(EURO 1/2005)
Jsem toho názoru, že pokud bude zákon přijat, bude mít i další negativní dopady. Problematiku výstavby dálnic dobře znám jak ze své praxe náměstkyně ministra životního prostředí v letech 1998-2002, tak ze svého současného působení jako externí poradkyně Zeleného kruhu.
V Parlamentu je projednáván zákon, který má urychlit výstavbu dálnic. Bohužel i takových, které ohrožují zdraví lidí, ničí krajinu i přírodu, přitom jsou nesmyslně vedené, nebo dokonce nepotřebné. Takových případů máme v České republice hned několik. Jedním z nich je vedení dálnice D3 přes krajinářsky cennou oblast Dolního Posázaví. Dálnice naruší unikátní přírodu, rozetne jednu z nejvýznamnějších rekreačních lokalit v okolí Prahy. Lidem, kteří zde žijí i odpočívají, přinese hluk a emise. Přitom existuje alternativní vedení dopravy šetrnější pro lidi i přírodu. Je jím rychlostní komunikace v koridoru dnešní silnice první třídy I/3, která spojuje dálnici D1 u Mirošovic s Českými Budějovicemi. Tato silnice by obce spojila nejkratší možnou cestou a zároveň by z nich odvedla dopravu obchvaty a tunely. Výstavba této rychlostní komunikace by stála deset miliard korun oproti 30 miliardám plánovaným na průchod dálnice D3 Posázavím.
Kolem hradu Trosky přes Český ráj má vést rychlostní komunikace R 35 namísto toho, aby obešla tuto významnou rekreační oblast z jihu nebo severu, jak bylo původně naplánováno. Dalším příkladem nevhodně navržené komunikace je vedení trasy silničního okruhu na severu Prahy přes Suchdol a Dolní Chabry. Silnice zavede tranzitní kamionovou dopravu mířící z Istanbulu do Berlína do vzdálenosti šest kilometrů od Pražského hradu. Ani Morava není nevhodných silnic ušetřena. Kolem brněnské přehrady a přes brněnská sídliště má vést rychlostní komunikace R 43.
Co mají tyto komunikace společného? Existuje k nim levnější a k přírodě i lidem šetrnější varianta, a přesto je někdo masivně protlačuje. Zákon zrychlí výstavbu všech těchto komunikací tím, že omezí možnosti obcí, ekologů a vlastníků pozemků, jak se proti jejich výstavbě bránit.
Zastánci zákona tvrdí, že je všechno v pořádku, protože zákon se bude vztahovat pouze na trasy komunikací zakotvené v plánech velkých územních celků. Bohužel tyto trasy jsou v některých plánech již z doby socialismu, příkladem je rychlostní komunikace R 43. V případě rychlostní komunikace R35 nechce Liberecký kraj, pořizovatel této územní dokumentace, pustit její trasu mimo území kraje a tím se zbavit možnosti rozdělovat lukrativní stavební zakázky.
Můžeme se ještě zeptat, proč je takový tlak na stavbu těchto nepotřebných či špatně vedených dálnic? Je to o to podivnější, že plánovaný rozpočet dopravních staveb, který zpracovalo ministerstvo dopravy a spojů, má schodek přibližně 80 miliard korun. Velký objem zemních prací, spousta betonu, nákladné mosty a tunely, to vše zajišťuje firmám velký zisk, staví se proto, aby se stavělo. Bohužel pak nezbudou peníze na opravy silnic a budování obchvatů kolem obcí. Uvidíme, koho poslanci podpoří, zda velké stavební firmy, nebo občany.
Eva Tylová
Zelený kruh
