Nynější předseda britské Labouristické strany Jeremy Corbyn se na konci 80. let nejméně třikrát setkal s příslušníkem československé Státní bezpečnosti (StB). S odkazem na svazky tajné policie, jež údajně obdržel z archivu v Praze, o tom informoval pravicový bulvární list The Sun. Podle Světlany Ptáčníkové, ředitelky Archivu bezpečnostních složek, Corbyn zřejmě nevěděl, s kým se setkává.
Podle bulvárního listu The Sun, který článek s titulkem „Corbyn a špión komoušů“ zveřejnil dnes dokonce na titulní stránce svého tištěného vydání, se tehdejší labouristický poslanec Corbyn setkal s agentem československé tajné služby nejméně třikrát. Ke dvěma setkáním údajně došlo přímo na půdě britského parlamentu.
První schůzka se odehrála v roce 1986. Zástupce československé tajné policie, kterým byl podle The Sun „plukovník Jan Dymic“, ve svazku uvádí, že Corbyn „projevil zájem o další setkání“. Ve zprávě je chování levicového poslance popsáno jako „zdrženlivé a zdvořilé, příležitostně výbušné (když hovoří na obranu lidských práv)“. Dokument zmiňuje například i to, že „vlastní psa a ryby“. Corbynovi je ve svazku přiděleno krycí jméno COB.
Svazek podle bulváru The Sun britského politika popisuje jako muže, který má negativní vztah „ke Spojeným státům i současné politice konzervativní vlády“, kterou v té době vedla Margaret Thatcherová. Jeho postoj k východnímu bloku je podle pravicového listu ve svazcích StB označován za „pozitivní“ a hovoří se také o jeho údajné podpoře „sovětské mírové iniciativy“.
Poslance Corbyna československá tajná služba údajně vyhledala, neboť se domnívala, že má dobré informace o „osobách, které jsou v kontaktu s protikomunistickými službami“.
S komunistickou tajnou policií spolupracovali i jiní aktivní politici:
Bratislavský soud: Babiš je jako agent StB veden oprávněně
Ke druhé schůzce příslušníka StB a Corbyna údajně došlo v roce 1987 v poslancově volebním obvodu a zúčastnil se jí podle The Sun i nejmenovaný člen ústředního výboru Komunistické strany Československa (KSČ). Na jednom z dalších setkání údajně Corbyn s československým diplomatem hovořil o možném zvýšení bezpečnostních opatření v souvislosti s vyšetřováním východoněmeckého agenta britskou tajnou službou MI5. Po schůzce z října 1987 záznamy v Corbynově svazku končí.
V úryvku ze zápisu o říjnové schůzce, který The Sun zveřejnil, se mimo jiné slovensky píše, že poznatky ze setkání „s cílem upevnění vzájemného poznání a prohloubení důvěry… nebylo možné zužitkovat do info, (neboť) byly pouze všeobecného charakteru“.
Mluvčí Labouristické strany na dotaz britského listu potvrdil, že se Corbyn v 80. letech setkal s československým diplomatem, aniž však tušil, že hovoří s agentem StB. „Tvrzení, že byl (Corbyn) agentem či informátorem jakékoli tajné služby, je zcela nepravdivé a jde o směšnou pomluvu,“ uvedl. Podle něj se nynější předseda labouristů stejně jako ostatní tehdejší poslanci běžně setkával se zahraničními diplomaty.
Mluvčí nejsilnější opoziční strany rovněž odmítl, že by Corbyn údajnému diplomatovi z Československa nebo jakémukoliv jinému pracovníkovi cizí ambasády „poskytl jakékoliv důvěrné informace“. „Během studené války pracovníci tajných služeb, jak známo, tvrdili nadřízeným, že rekrutovali lidi, se kterými se stěží setkali,“ upozornil mluvčí labouristů.
Levicový deník The Guardian upozornil, že titulní stránka dnešního vydání The Sun je dalším ze série obvinění, který tento bulvár učinil na adresu Jeremyho Corbyna od doby, kdy se stal předsedou labouristů. Jejich frekvence se zvýšila během loňské kampaně před parlamentními volbami, poznamenal The Guardian.
Archiv: Corbyn patrně nevěděl, s kým se setkává
Podle Ptáčníkové, která má materiály ke Corbynovi k dispozici, z dokumentů „nijak nevyplývá, že by věděl, že se stýká s rozvědčíkem“.
Ptáčníková řekla, že označení „špion komoušů“, které The Sun použil, rozhodně neodpovídá skutečnosti. „Pan Corbyn nebyl vedený jako spolupracovník a ani to z materiálů nijak nevyplývá,“ uvedla.
Archiváři, kteří dokumenty k této záležitosti nyní studují, našli podle ní naopak indicie, které naznačují, že si Státní bezpečnost dávala dobrý pozor na to, aby Corbyn neodhalil, s kým se schází. V materiálech je totiž uvedena zmínka, že rozvědčík má dbát, aby výdaje nebyly příliš vysoké a nevzbudily podezření.
Jméno Jan Dymič, pod kterým rozvědčík vystupoval, je falešné, ve skutečnosti se dotyčný jmenoval jinak. Podle Ptáčníkové to bylo obvyklé, rozvědčíci oficiálně pracovali na zastupitelských úřadech v zahraničí. Tento byl tajemníkem velvyslanectví a s Corbynem se setkával patrně z této funkce. V roce 1989 byl z Velké Británie vypovězen.
Přehled pracovníků rozvědky, který je dostupný na webu Ústavu pro studium totalitních režimů, uvádí pod jménem Dymič Jána Sarkocyho. Byl zařazen jako třetí tajemník federálního ministerstva zahraničních věcí. V kolonce legalizační agenda má uvedeno „mírové hnutí“. Do Londýna podle přehledu nastoupil v květnu 1986, skončil v červnu 1989.
V roce 1995 věnovala Sarkocymu pozornost slovenská média, neboť tvrdil, že by mohl poskytnout informace o tehdejším slovenském prezidentovi Michalu Kováčovi - měly se týkat jeho pobytu v Londýně v letech 1967-1969, kdy tam Kováč pracoval jako náměstek Živnostenské banky. Na serveru sme.sk se v prosince 1995 objevila informace, že Sarkocy popřel, že pracoval pro tajnou službu komunistického režimu, zároveň však přiznal, že byl v roce 1989 vyhoštěn z Británie v rámci aféry vzájemného vyhošťování diplomatů západního a východního bloku.
Čtěte také:
V Sasku AfD, v Anglii Corbyn. Pěkné vyhlídky
