V r a ž e d n ý ú t o k n a I v a n a L h o t s k é h o
Tři rány, které neznámý muž vypálil na šéfa firmy Tax & Investment Advisers Ivana Lhotského, otřásly vládní sociální demokracií. Právě Lhotského společnost byla totiž spojena s financováním ČSSD a okolnosti tohoto propojení sociální demokraté popírali a zamlžovali. Znalci se shodují, že veřejná poprava podnikatele byla odklizením svědka, či varováním pro důležitější lidi.
Ivana Lhotského sice dvě rány do hlavy a jedna do hrudi neusmrtily na místě, ale vrah svoji roli splnil. Lhotský již nikdy nepromluví, jeho mozek byl natolik poškozen, že podle lékařů zřejmě nemůže přežít víc než pár dnů. Policie má k dispozici popis pachatele a prověřuje několik variant, proč k útoku došlo a kdo si vraha najal.
Přestože o Lhotském v posledních týdnech novináři psali jedině v souvislosti s financováním ČSSD, ani jeho úkladné odstranění nepohnulo vládní stranu, aby vysvětlila a konečně zveřejnila celé své předvolební financování. Roušku tajemství poodhalil místopředseda ČSSD Ivo Svoboda až poté, co před několika týdny někdo vykradl byt hlavní ekonomce strany Barboře Snopkové a odnesl si údajně i nějaké dokumenty.
Kusé sdělení ale zřejmě bylo čistě účelové - ministr financí v něm totiž daleko větší prostor věnoval náznakům, že čin mohl být zinscenován proto, aby jeho a Snopkovou mohli očernit straničtí protivníci.
Vražedná střelba na Lhotského je ovšem mnohem vážnější kapitola. Pochopitelně, že tím byla otřesena důvěra v Zemanovu stranu. Ale zato si může ČSSD sama. Stačilo od počátku otevřeně informovat o stranickém financování a odpovídat na otázky novinářů. Místo toho předseda ČSSD Miloš Zeman opět zaútočí na novináře a zastane se ministra Svobody, který na novináře volá policii.
Kdo byl Ivan Lhotský
Ivan Lhotský (46) byl v plné síle a podle jeho blízkého známého se žádného útoku neobával. Podle informací týdeníku EURO dříve aktivně boxoval a na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let pracoval deset let na federálním ministerstvu vnitra. První správa StB ho měla podle nepotvrzených zpráv připravovat na práci rozvědčíka ve Francii. Po listopadu se živil ve Federálním shromáždění, kde vedl ekonomicko-správní úsek. Zde se zřejmě seznámil s tehdejším poslancem Miroslavem Janstou, dnes známým pražským komerčním advokátem a až donedávna Lhotského společníkem ve společnosti Tax & Investment Advisers (TIA).
Lhotský se do podnikání vrhl v roce 1992. Vstoupil do společnosti KEY, a. s., kde již rok působila v představenstvu jeho žena. Ve statutárních orgánech společnosti seděli manželé Lhotští společně s Miroslavem Adamcem, podnikatelem známým ze společností Investiční fond Dialog-Invest, Metropolitan, TV Bingo a desítek dalších.
Po několika letech musel Lhotský na řadu měsíců ze zdravotního důvodu své podnikatelské aktivity omezit. V té době podnikatel podstoupil dvě operace - lékaři mu vyoperovali z hlavy nezhoubný nádor. Zákrok se podařil a podle všech vyšetření byl Lhotského zdravotní stav dobrý a mohl žít ještě řadu let.
Vrátil se do byznysu, a jak dnes tvrdí policie, několik jeho společností spolupracovalo s desítkami firem a stovkami osob. Nejznámější Lhotského firmou je nyní společnost Tax & Investment Advisers. Právě při jejím zakládání se spojil s advokátem Miroslavem Janstou. Firmu založili loni v březnu a již po několika týdnech z ní peníze tekly do ČSSD.
Je možné, že právě TIA se Lhotskému stala osudnou.
Zloděj aut to nebyl
Vzhledem ke způsobu střelby na Lhotského se běžná pouliční kriminalita, na kterou chtěli někteří politici vládní ČSSD vše svalit, dá v podstatě vyloučit. Pokud by totiž na Lhotského střílel zloděj aut (oběť byla vylákána z bytu právě houkáním alarmu svého vozu), pak by na něj vrah nešel čekat na chodbu domu. Pokusil by se do vozu dostat a ujet, nebo utéct a střílel by buď z auta, nebo pokud by ho Lhotský honil. Navíc podle kriminalistů není jedenáctá hodina večer, kdy k úkladnému činu došlo dobou, kdy pracují zloději aut.
Lhotský byl vylákán z bytu a profesionálně zastřelen, podle popisu policejní mluvčí Brožové, mladým asi třicetiletým mužem štíhlé postavy, na ježka zastřižených blond vlasů. Jedno z možných spojení kriminálního činu, a to s politickou stranou, sice policie také vyšetřuje, ale objednávka ze strany ČSSD je nepravděpodobná. Bývalý zkušený kriminalista nám potvrdil, že někdo spíše využil to, že se provalilo propojení ČSSD a TIA a podivné vystupování ministra Svobody a Barbory Snopkové v posledních týdnech. Obé nabídlo jasně politický motiv k vlastnímu krytí.
Ivan Lhotský byl buď nepohodlný svědek, anebo jeho poprava měla být výstrahou pro významnější osoby z politických či podnikatelských kruhů. Obě varianty podpírá několik argumentů.
Veřejná poprava pro výstrahu
Lhotský se podle vyjádření jeho blízkého známého necítil nijak ohrožen. Nebál se. Často se prý vracel domů sám přes noční park, kde mohl být kdykoliv snadnou obětí. Střelba v domě, kde bydlel, byla signálem - dokážeme cokoliv.
Otázkou je nejen to, kdo signál vyslal, ale komu byl určen. Jedním z potenciálních adresátů mohl být i ministr financí Ivo Svoboda. Nejprve někdo vykrade byt jeho nejdůvěrnější spolupracovnici Barboře Snopkové a poté někdo zastřelí člověka tak, aby právě na Svobodu padl kus podezření. Potom pochopitelně Ivo Svoboda musí vysvětlovat, s kým se vlastně zapletl.
Jiným možným adresátem je i ministr bez portfeje Jaroslav Bašta. Právo totiž minulý týden zveřejnilo, že záhadná šestimilionová půjčka ČSSD bude zařazena do akce čisté ruce, kterou Bašta řídí.
Svědek již nepromluví
„Hele, píšou o mně novináři, chlubil se prý Ivan Lhotský svým známým poté, co týdeník EURO zveřejnil, že společnost TIA poskytla sociální demokracii půjčku. Lhotský nám o ní poskytl detailní informace (EURO 3/1999) a teprve po zásahu Barbory Snopkové, jak podle MF DNES řekl tiskový mluvčí ČSSD Jiří Hron, změnil názor. Tehdy sdělil, že jde o nedorozumění a začal se před novináři skrývat a na vzkazy nereagoval. A informace o financování ČSSD nebyly jistě zdaleka jediné citlivé, kterými Lhotský disponoval.
Společnost TIA totiž jako účetní a daňový poradce viděla do karet mnoha firmám. Je možné, že se kdosi lekl, že Lhotský vidí až moc daleko a až moc mluví. Toto alternativní vysvětlení potvrdil MF Dnes jeden z kriminalistů. Několik nezávislých zdrojů řeklo týdeníku EURO, že nitě vedou do vysokého byznysu a že jde o další vraždu spojenou s chemickým průmyslem nebo s bankovnictvím.
Otazníky kolem TIA
Společnost TIA je od svého vzniku až do dnešních dnů provázena mnoha nejasnostmi. Založili ji Ivan Lhotský (vlastnil deset procent akcií) a Miroslav Jansta (90 procent). Přitom ale majoritní vlastník Miroslav Jansta týdeníku EURO tvrdil, že všechny členy představenstva a dozorčí rady si najmenoval sám Ivan Lhotský. Jansta ani Lhotský nechtěli zveřejnit stávající akcionářskou strukturu. Ze slov advokáta Jansty však vyplývalo, že on zřejmě pouze zastupuje investora, který si přeje zůstat zahalen v anonymitě (EURO 5/1999).
V té době byl jedním z tříčlenné dozorčí rady i Ondřej Mrklovský, který byl současně členem volebního štábu sociální demokracie. Týdeníku EURO však Mrklovský tvrdil, že o půjčce ČSSD nic neví, stejně jako o činnosti společnosti. Možná podobně málo informované o aktivitách TIA byly i dvě jednadvacetileté členky její dozorčí rady Martina Tichá a Pavla Veselá.
Matka Martiny Tiché nám do telefonu sdělila, že její dcera již ze společnosti vystoupila. Rovněž Ondřej Mrklovský podle vyjádření pro týdeník EURO již na post v představenstvu rezignoval. „Zaslal jsem společnosti Tax & Investment Advisers rezignační dopis. Ústně mi bylo přislíbeno, že mi vyhoví, ale písemné vyrozumění jsem zatím ještě nedostal, řekl Mrklovský.
Jansta nás poté informoval, že došlo ke změně ve vlastnické struktuře společnosti a on již nedrží většinový balík akcií (EURO 8/1999). Naopak Lhotský se v dopise, který nám do redakce zaslal, podepsal jako rozhodující akcionář společnosti.
Po vražedném útoku na Ivana Lhotského již nikdo v sídle společnosti nezvedal telefony a hned druhý den někdo odstranil všechny cedule označující sídlo firmy. TIA ztratila nejenom minimálně nutný počet členů svých statutárních orgánů, ale pokud psal Lhotský pravdu, tak i rozhodujícího vlastníka.
Kdo půjčil sociálním demokratům
Utajovanou půjčku, o které údajně v Lidovém domě nevěděl nikdo kromě Svobody a Snopkové, je třeba jednoznačně objasnit. Sociální demokraté ovšem až na výjimky tvrdí, že by prozrazením věřitele porušili obchodní tajemství. Svoboda však zároveň již přiznal, že strana před volbami zaplatila agentuře MPL šekem vystaveným společností TIA. Od koho však šek dostala, odmítl sdělit. Dodal jenom, že si ČSSD před volbami vzala šestimilionový překlenovací úvěr, ale opět neprozradil od koho. Podle informací týdeníku EURO tekly peníze do Lidového domu skutečně od firmy TIA, ovšem zprostředkovaně přes zatím utajovanou společnost.
Glanc a arogance
Sociální demokracie není ani první a pravděpodobně ani poslední stranou, která se kvůli financování dostala do maléru. I ten dosud největší, který skončil takzvaným forenzním auditem kasy ODS, však před tím nynějším bledne. Co jsou falešní Radjiv Sinha a Lájos Bács proti k smrti odsouzenému Ivanu Lhotskému?
ČSSD je ale zřejmě nepoučitelná. Její představitelé sice při hovoru o aféře poněkud ztrácejí glanc, ne však aroganci. Za zcela samozřejmé většina sociálních demokratů, předsedou počínaje, považuje, že stranu, která osm opozičních let varovala před prorůstáním zločinu do velkého byznysu a politiky, nikdo z podobných praktik prostě nenařkne. „Sociální demokracie není špinavá, myslím, že jsme vše vysvětlili, tvrdí například místopředseda ČSSD a vicepremiér Vladimír Špidla. Je členem grémia strany, a tak jako jeden z mála mohl vyslechnout Svobodovo úplné vysvětlení o celé záležitosti. Podle něj bylo dostatečné a věrohodné. Sdělit ho dál by však bylo porušením obchodního tajemství: „Nemůžete ho prozradit, když ten druhý nechce. Špidla měl zřejmě na mysli dosud utajovanou společnost, která dodala peníze firmě TIA.
Zcela jiné vysvětlení má pro dosavadní chování vedení strany místopředseda vlády Egon Lánský. Ten se domnívá, že lidé, kteří by měli fakta zveřejnit, nemají dostatek informací. „Počkejme tedy, až to vyšetří policie, soudí. Jediný, kdo se okamžitě rozhodl jednat, byl bývalý hospodářský tajemník strany a místopředseda Senátu Ivan Havlíček. Ten už předminulý týden požádal ústřední kontrolní komisi ČSSD, aby okolnosti půjčky přešetřila. Jestli se tak stane, je ovšem nejisté. „Na podnět pana Havlíčka odpovíme. Nevidím ale důvod, proč bychom se tím měli zabývat, řekl týdeníku EURO předseda revizní komise Martin Starec.
Stejného mínění je i grémium ČSSD. O celé záležitosti jednalo minulý týden ve čtvrtek a závěr zní: Pokud věřitelská firma bude souhlasit, není problém její jméno zveřejnit (do uzávěrky týdeníku EURO se tak nestalo). Dále - na celé transakci prý není nic nezákonného, nikdo údajně nezpochybňuje legální původ peněz. Místopředsedu strany Iva Svobodu a hlavní pokladní ČSSD prý není proč odvolávat. Sociální demokraté už vůbec neuvažují o tom, že by snad Svobodu odvolali z ministerského postu. Financování strany nemá podle nich s výkonem funkce ministra financí nic společného.
Pozoruhodná byla až dosud i reakce ostatních politických stran. Nejprve svorně mlčely. Ozvaly se až poté, když se předseda ČSSD nevybíravě otřel o novináře, a kulantními slovy komentovaly spíše jeho výrok. Sociální demokracii přitom stručně vyzvaly, aby financování strany veřejně vyjasnila. „ČSSD by se měla jako celek hlouběji zamyslet sama nad sebou a především nad tím, nakolik se její slova a proklamace dostávají do rozporu s jejími konkrétními činy, řekl například místopředseda ODS Ivan Langer.
Nad stranami i mnoha firmami se vznáší akce čisté ruce. Sponzoring, lobbismus a provázanost politiky s průmyslem však již nyní naznačuje, že o tuzemsku bude patrně platit totéž co o Itálii, kde se pokusili o něco podobného. Bývalý socialistický premiér Bettino Craxi vysvětlil protikorupční snažení příznačně: „Čisté ruce - to je, když ruka ruku myje.
