Příspěvkové organizace nesmějí soupeřit, ale fungovat jako holding, říká ministr kultury
Bývalý starosta Berouna má rád hokej. Léta ho hrál, trénoval a dodnes sedí ve vedení klubu Berounští Medvědi. V čele ministerstva kultury trochu připomíná hokejového útočníka, který má rád kolmou přihrávku a s oblibou rozdává bodyčeky. První půlrok Jiřího Bessera ve funkci byl ve znamení kontrol a personálních změn v podřízených institucích. Zda byla volba rychlé ofenzivní taktiky správná, se teprve ukáže.
EURO: Po vašem nástupu následoval personální průvan v příspěvkových organizacích. Často mu předcházely audity. Konkrétní důsledky se projevily třeba v Národním technickém muzeu, kde jste dokonce podal trestní oznámení na bývalého ředitele. Budou zveřejněny detailní výsledky dalších zpracovaných auditů, to znamená v České filharmonii a Národní knihovně? BESSER: V případě České filharmonie byl zveřejněn, se závěrem, že ne vždy bylo postupováno v souladu s platnými zákony. Na doporučení právníků jsme doplnili nová zjištění do trestního oznámení. To už podalo vedení filharmonie za ředitelování pana Darjanina na Václava Riedlbaucha (další bývalý šéf filharmonie byl v době podání oznámení ministrem kultury – pozn. red.)
EURO: Na jiného exředitele filharmonie Václava Kasíka trestní oznámení nepodáte? BESSER: To je jiný příběh. Forenzní audit nemohl jeho práci postihnout, protože tam byl tři měsíce. Za tu dobu jen ztratil služební kreditní kartu, na které bylo 190 tisíc, z nichž nezbylo nic. To, že Václav Kasík přijal jmenování do čela filharmonie, byla, jak mi sám řekl, největší chyba, kterou kdy udělal. I na pana Kasíka podala trestní oznámení sama Česká filharmonie.
EURO: A Národní knihovna? Tam nebyly v pořádky záležitosti kolem depozitářů, že ano? BESSER: Nechali jsme tam na základě výsledků auditu vypracovat ještě veřejnosprávní kontrolu, která dopadla relativně příznivě. Teď je tam už dva měsíce nový ředitel, který ale přišel s novými zjištěními při vypsání výběrového řízení na depozitáře v Hostivaři. Případ je plně v kompetenci současného ředitele Tomáše Böhma.
EURO: Výběrové řízení bylo vypsáno za Böhmova předchůdce Pavla Hazuky… BESSER: Ano. Osobně pokládám pana Hazuku za slušného člověka, organizátory těch chyb byli lidé pod ním.
EURO: Nedávno proběhl i audit v Národním muzeu, jak dopadl? Muzeum prý má dosud zablokováno proplácení faktur. Znamená to, že něco nebylo v pořádku? BESSER: Zatím nemám na stole čistopis auditu. Až ho dostanu a pokud bude vše v pořádku, fakturaci mohu odblokovat. Jiná věc ale je, že ji nemusím odblokovat kvůli nastavení nových transparentních pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Ta budu chtít aplikovat na každou příspěvkovou organizaci včetně Národního muzea.
EURO: Po vašich předchůdcích prý zůstaly na ministerstvu v šuplících nálezy Národního kontrolního úřadu k příspěvkovým organizacím. Měly se tam kupit už od roku 2006. O co konkrétně v nich šlo? BESSER: Nemohu o jejich podrobném obsahu veřejně hovořit. Týkaly se ale Národního technického muzea, Státní opery a také dalších menších institucí. Jde o zjištění, která mají výrazně doporučující charakter pro změnu způsobu jejich řízení, jsou zcela bonitní a používám je. Jsem rád, že jsem je ve svém šuplíku našel.
EURO: Chystáte v souvislosti s tím nějaká další trestní oznámení? BESSER: Často jde jen o špatný management, který je třeba vyměnit. Ti lidé si ani neuvědomovali, že něco dělají špatně. Jestliže má knihovník, muzejník nebo dirigent vést příspěvkovou organizaci s rozpočtem desítek či stovek milionů, je problém v tom, že na to není školený. Buď mu měl někdo poradit, nebo ho měl už dříve kontrolovat.
EURO: Proto jste vyměnil například vedení České filharmonie, která má od minulého týdne nového šéfa Davida Marečka. Jak si představujete její transformaci? BESSER: David Mareček pracuje pro Českou filharmonii už zhruba od prosince. Její členové vědí, že příchod nového vedení pro ně znamená, že na sobě budou muset ještě více pracovat. O Českou filharmonii je zájem. Byl bych nerad, aby to fungovalo jako za minulého vedení a za předchozích ministrů, kdy například zahraniční vystoupení byla výrazně dotována státem. Tak kvalitní těleso si na sebe musí umět v zahraničí vydělat, v nejhorším případě musí být hospodářský výsledek nula.
EURO: Kde ještě v rámci příspěvkových organizací chcete hledat zdroje? BESSER: Dám zase příklad související s Českou filharmonií. Někteří kolegové mi popsali, že je vybavena hudebními nástroji v některých případech srovnatelnými s těmi, které užívají žáci lepší umělecké školy. Na druhé straně v Muzeu hudby, které patří pod Národní muzeum, mají spoustu kvalitních použitelných nástrojů, které nevystavují, ale mají je uloženy v depozitářích. Já říkám, že v tom případě mají být zapůjčeny hudebníkům České filharmonie. Obě instituce už přemýšlejí o tom, jak tento nápad uskutečnit.
EURO: Půjde o zapůjčování zdarma? BESSER: Jistě. Nejde přece o soupeřící instituce, jsou to vlastně firmy jednoho holdingu.
EURO: Ale leckdy tak vystupují… BESSER: To je právě ono. Stát přece nemá sám sobě konkurovat. Na co?
EURO: Nedávno jste absolvoval setkání s uměleckou obcí k budoucnosti činohry ve Stavovském divadle, respektive opery ve Státní opeře a Národním divadle. Jaký vidíte prostor pro činohru a jaké má být vůbec místo Stavovského divadla v rámci ND? BESSER: Především chci zdůraznit, že Státní opera Praha a žádná ze scén Národního divadla nebude privatizována a činohra Národního divadla ve Stavovském divadle zůstane. To jsou jasné premisy. V době, kdy jsem nastoupil na ministerstvo, to byly otazníky – od určitých stupňů privatizace přes převod na hlavní město Prahu. Náměstek Radek Zdráhal se rozhodl řešit celou otázku také cestou veřejné diskuse. Všichni ale chtěli vědět výsledek hned, což vyvolalo emoce. Teď se bude pracovat na tom, aby stát dokázal tyto scény ekonomicky povznést a vytvořilo se lepší technické zázemí. S tím souvisí i zvýšení kvality souborů. Odborná veřejnost není nadšená z výkonu operní či baletní scény a orchestrů, na rozdíl od činohry. Musí proto dojít ke změnám.
EURO: Rozruch mezi umělci vyvolala studie teatrologa Josefa Hermana, který navrhl mimo jiné ustavení jediného operního tělesa pod Státní operou nebo vyčlenění Stavovského divadla pouze pro díla Wolfganga Amadea Mozarta. Budete se řídit pouze touto studií? BESSER: Máme řadu externích odborníků, kteří nám radí. Nikdo z nich ale nepředložil ucelenou koncepci, spíše jde o různé náměty z různých pohledů. Nově jmenovaná komise tyto názory posoudí, pak vypracuje materiál k diskusi. Až z ní vzejde závěrečné resumé.
EURO: Ještě z jiného soudku. Reklamní příjmy České televize slouží kromě jiného na podporu české kinematografie. Pokud by se naplnily plány, aby reklama z ČT úplně zmizela, bylo by málo peněz pro tuzemské filmy. Chystáte v tomto případě nějaké řešení? BESSER: Připravuji tři návrhy. Tak, aby si mohly vláda, Poslanecká sněmovna a veřejnost v podstatě vybrat. Ty tři varianty v podstatě znamenají: reklama na ČT ano, reklama na ČT ne a v posledním případě by šlo o kompromis v podobě prodloužení reklamy na ČT o dva roky.
EURO: A co varianta, že by se do podpory kinematografie zapojily komerční televize? BESSER: Pokud by nezůstala reklama na ČT, tak by tato otázka přicházela v úvahu.
EURO: Máte už nějakou představu o termínu, kdy by se mělo o této věci rozhodnout? BESSER: Vše se točí kolem senátní novely o prodloužení reklamy na ČT. Vláda k ní dala neutrální stanovisko a ve sněmovně bylo její projednávání přerušeno. Dali jsme si čas tři měsíce na dořešení.
