Jediný Václav Klaus nepodpořil vznik vyšetřovací komise
Desetičlenná komise, v níž budou rovným dílem zastoupeny všechny parlamentní strany, má rok na to, aby objasnila rozhodování státu a jednotlivých osob a institucí v Investiční a Poštovní bance (IPB) od jejího vzniku až po uvalení nucené správy na tento peněžní ústav. Zadání navržené lidovci schválila Poslanecká sněmovna minulý týden. Souhlas vyslovila rovněž s iniciativou ČSSD, na jejímž základě bude parlamentní vyšetřovací komise zjišťovat také konkrétní příčiny ztráty majority státu v IPB, okolnosti výběru strategického partnera banky, příčiny neuspokojivého hospodaření IPB vedoucího ke ztrátám a příčiny, jež vedly k uvalení nucené správy na Investiční a Poštovní a jejímu prodeji. Jediným poslancem, který nepodpořil vznik komise s tímto zadáním byl šéf ODS a předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Pro vznik komise hlasovalo 194 ze 195 přítomných členů dolní komory Parlamentu, tedy zástupci všech poslaneckých klubů a nezávislá poslankyně Marie Machatá. Klause eviduje písemný záznam výsledku hlasování jako poslance, který nehlasoval. Desatero přání. Původním iniciátorem parlamentního šetření ovšem byla právě ODS. Již v prohlášení z 22. června grémium občanské strany avizovalo, že bude trvat na objasnění pozadí celého případu a že ODS je připravena se připojit i k připravovanému podání trestního oznámení na neznámého pachatele tohoto činu. V parlamentní rozpravě pak ODS skutečně ustavení vyšetřovací komise navrhla. Václav Klaus v reakci na zprávu ministra financí Pavla Mertlíka o uvalení nucené správy na IPB a jejím prodeji, načrtl desatero, jímž by se komise případně měla zabývat. Výchozí tezí uvažování se přitom měl stát fakt, že paniku klientů banky způsobily konkrétní informace v konkrétních médiích, nikoli faktická situace banky. Zároveň se mělo zjišťovat, zda šlo o informace záměrně šířené. Třetí otázkou je podle Klause kdy, kde a jak nastal onen údajný náhlý radikální zvrat situace v bance. Čtvrtou, proč centrální banka nezasáhla, když došlo k zablokování navýšení základního jmění ze strany minoritních akcionářů, či dokonce akcionáře. Za páté je potřeba se ptát, na základě jaké informace vláda ve čtvrteční noci z 15. na 16. června změnila názor a přestala jednat jak s Nomurou, tak s Allianz a UniCredito a jakou úlohu v tom sehrála údajná zpráva bezpečnostních služeb. Za další stěžejní otázku pak šéf ODS považuje dotaz označený pořadovým číslem osm: jak je možné, že došlo k tak nesmyslně rychlému prodeji banky, který by měl být spíše nazván předáním či darem. Vysvětlil, že vytvoření parlamentní vyšetřovací komise si přeje proto, aby bylo ještě možné leccos vrátit zpět a přikročit k transparentnímu hledání strategického partnera Investiční a Poštovní banky. Klaus také upozornil, že během zhruba desetiletého trvání IPB byla ve funkci řada ministerských předsedů a ministrů financí, ale pouze jediný guvernér centrální banky a bankovní rada: „Přitom všechno v IPB schvaluje centrální banka, každou osobu do vedení banky a tak dále. A vyzval novináře, aby hledali trošku tam. Půjčka na oplátku. Projev šéfa Poslanecké sněmovny zřetelně rozhořčil především premiéra Miloše Zemana. Neodpustil si Václavu Klausovi připomenout, že ještě jako šéf opoziční strany podržel pravicovou vládu, když byla uvalena nucená správa na Agrobanku, i když mohl také útočit. „Když minulá vláda premiéra Klause musela řešit dosti obdobný problém v záležitosti Agrobanky, vyhnul jsem se pokušení zneužít tohoto problému k politizaci, jakkoliv musím uznat, že pro mne jako tehdejšího šéfa opozice to bylo pokušení silné. Tehdy jsem řekl, že musíme všichni k pumpám, a podpořil jsem zřízení vyšetřovací komise. Neměním stanovisko podle toho, zda jsem předseda vlády, nebo šéf opozice. Zeman samozřejmě obhajoval postup vlády. Prohlásil přitom, že pokud by se nezavedla nucená správa, byla by Investiční a Poštovní bance odebrána bankovní licence a stát by na pojištění vkladů musel okamžitě vyplatit 130 až 170 miliard korun. Zřízení vyšetřovací komise podpořil. S tím, aby podle zásady „padni komu padni byli potrestáni lidé, kteří za tuto věc nesou případnou trestní odpovědnost, a je mu srdečně jedno, jestli to budou členové jakékoliv politické strany nebo nestraníci. Na některé otázky šéfa ODS měl Zeman chuť odpovědět už v průběhu parlamentní rozpravy, ale jak uvedl, neučinil to, neboť si uvědomil, že by tím mohl ohrozit průběh případného trestního řízení. Vládu nepřímo podpořil i exministr financí Ivan Pilip (US). Jak uvedl, už na jaře roku 1998 existovala úvaha o uvalení nucené správy na IPB. Už tehdy banka potřebovala posílit kapitál, a stát přitom nebyl schopen na valné hromadě tohoto peněžního ústavu většinově cokoliv prosadit. A rovněž neměl připravenu alternativu rychlého řešení. „Také je třeba říci, že tehdy existovala menšinová vláda, ovšem menšinová vláda nepodpořená žádnou opoziční smlouvou, vláda fungující pouze na několik měsíců do mimořádných voleb, a proto její politické rozhodování bylo mnohem těžší, konstatoval Pilip. Východiskem byl prodej japonské Nomuře, respektive Nomura Europe reprezentované zejména pány Dillardem a Onderkou, kteří po celou dobu provádění transakce byli v České republice jedinými vyjednavači. Nucenou správu a rychlý prodej IPB obhajoval také guvernér Josef Tošovský. Konstatoval, že toto řešení zabránilo chaosu a destabilizaci ekonomiky a bylo provedeno s minimálními národohospodářskými náklady. Desítka zvídavých. Poslanecká sněmovna se přela nejen o pracovní zadání parlamentní vyšetřovací komise. Tentokrát měla navrch ODS – poslanci souhlasili, aby se komise skládala z deseti členů a pět stran zastoupených v Parlamentu v ní mělo po dvou zástupcích. Sociální demokraté nejprve navrhovali, aby v komisi bylo třináct členů – pět z ČSSD, čtyři z ODS, dva z KSČM a po jednom z KDU–ČSL a Unie svobody. Poslanec Bohuslav Sobotka však nakonec tento svůj návrh stáhl. Členy vyšetřovací komise má sněmovna zvolit v pondělí 10. července a jejího předsedu pravděpodobně o den později. Do vyšetřovací komise, o kterou se Václav Klaus bude zajímat už jenom jako občan, nominovala ODS šéfa poslaneckého klubu Vlastimila Tlustého a poslance Martina Kocourka. Sociální demokraté místopředsedu Poslanecké sněmovny Františka Brožíka a poslance Antonína Macháčka. Komunisté poslankyni Ludmilu Brynychovou a jejího kolegu Jaroslava Gongola. Unie svobody poslance Františka Ondruše a Pavla Svobodu. Lidovci pak poslance Pavla Šafaříka a Miroslava Kalouska. Ten je také doposud jediným kandidátem na funkci předsedy vyšetřovací komise. S tím, aby v čele tohoto orgánu sněmovny stál lidovec nebo člen Unie svobody, souhlasí jak sociální demokraté, tak ostatní poslanecké frakce.
Využití URNA bylo neadekvátní Stejně vypjaté jako parlamentní rozprava nad zprávou ministra financí Pavla Mertlíka bylo dvouapůlhodinové jednání parlamentního branného výboru. Ten minulý týden v pondělí na mimořádném večerním zasedání posuzoval policejní zásah v Investiční a Poštovní bance. Vyslání příslušníků policejní protiteroristické jednotky při uvádění nuceného správce do IPB nakonec členové výboru označili za neadekvátní. Návrh poslance Jana Klase (ODS), aby výbor požádal ministra vnitra Stanislava Grosse, aby zvážil další setrvání Jiřího Koláře ve funkci policejního prezidenta, neprošel. Závěr, že využití příslušníků URNA bylo neadekvátní, podpořili zástupci ODS, KDU–ČSL a US. Členové ČSSD byli proti a komunisté se hlasování zdrželi. Ministr vnitra výsledek hlasování označil za politické rozhodnutí. Je ale i spokojen. Nikdo totiž neřekl, že by využitím členů URNA v IPB byl porušen zákon o policii.
(ha)
