Bývalí manažeři Bank of China jsou podezřelí z rekordní defraudace
Ačkoliv působil Sü Čchao-fan jako šéf jedné z poboček Bank of China (BOC), americká policie ho zatkla před dvěma lety v oklahomské čínské restauraci, kde pracoval jako kuchař. Obžaloba ho viní, že spolu s dalšími třemi komplici zpronevěřil z BOC více než 485 milionů dolarů. Největší bankovní defraudanti v Číně a možná i na světě budou postaveni před americký soud na začátku příštího roku. Peking chce využít kauzy jako precedentu. Měl by sloužit jako odstrašující příklad pro tisíce Číňanů žijících v zahraničí, kteří jsou podezřelí z nezákonného obohacení. Částka, o kterou měl čínský bankovní systém jejich aktivitami přijít, se odhaduje na padesát miliard dolarů.
Slibná kariéra.
Süova kariéra v Bank of China se vyvíjela skutečně slibně. Během dvaceti let se vypracoval až na ředitele pobočky ve městě Kchaj-pching, ve kterém žije kolem sedmi set tisíc obyvatel a jež je vzdálené něco přes sto kilometrů od Hongkongu. Američtí žalobci však tvrdí, že se Sü Čchao-fan nevěnoval jen manažerské práci v bance. V letech 1991 až 2004 se měl podílet na založení přibližně šestnácti fingovaných společností v Hongkongu, do kterých pumpoval z banky peníze. Ty následně „vypral“ přes firmy v Kanadě a ve Spojených státech. Často k tomuto účelu využíval kasin v Las Vegas. Americká policie zatkla Süa v Oklahomě v polovině roku 2004. Ve vazbě skončili i jeho „spolupracovníci“. V Kansasu byl téhož roku dopaden Sü Kuo-ťün (není v příbuzenském vztahu se Sü Čchao-fanem – pozn. red.), který též působil jako manažer v BOC, obžalováni byli také manželky obou bankéřů a Kong Wa Poa, příbuzný Sü Čchao-fana. Před soudem se pětice Číňanů nebude zodpovídat jen z bankovní zpronevěry. Seznam jejich přestupků má celkem patnáct bodů. Obžalováni jsou mimo jiné také z padělání cestovních dokumentů a uzavření fingovaných manželství s rodilými Američany, která jim měla usnadnit zisk amerického občanství.
Obětní beránci?
„Čínská vláda sama vytvořila důkazy a využila jich proti mně,“ řekl krátce po svém zatčení v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Sü Čchao-fan. „Cítíme se jako obětní beránci,“ dodal Sü Kuo-ťün. Oba bankéři tvrdí, že za bankovní ztráty může laxní dohled nad Bank of China, druhou největší bankou v Číně. Sü Kuo-ťün navíc dodává, že škody byly částečně způsobené měnovými operacemi. Obhájci obžalovaných svorně konstatují, že jejich klienti jsou nevinní a že jde o politicky zinscenovaný proces. „Kdyby získali takový obnos peněz, proč by můj klient pracoval jako kuchař v čínské restauraci?“ ptá se Bret Whipple, advokát Sü Čchao-fana. „To, co jsem až doposud zjistil, pouze podporuje mou domněnku, že nebylo nic z Bank of China ukradeno, ale že pouze banka ostříleně využívala podezřelé účetní praktiky,“ komentoval kauzu Mitchell Posin, obhájce Sü Kuo-ťüna. Nicméně jak uvedl časopis BusinessWeek, při vyšetřování bylo u obžalovaných nalezeno v hotovosti více než 162 tisíc dolarů, luxusní automobil Lexus SUV a dále bylo zjištěno, že vlastní tři domy v Britské Kolumbii. Potvrzeny byly také jejich časté návštěvy Las Vegas, kam se dopravovali soukromým letadlem, a jejich útraty přesahovali 400 tisíc dolarů. Z čeho si majetek a výdaje na zábavu Číňané zajistili, když jejich roční plat v BOC činil zhruba čtyři tisíce dolarů, na to zatím obhajoba neodpověděla. Obžalovaní by měli stanout před soudem v Nevadě na konci února příštího roku. Kdyby byli americkým soudem uznáni vinnými, každému z nich hrozí až sedmdesát let vězení a pokuta ve výši 1,5 milionu dolarů. Vedení Bank of China se od počátku případu staví na stranu amerických úřadů. „Banka podporuje americké úřady ve stíhání dvou bývalých bankovních představitelů a jejich příbuzných,“ říká Wang Čao-wen, tiskový mluvčí BOC. „Budeme se snažit, abychom získali zpět ukradené prostředky a zaručili finanční bezpečnost banky,“ dodává Wang. „Je to příklad významné spolupráce mezi orgány činnými v trestním řízení obou zemí,“ komentoval případ pro čínskou tiskovou agenturu Sin-chua ředitel odboru soudní pomoci a mezinárodních vztahů ministerstva spravedlnosti Kung Siao-bing. „Ministerstvo spravedlnosti bude podporovat a povzbuzovat úsilí obou zemí v obdobných kauzách,“ pokračuje Kung. Dodal, že právní spolupráce mezi Čínou a Spojenými státy se úspěšně rozvíjí od roku 2000, kdy státy podepsaly dohodu o soudní pomoci.
Aplaus z Pekingu.
K procesu s bývalými bankovními manažery se vyjádřil také Peking. „Čínští představitelé a právní experti aplaudovali americké obžalobě proti bývalým čínským bankovním manažerům,“ uvádí se v oficiálním vládním prohlášení. Jak dopadne únorové soudní líčení, proto neočekává s napětím jen pětice odsouzených. Toho si je vláda dobře vědoma. Výsledek celého procesu bude mít totiž vliv na čínský finanční systém. Peking započal s privatizací největších bank a snaží se dokázat, že aktivně bojuje proti podvodům a korupci. Důvodem je obava, že v případě laxního přístupu k nekalým praktikám by země mohla přijít o zájem zahraničních finančních institucí kupovat v čínských bankách podíly.
I přes tuto snahu vlády je ale problém bankovních zpronevěr značný. Z oficiálních údajů ministerstva obchodu vyplývá, že čínské úřady pátrají po zhruba čtyřech tisícovkách bývalých ředitelů a politiků, kteří uprchli do zahraničí a dohromady se protiprávně obohatili a ze země vyvezli částku pohybující se kolem padesáti miliard dolarů. Úřady přiznávají, že jen hrstka z nich byla deportována domů a donucena k vrácení ukradených peněz.
Také proto má americký proces s bývalými manažery BOC sloužit jako odstrašující precedens pro ty Číňany, kteří jsou podezřelí z defraudací a před spravedlností uprchli do zahraničí. „Navíc Amerika sama nechce být označována jako útočiště pro zkorumpované emigranty,“ říká Liou Wen-cung, profesor mezinárodního práva na China Foreign Affairs University. „Ani v případě, že si tam defraudanti přesunou obrovskou sumu peněz, jim nikdo nezaručí, že budou bezstarostně a v klidu žít,“ dodává.
Obavy ze zatčení mezi Číňany žijícími ve Spojených státech, kteří tam uprchli ze strachu, že by byli doma kvůli zpronevěře stíháni, se zvyšují v posledním roce. Až do té doby se mnozí z nich domnívali, že americké úřady se nebudou starat o zločiny, které spáchali v Číně. Jejich klid ale vážně narušilo loňské prohlášení prezidenta Bushe, že Amerika nebude rájem pro „zlobivé hochy“, kteří se zabývají praním peněz a páchají trestné činy.
Škody rostou.
Ztráty, které vznikly čínským bankám kvůli zpronevěrám, se nicméně stále zvyšují. Jen během loňského roku, jak vyplývá z údajů Bankovní regulační komise, přišly finanční instituce následkem defraudací a dalších protiprávních aktivit o téměř sto miliard dolarů, což je o 31 procent více než v roce 2004. V Číně bylo obžalováno přes 6800 lidí, z nichž 325 působilo v seniorských manažerských pozicích. Doživotní trest si například odpykává Jü Ta-lu, bývalý viceprezident China Agricultural Development Bank. Soud ho uznal vinným ze zpronevěry 1,5 milionu dolarů a kromě vězení byl potrestán také zabavením veškerého osobního majetku. To, že se finanční sektor v Číně potýká s vážnými problémy, není pro nikoho žádnou novinkou. Přesto ale soud s bývalými manažery Bank of China, obžalovanými z rekordní defraudace, znamená určitý průlom. „Proces poskytne světu ojedinělý pohled dovnitř bankovního systému, který je sužovaný neadekvátní vnitřní kontolou, úplatky a krádežemi,“ tvrdí Victor Shih, výzkumný pracovník na Northwestern University v Evanstonu. „Tato kauza znamená první příležitost letmo nahlédnout do chaotického prostředí, které panuje v čínském finančním sektoru,“ dodává Shih.
