Krvavá připomínka

Konec organizace ETA se po půlstoletí činnosti blíží

V životě jednotlivce to bývá důležitý moment, který si zaslouží řádnou oslavu. Padesátiny teroristické skupiny naopak příliš důvodů k otvírání lahví se šampaňským nenabízejí. Přívrženci organizace nazvané Baskicko a jeho svoboda, známější pod zkratkou ETA, si kulaté výročí přesto připomněli, a to v krvavém stylu, když udeřili v severošpanělském městě Burgos a na ostrově Mallorca plném turistů. Výsledek? Dva mrtví, přes šest desítek zraněných včetně žen a dětí, mnohamilionové materiální škody a strach. Jak vidno, Španělsko se stále zcela nevypořádalo s teroristy, kteří usilují o nezávislost Baskicka. ETA ale přes „úspěšný návrat“ jen stěží čelí drtivé ofenzivě vyšetřovatelů. V posledních několika měsících řady teroristů prořídly. Decimovaly je společné francouzsko-španělské zátahy policistů a zatčení několika členů nejužšího vedení. Atentátníci se již nemohou spoléhat na limitované sympatie veřejného mínění, jež Španělé projevovali organizaci v době, kdy bojovala proti představitelům diktatury generála Franciska Franka.

Modus operandi

Pro teroristy bývá mediální ohlas důležitým aspektem boje, jenž dává na odiv vitalitu ilegálního hnutí. Terče a způsob provedení nedávných útoků se nevymykal ze „standardu“ ETA. V prvním případě byla cílem ubikace, kde žijí příslušníci civilních gard s rodinami. Čtrnáctiposchoďový objekt silně poškodila dvousetkilová nálož umístěná v odstavené dodávce poblíž budovy, v níž spali nic netušící rodinní příslušníci policistů. Při výbuchu byl vůz odmrštěn do sedmdesátimetrové vzdálenosti. Naštěstí se vše obešlo bez obětí na životech. Mnoho lidí však zranily létající úlomky a střepy. Oproti zvyku baskických teroristů však před explozí nikoho telefonicky nevarovali. Dle expertů na terorismus sahala ETA k avízu pouze tehdy, když byl v místě plánované detonace ohrožen větší počet civilistů. „Po dnešku víme, že se potýkáme s vrahy, divochy a šílenci. To je nečiní silnějšími, ale šílenějšími,“ uvedl na adresu teroristů španělský ministr vnitra Alfredo Pérez Rubalcaba.

Pozor, pane králi

Historie útoků ETA jasně dokládá, že letní a prázdninové měsíce přinášejí intenzivnější kampaň teroristů. To má za cíl ovlivnit finanční příjmy Španělska z turistického ruchu. Pozorovatele tedy nepřekvapilo načasování a místo druhé série útoků. Mallorca patří mezi turisticky vyhledávané destinace pro dovolenou u moře. Prázdniny navíc v zemi začaly právě o víkendu, kdy „slavili“ i teroristé. Hnutí Baskicko a jeho svoboda vzniklo 31. července 1959. V tento den o padesát let později si ETA připsala další dva mrtvé policisty, kteří měly za úkol střežit pláže letoviska Palma de Mallorca. O deset dní později vybuchly v městě další tři nástražné systémy. Tentokrát se díky varovnému telefonátu podařilo předejít ztrátám na lidských životech. Akce na Mallorce obsahovala šifrovaný vzkaz pro královskou rodinu, jež tráví na Baleárském souostroví prázdniny: „Jsme vám blízko.“ Již v roce 1995 zmařili policisté pokus o atentát na krále Juana Carlose I. Ten měl být zastřelen právě během dovolené na Mallorce. Hlava konstituční monarchie leží v pomyslném hledáčku teroristů delší dobu. Naposledy v dubnu zveřejnilo ministerstvo vnitra informace získané ze zabavených dokumentů ETA v roce 2004, z nichž vyplývá, že král měl být připraven o život v letadle nebo v helikoptéře, a to odpálením střely země–vzduch. Záměr však podle kriminalistů nebyl nikdy přetaven do plánovací fáze.

„Zuba“ velí

Jaké jsou kořeny ETA? Původně se jednalo o partičku študáků, kteří se sešli na den svatého Ignáce z Loyoly, baskického rodáka a zakladatele jezuitského řádu. Byli nespokojení s dosavadní umírněnou politikou Národní baskické strany, jíž se nepodařilo zajistit regionu autonomii. Ve své činnosti se spoléhali na podporu běžných Španělů, kteří sympatizovali s hrdými národovci, které frankistická diktatura tvrdě potírala. V Baskicku se jednalo o třetinu obyvatel. Režim zakazoval dávat novorozencům tradiční baskická jména, vyvěšování vlajek nebo projevy jazykové svébytnosti baskitštiny. Ačkoliv existují náznaky, že studenti sáhli k násilí již v roce 1961, do prvního přiznaného teroristického útoku zbývalo ETA urazit dalších sedm let. Generace osmašedesátníků nespokojená s politickým establishmentem svých otců sahala ke zbraním mnohem častěji. V Německu to byla skupina Baader-Meinhofová, v Itálii Rudé brigády. Levicově motivovaný extremismus zažíval vrchol popularity. Baskicko a jeho svoboda přijalo marxisticko-leninskou ideologii obohacenou o trockismus a maoismus hned při svém vzniku. Strženi revolučními událostmi onoho období přikročili poprvé k vraždě symbolu státní moci – 7. června 1968 zastřelili příslušníka civilních gard. Od té doby si organizace vytvořila pevnou hierarchickou strukturu, jež měla policejním orgánům ztížit odhalení. Nejúspěšnějším násilným aktem ETA byl atentát na admirála Louise Carreru Blanka. Tehdejšího premiéra a následníka Frankova „trůnu“ zabila bomba umístěná v autě, které bylo následkem masivního výbuchu odhozeno na balkon protilehlého domu. V čele tehdejší ETA stálo sedm až jedenáct lidí, již patřili do takzvaného „zuba“, což byl ústřední rozhodující výbor. Dále existovaly tři sekce – logistická, vojenská a politická – které se dále členily na sekci zajišťující finance, plánování útoků, sběr informací nebo podporu uvězněných soudruhů.

Prořídlé řady

V sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy zločinci z ETA dokázali zavraždit i 92 osob za rok (1980), odhady organizaci připisovaly od několika stovek do dvou tisíců aktivních členů. Dnes se vyšetřovatelé shodují, že členů ETA je pouze okolo tří desítek a konec organizace se blíží. Jaké to má příčiny? Z právního hlediska se Španělům podařilo odlišit terorismus od politiky. Stalo se tak v březnu 2003, kdy nejvyšší soud země zakázal činnost strany Batasuna (dříve Herri Batasuna – pozn. redakce), která byla politickým křídlem ETA. Po útocích islamistů na New York 11. září 2001 rovněž zesílil mezinárodní tlak na boj s terorismem a ETA byla zařazena na seznam teroristických organizací. Hnutí Baskicko a jeho svoboda v poslední době účinně rozkládají policejní zásahy (od podzimu 2008 do května letošního roku přišla vojenská odnož ETA o tři velitele), jež vedou španělští představitelé ve spolupráci s francouzskými kolegy. Francie přitom až do devadesátých let patřila k bezpečným útočištím pro přípravu útoků. Leží zde totiž tři oblasti historicky s Baskickem spojené – Labourd, Navarra a Soule.

* FAKTA
Vraždící hnutí** - Za 50 let činnosti zabili teroristé z ETA přes 800 lidí.
- První obětí se stal 7. června 1968 člen Civilní gardy José Pardines. - Největší pozornost připoutal atentát na admirála Louise Carreru Blanka, nástupce diktátora Franka, 20. prosince 1973. - Nejkrvavější byl rok 1980, kdy měla ETA na „kontě“ 92 usmrcených. - Při nejhorším útoku ETA z 19. června 1987 zemřelo v barcelonském supermarketu 21 osob a 45 bylo zraněno.