CzechInvest ruší zahraniční pobočky a chce více podporovat nadějné české firmy doma i ve světě
Až dvacet miliard korun ročně do státní kasy a osm tisíc pracovních míst navrch. Tím vším může české ekonomice přispět státní agentura CzechInvest, pokud se jí podaří rozjet projekt Nový CzechInvest, jehož start ohlásila minulý týden. Vyplývá to z analýzy Vysoké školy ekonomické, kterou má týdeník Euro k dispozici. Nové produktové portfolio Agentury pro podporu podnikání a investic, které by mělo začít naplno fungovat v roce 2014, přitom obsahuje změny, o nichž se mluvilo již dlouho. CzechInvest se chce v rámci rozsáhlé modernizace zbavit nefunkčních služeb, cíleně lákat zahraniční investory a více se zaměřit na to, jak úspěchy českých vědců i podniků prodat doma i ve světě. „Nový CzechInvest je zaměřený na vědu, výzkum a inovace a podporuje všemi dostupnými prostředky s využitím moderních nástrojů své jedinečné klienty: začínající podnikatele a malé i střední podniky,“ zdůraznil šéf CzechInvestu Miroslav Křížek.
Ve znamení outsourcingu
Asi největší změnu čeká síť šesti zahraničních kanceláří, které fungují v USA, Číně, Japonsku, Německu a Velké Británii. Zatímco dosud jejich počet příspěvková agentura jen omezovala (loni skončilo například pařížské zastoupení), od příštího roku budou zrušeny zcela. CzechInvest místo nich počítá s vytvořením skupiny Czech Acquisitions Network, kde by místo českých úředníků měli investory lákat externí partneři, kteří za každý kontrakt dostanou poplatek za zprostředkování.
Model založený na externistech vyjde včetně bonusů pro lovce investic v českých barvách zhruba na deset milionů korun ročně, mnohem víc se ale ušetří za téměř nulové provozní náklady. Outsourcovat chce státní agentura také další služby. „Považuji za zásadní, aby Nový CzechInvest fungoval účelně, efektivně a hospodárně, a to se samozřejmě týká i lidských zdrojů,“ říká k tomu Křížek.
V následujících třech letech počítá CzechInvest s tím, že si každý rok bude od firmy Axial najímat padesátku agenturních zaměstnanců. Třetina z nich najde uplatnění v nově vznikajícím Infocentru pro business, které by mělo fungovat jako dosud chybějící poradní orgán vlády pro podnikání a inovaci. Axial by měl dodávat experty také do úřadu takzvaného byznys ombudsmana, pro jehož působení ale zatím chybí podpora v zákoně.
Investice s návratem
Novinku chystá CzechInvest i ve financování vědeckých a výzkumných projektů. Až dosud totiž stát dával peníze předem a neohlížel se na to, jestli budou výsledky také realizovány v komerční praxi. To by se mělo změnit. Podpora bádání zůstane zachována, nadějné projekty ale mají šanci získat peníze také z nového holdingového fondu, který by se měl rozjet na konci příštího roku. Stát do něj vloží prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu a za využití peněz z EU 1,1 miliardy korun, zhruba o stejnou částku by se měli postarat soukromí investoři rizikového kapitálu.
„Stát bude prostřednictvím fondu za předem jasně stanovených podmínek přímo nakupovat podíly v konkrétních inovativních projektech. Po čase pak svůj podíl v novém podniku prodá a peníze se v ideálním případě i se ziskem vrátí zpět do fondu,“ popsal fungování návratového systému financování ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
CzechInvest jako správce fondu nabídne také doplňkové programy v podobě takzvaných měkkých služeb – například odborné poradenství při podávání patentů a poskytování licencí nebo koučink. Riziko pro stát, jenž o vložené peníze může přijít, by mělo být snížené relativně malými částkami, které každý projekt může získat. Pokud do fondu vkládá peníze také Brusel, je současný limit 1,5 milionu eur na firmu a rok.
Rizikový fond není samozřejmě českou novinkou, protože funguje ve většině evropských zemí. A i když ho legislativa EU striktně nevyžaduje, Brusel na jeho zavedení tlačí. Dobré zkušenosti se státní podporou rizikového kapitálu má sousední Slovensko, kde pod Národní agenturou pro rozvoj malého a středního podnikání působí celkem sedm fondů. Zřízení holdingové fondu doporučuje také studie VŠE, kterou si CzechInvest nechal vypracovat. Ovšem s tím, že zaměření fondu by mělo být širší. „V portfoliu fondů by měl být i takový, který by sloužil k sanaci firem, jež jsou v krizové situaci,“ píše se v analýze, kterou vypracovala podnikohospodářská fakulta. Experti z VŠE také upozorňují na to, že smysl má podporovat opravdu jen dynamické firmy slibující raketový nástup. „Projekty musejí mít potenciál dvoj- až trojnásobku efektivity běžných projektů, aby byly investičně zajímavé,“ dodává studie.
Na zkušenou do světa
Zatímco zahraniční kanceláře CzechInvestu, kde se obchody domlouvaly nepružně a centrálně, se neosvědčily, další zahraniční projekt agentury – Czech Accelerator – naopak slaví úspěchy. Letos v březnu skončil pilotní projekt v sanfranciském Silicon Valley, k nejprestižnější adrese světa IT přidal CzechInvest ještě Boston na východním pobřeží, kam tento týden míří „na zkušenou“ tři české firmy. Od příštího roku budou mít české inovační firmy přístup do osvědčených podnikatelských inkubátorů ještě v dalších lokalitách – pravděpodobně ve Švýcarsku, Singapuru a Izraeli.
Rozšíření portfolia služeb agentury CzechInvest ovšem nebude zadarmo. Zatímco v roce 2010 hospodařila agentura s 342 miliony korun ročně a skončila v přebytku, příští rok by to mělo vzhledem k rozjezdu nových služeb být již 633 milionů. Miroslav Křížek ovšem ubezpečuje, že z kapes daňových poplatníků poplynou na navýšení jen 53 miliony ročně, což je méně, než se původně očekávalo. Zbytek má totiž zaplatit Evropská unie, a to formou přímých dotací nebo v rámci technické pomoci vyplácené CzechInvestu. Státní agentura zároveň funguje jako administrátor operačního programu Podnikání a inovace, který se po roce 2014 přejmenuje na Inovace a znalosti.
