Rusové dali najevo, že se vlivu na Ukrajinu nevzdají. Zemi mezitím dochází hotovost
Narychlo ustavená přechodná vláda na Ukrajině má další problém. Zatímco situace v Kyjevě se pomalu vrací k normálu, o budoucnosti země se rozhoduje na Krymském poloostrově na jihu země. Nepřehledné seskupování jednotek domobrany a demonstrativní akce ruských vojenských sil v závěru minulého týdne dávaly tušit, že separatistické tendence převážně ruskojazyčných částí Ukrajiny nejsou zdaleka zažehnány. Do Sevastopolu přiletěly ruské vrtulníky a Kyjev hlásil také několik incidentů v přístavech, kde lodě ruské černomořské flotily blokovaly ostatní plavidla. V pohotovosti byly na Krymu také ruské ponorky, které zatarasily základny ukrajinských pohraničníků.
Letiště v Simferopolu obsadily dobře vyzbrojené síly v jednotných uniformách. Nebylo jasné, zda jde o domobranu, nebo regulérní ukrajinské či ruské vojáky a kdo jim skutečně velí. „Letiště je pod kontrolou ukrajinských sil,“ ubezpečoval nicméně krátce před uzávěrkou tohoto čísla Andrij Parubij, šéf Rady národní bezpečnosti Ukrajiny.
Janukovyč: Může za to Západ Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč mezitím vystoupil na tiskové konferenci ze svého ruského exilu v Rostově na Donu. Žádné překvapení v podobě přiznání viny nebo lítosti se ovšem nekonalo. Janukovyč zopakoval, že je právoplatným vládcem Ukrajiny a přechodnou vládu označil za extremisty, bandity, radikály a banderovce. Za krveprolití a desítky obětí údajně může „nezodpovědná politika Západu“. On sám prý zodpovědnost nenese. Omluvil se jen za to, že včas nepoužil silové řešení.
„Nenašel jsem dost sil, abych zachoval stabilitu,“ prohlásil sebejistý Janukovyč před skupinkou vybraných novinářů. Přislíbil nicméně, že nebude žádat Rusko o vojenskou podporu a že Krym musí zůstat součástí Ukrajiny.
Právě Rusko je přitom jedinou zemí, která ještě Janukovyčovi věří. Poté, co svržený prezident přivedl zemi na pokraj občanské války, se doma i v Evropě dostal v nemilost nejen on, ale i jeho blízcí. Minulý pátek rakouské úřady na žádost prozatímní ukrajinské vlády zablokovaly majetek celkem 18 občanům Ukrajiny. Žádný jmenný seznam ovšem Vídeň nevydala.
Ještě o krok dál šlo Švýcarsko. Prokuratura v Ženevě začala vyšetřovat Janukovyče a jeho syna Oleksandra pro podezření z praní špinavých peněz. Účty tam má obstavené celkem 20 Ukrajinců. O zmrazení majetku jedná také Evropská unie, která začala sepisovat svůj vlastní „blacklist“. Nežádoucí Ukrajinci by se do zemí EU teoreticky neměli ani dostat – unijní opatření totiž počítá i se zákazem udílení víz.
Miliardy pro Ukrajinu Kromě pomyslného biče má však EU v zásobě i cukr – zatím v podobě čilého diplomatického ruchu. Střídají se tu evropští úředníci i poslanci. Dva dny na Ukrajině strávila delegace ministrů zahraničí visegrádské čtyřky, v níž byl také český šéfdiplomat Lubomír Zaorálek.
Kromě politické podpory došlo i na peníze. Evropská unie minulý týden narychlo jednala s USA o poskytnutí bleskové finanční pomoci státu, který se ocitl na pokraji kolapsu. Unie by mohla poskytnout jednu miliardu dolarů, stejnou částku pošlou do Kyjeva i Spojené státy. Společně s financemi, které poskytnou jednotlivé členské země EU, by to mohlo být dohromady kolem čtyř miliard dolarů.
Což je tolik, kolik Ukrajina podle šéfa přechodné vlády Arsenije Jaceňuka nutně potřebuje k přežití.
Peníze přislíbil také Mezinárodní měnový fond (MMF), jehož experti odjeli na Ukrajinu zmapovat hospodářskou situaci. MMF poskytl Ukrajině od roku 1990 celkem čtyři půjčky. Pátá, ve výši 15 miliard dolarů, byla dojednána v roce 2010, nikdy se ale nerozeběhla.
Mimo jiné proto, že Kyjev odmítl jednu z podmínek bailoutu – deregulaci trhu s plynem. Místo toho Ukrajina v čele s Viktorem Janukovyčem vyjednala stejnou částku finanční pomoci s Kremlem. Ani tato pomoc ale nevyšla. Rusko proplatilo zhruba dvě miliardy dolarů, loni v prosinci však finanční kohoutky přitáhlo.
Jakoukoli finanční pomoc EU teoreticky musí schválit Evropský parlament. Eurokomisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn již prohlásil, že může využít mimořádné opatření zakotvené v Lisabonské smlouvě a europarlament v případu miliard pro Ukrajinu obejít. Další podpora by mohla na Ukrajinu plynout v rámci asociační dohody s Bruselem. Text klíčového dokumentu, jehož odmítnutí ze strany režimu prezidenta Janukovyče se stalo roznětkou bouří v zemi, by nová ukrajinská vláda měla podepsat na summitu Evropské rady, který se uskuteční 20. a 21. března.
Run na banky Finanční pomoc je pro Ukrajinu možná důležitější než ta politická. Ukrajinská centrální banka již v obavě před masivním odlivem hotovosti omezila denní výběr na 14 500 hřiven (asi 29 tisíc korun). Ustoupila také od vázání kurzu hřivny na dolar, protože už na to neměla. V únoru totiž zmizely na Ukrajině z účtů fyzických osob v přepočtu tři miliardy dolarů. Během pouhých tří dnů se privátní vklady smrskly o sedm procent.
Stojí za tím nejen vystrašení lidé na ulicích, ale hlavně elitní představitelé svrženého režimu, kteří se snaží ze země dostat své peníze, dokud to jde.
Během týdne ukrajinská hřivna oslabila téměř o čtvrtinu. Zatímco na konci předminulého týdne se za jeden dolar dalo pořídit necelých devět hřiven, na konci minulého týdne to již bylo 11,3 hřivny. Devizové rezervy centrální banky klesly pod 15 miliard dolarů. To stačí na pokrytí dvouměsíčního dovozu do země.
Prokuratura v Ženevě začala vyšetřovat Viktora Janukovyče a jeho syna Oleksandra pro podezření z praní špinavých peněz. Účty má obstavené celkem dvacet Ukrajinců.
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz