Úředníci nehodlají pátrat po tajných amerických věznicích na kontinentě
V kauze pátrání po tajných amerických věznicích pro podezřelé teroristy instituce Evropské unie zcela rezignovaly. Evropská komise žádné vyšetřování ve střední a východní Evropě nepovede. Ani v Polsku, ani v Rumunsku, a už vůbec ne v Česku. A to i přes tlak médií a žádosti někteří vlivných europoslanců. „Ano, můžeme klást Američanům otázky, ale chtít od CIA přísně tajné dokumenty?! Promiňte, ale něco takového je zhola nemožné,“ vysvětloval minulý týden zákonodárcům postoj evropské vlády eurokomisař pro spravedlnost a vnitřní bezpečnost Franco Frattini.
Detailní detaily.
Tajná vězení si měla americká rozvědka zřídit v některých státech střední a východní Evropy. Agenti CIA pak do nich posléze v civilních letadlech s falešnou registrací převáželi podezřelé teroristy. Proč? Na americké půdě nemohli kvůli přísným zákonům používat při výsleších násilí. Zatímco v postkomunistických státech, kde o nich navíc téměř nikdo kromě několika nejvyšších politiků a špionů nevěděl, mohli vyslýchat bez omezení. Vězně, kteří začali „zpívat“, pak čekal návrat na přísně střeženou americkou vojenskou základnu Guantanamo v Karibiku. S touto verzí přišla už před několika měsíci americká média. Informátoři si přáli zůstat v anonymitě, články ale i přesto obsahovaly až neuvěřitelně přesné detaily: čísla tajemných letadel, jména krycích firem, počty a jména cestujících, časy odletu, časy přistání, cílové destinace…
V Česku o případu jako první informoval týdeník EURO. Letos na konci března přinesl informace o tom, že tajemné letouny najaté CIA přistály celkem sedmkrát i na tuzemských letištích. Šlo o dva bílé „manažerské“ tryskáče Gulfstream s civilním registračním označením a jeden větší dopravní Herkules. České úřady tehdy vše popřely nebo se odpovědi vyhnuly slovy „bez komentáře“.
Marty vyrazí do Rumunska.
Většina středo a východoevropských zemí, o kterých se v souvislosti s mučením zadržených spekulovalo, se loni stala členy Evropské unie. Brusel ale žádné vyšetřování přímo na „místě činu“ nezahájí. Komisař pro spravedlnost Frattini odrazil žádosti o šetření rázným argumentem: „Nemáme žádné důkazy.“ Články The Washington Post a The New York Times mu nestačí. Při grilování v Evropském parlamentu ale Frattini nakonec minulý týden připustil, že pokud by se přece jen ukázalo, že na obviněních vůči CIA je něco pravdy, „mělo by to dalekosáhlé důsledky“. „To by pak vedlo i k vážným politickým sankcím proti zainteresovaným členským státům.“
Brusel ale sám nic vyšetřovat nebude, a jak tvrdí Frattini, raději má pokračovat v „intenzivním dialogu“ s Washingtonem a s Radou Evropy, která už začala sama případ prověřovat. Její výbor pro lidská práva a právní záležitosti už si pro kauzu „Tajná vězeňská střediska“ zvolil zvláštního zpravodaje Dicka Martyho. Prozatím ho pověřil sběrem všech dostupných informací. Pokud ale Marty zjistí, že je to nezbytně nutné, má se podle členů výboru neprodleně vydat přímo na místo - v prohlášení se jmenovitě hovoří o Polsku a Rumunsku - a vše důkladně prověřit.
Výbor pro lidská práva Rady Evropy navíc ve své deklaraci vyzývá generálního tajemníka celé organizace, aby v souvislosti s kauzou oslovil všechny členské státy s otázkou, zda o případu něco nevědí.
Je nutné si ale uvědomit, že Rada Evropy nespadá do struktur EU a má značně omezené pravomoci. Zabývá se prakticky výhradně otázkami ochrany lidských práv. Na druhé straně do ní od roku 1949 vstoupila většina evropských států.
Pozor na soudy.
Pro Spojené státy se ale může v Evropě objevit další, mnohem akutnější riziko. O tajná vězení a převozy zajatců se totiž začaly zajímat i evropské soudy.
Nejprve začalo vyšetřování ve Španělsku. Soudce z ostrova Mallorca zareagoval na sérii článků v místním tisku, které informovaly o příletech několika civilních letadel spojovaných s CIA na místní letiště. Kauzu pak převzal španělský národní soud. „Pokud vyšetřování tato přistání potvrdí, půjde o závažné skutky, které nelze tolerovat a které by mohly ovlivnit úroveň vztahů mezi našimi vládami,“ komentoval případ ministr vnitra José Antonio Alonso.
Itálie se zase chystá formálně Washington požádat o vydání dvaadvaceti agentů CIA, kteří z americké vojenské letecké základny Aviano na italském území unesli radikálního islámského duchovního.
Podobný případ vyšetřují i v Německu: imám Abu Omar, unesený zřejmé také z Itálie, „cestoval“ ze základny Aviano na další americkou vojenskou základnu Ramstein tentokrát v Německu. Po krátkém mezipřistání ho agenti CIA dopravili do egyptské Káhiry.
