel.
Vytrvalé pučení.
Příhodnost středoevropského klimatu pro levné aerolinky dokládá dosavadní příběh slovenských SkyEurope Airlines, které začaly dopravovat cestující v lednu roku 2002 v malých letadlech Embraer 120. Postupně posílilo svou flotilu o Boeingy 737-500 a základny rozšířilo z bratislavského letiště M. R. Štefánika také na košické letiště, budapešťské Ferihegy 1 a na varšavský aeroport.
Koncem letošního července SkyEurope Airlines dostaly navíc injekci v podobě deseti milionů eur od evropských fondů, s jejichž pomocí hodlají navýšit kapitál o padesát milionů eur. „Umožní nám to dále zvyšovat počet destinací a frekvenci letů,“ prohlašuje Christian Mandl, generální ředitel firmy, jejímž většinovým vlastníkem je konsorcium investorů v čele s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a nizozemskou ABN Amro. Strmou expanzi potvrzují také tržby společnosti, které stouply ze 4,4 milionu eur v roce 2002 na loňských 13,1 milionu, přičemž letos SkyEurope očekávají další nárůst k šedesáti milionům.
Model nízkonákladového létání jako byznys se letos ujal také v Česku. Od května se na obloze objevují letadla aerolinek Smart Wings, které provozuje největší tuzemská charterová společnost Travel Service. Zatím létají do pěti destinací, ale do tří let by se jejich počet měl rozšířit na sedmnáct. Tvrdí to šéf Smart Wings Roman Vik. Středoevropskou touhu po levných letech potvrzuje maďarská společnost Wizz Air, která do Prahy v červnu začala dopravovat cestující z Budapešti a v červenci z Katovic.
Do Prahy v současnosti létají společnosti z Německa, Švýcarska, Dánska, Norska, Itálie či Nizozemska a pro mnohé z nich je české hlavní město odrazem k další expanzi v regionu. Britský easyJet, který již delší dobu létá do Ruzyně, rozšířil svou nabídku destinací v minulém měsíci o Krakov a Varšavu. Z velkých aerolinek se jedině Ryanair zatím Polsku, Maďarsku i Česku vyhýbá.
Silní protivníci.
I když se ukázalo, že konkurence mezi nízkonákladovými aerolinkami a klasickými leteckými dopravci nemusí nutně vyznít pro ten či onen způsob přepravy cestujících, výrazná rivalita přetrvává. Malí totiž pochopitelně neradi vidí, že se o budoucnost velkých ve chvílích krize starají státy, které je zčásti vlastní. Proto vyvolala příkrou odezvu nedávno Evropskou komisí odklepnutá státní pomoc aerolinkám Alitalia. Záchranný překlenovací úvěr ve výši 400 milionů eur, který má pomoci od pololetní ztráty 330 milionů, žádná nízkonákladová společnost jen tak nedostane. Ozval se i šéf British Airways Rod Eddington, když v dopise evropské komisařce pro dopravu Loyole de Palaciové komisi důrazně žádal, aby se postavila proti jakékoliv formě státní pomoci Alitalii. Neúspěšně.
Mnoha klasickým aerolinkám se však daří dobře. Problémy po 11. září 2001, i v době války v Iráku a nemoci SARS, stále se zdražující cena za letecké palivo a konečně i nízkonákladová konkurence, přispěly k tvrdému snižování nákladů a cen. Díky tomu se irská společnost Aer Lingus v roce 2001 vyhnula bankrotu a nyní je schopná udržet se na tamním trhu po boku Ryanairu. Loni se provozní zisk firmy zvýšil o 30 procent na 83 milionů eur a o jejím převzetí uvažují British Airways.
Britské společnosti roste letos počet přepravených cestujících stejně jako evropské jedničce, která vznikla spojením Air France a KLM. Se ziskem pro tento rok počítá německá Lufthansa, jak při květnovém oznámení výsledků prvního čtvrtletí uvedl předseda představenstva a generální ředitel Wolfgang Mayrhuber. Pololetní výsledky firma zveřejní tento týden.
Nejtvrdším konkurentem nízkonákladových společností jsou se svou cenovou politikou v tuzemsku České aerolinie. Smart Wings nabízí jednosměrnou letenku do Paříže od 1590 korun včetně poplatků, zatímco ČSA stlačily cenu zpáteční letenky před jeho vstupem na trh na 2990 korun, ovšem bez poplatků. Za první polovinu roku dosáhly České aerolinie čistého zisku ve výši 270,4 milionu korun dle českých účetních standardů oproti ztrátě 292,5 milionu za stejné období v loňském roce.
O'Learyho představy.
Snižovat náklady se snaží nadále také levné aerolinky, a to nejen výběrem letišť nebo neposkytováním občerstvení na palubě. Šéf Ryanairu Michael O'Leary prohlásil, že hodlá přimět pasažéry, aby cestovali pouze s příručními zavazadly. Počátkem příštího roku zavede na další kufry příplatek padesát liber. „Smyslem není vydělat peníze na zavazadlech v nákladním prostoru letadel. Smyslem je zbavit se jich úplně,“ prohlásil O'Leary. Odpadne zdržení na letištích, díky čemuž by měla irská společnost ušetřit asi třetinu na letištních poplatcích.
Cenová válka mezi aerolinkami může mít nakonec zajímavé rozuzlení. První impuls opět vzešel od generálního ředitele Ryanairu. O'Leary předpokládá, že během pěti let bude jeho firma nabízet polovinu míst zcela zdarma. „Peníze budeme získávat od hotelů, kterým přivedeme hosty, od půjčoven automobilů, letištních obchodů a letišť, jež jsou ráda, když na ně létáme,“ uvedl Michael O'Leary v rozhovoru pro Die Welt. Má-li podobný model naději osvědčit se, je otázkou. Možný nebezpečný precedens totiž Ryanair právě prožívá. Za zavedení pravidelných linek na letiště Charleroi inkasoval subvence od belgické vlády. Evropská komise mu však v únoru nařídila, aby část z nich jako nedovolenou státní podporu vrátil, a Ryanair se odvolal. Letiště možná mohou být ráda, když na nich letadla irské firmy přistávají, ale to ještě nemusí mnoho znamenat.
