Tři čtvrtě miliardy korun pomohou k proměně nemovitého majetku
Jedním z největších majitelů nemovitostí a pozemků v Česku jsou České dráhy (ČD). Část realit vlastní ještě z dob, kdy se města zásobovala hlavně po železnici. To se ale v průběhu minulého století změnilo. Před třemi lety byla odhadnuta účetní hodnota realitního portfolia, které dráhy nutně nepotřebují ke svému podnikání, na více než dvě miliardy korun. I když se cena mimopražských objektů pohybovala často v řádech jen několika milionů, za pražské objekty by byli soukromí developeři ochotni platit stovky milionů korun. Prodat nemovitosti soukromníkům ale znamenalo přijít o možný příjem z lukrativních nemovitostí. Dráhy stály před otázkou, jak se svým nemovitým majetkem naloží. Zatím nejčastěji využívají modelu, kdy na konkrétní developerský projekt založí společný podnik se soukromým investorem. Takovýchto projektů je ale doposud jen pár a množství objektů, které vyžadují obnovu je značný. Proto České dráhy podobně jako zahraniční železnice hledají strategického partnera pro společný podnik, který by se zabýval revitalizací a rekonstrukcí nádražních budov a jejich okolí.
Majetkové podnikání
Transformace s. o. ČD podle zákona č.77/2002 Sb.
Státní organizace České dráhy prošla v minulém období nesnadným startem transformačního procesu, jehož základními stavebními prvky jsou :
- vznik dopravce, společnosti České dráhy, a. s.
- vznik správce státní infrastruktury dráhy, organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC)
Důvodem nastartování tohoto procesu byla nelehká situace dráhy, kdy po rozdělení ČSFR na Česko a Slovensko docházelo i nadále k prohlubování zadlužení ČD, s. o., nedařilo se zahájit procesy snižování ekonomických ztrát a přestavby organizace a postupně se zmenšovaly možnosti státního rozpočtu vyrovnávat vzniklé ztráty.
České dráhy, a. s, na základě schváleného přijatého podnikatelského záměru připravují procesy a projekty, kterými by měl být splněn smysl činnosti společnosti, totiž poskytovat kvalitní a komplexní služby v železniční dopravě.
Řídící orgány společnosti v únoru 2004 schválily podnikatelský plán na letošní rok. Mezi stanovenými cíli je prioritně jako podmínka dosažení vyrovnaného hospodaření uvedeno zaměření pozornosti na efektivní nakládání s nemovitým majetkem. Mobilizace vnitřních zdrojů ve využívání nemovitostí a používání komerčního přístupu k řízení investičních akcí ve smyslu zainteresování budoucích uživatelů je zcela jistě pro společnost zajímavým možným zdrojem financování modernizace a rozvoje majetku. K splnění tohoto cíle jistě napomohou i zahájený proces reinženýringu a ekonomizace vnitrofiremních činností.
Řešení problematiky finančních zdrojů je vůbec důležitým aspektem další činnosti i následného rozvoje společnosti. Přitom možnosti financování železnice (ale i ostatních dopravních sítí) je silně ovlivněno jak zahájenou reformou veřejných financí, tak úspěšným dokončením zahájených transformačních procesů.
Možné zdroje pro modernizaci a rozvoj dopravní struktury lze charakterizovat jako :
- veřejné zdroje, jako jsou státní rozpočet, Státní fond dopravní infrastruktury,
krajské a obecní rozpočty,
- komerční i nekomerční úvěry, zapojení státu a obcí do garantování takových
úvěrů,
- finanční zdroje EU, tedy prostředky specializovaných fondů
- soukromé zdroje ve formě PPP – Public Private Partnership
Podle výsledků mezinárodního semináře k problematice železnic po vstupu do EU, který se konal v prosinci minulého roku, i podle vládou v lednu 2004 schváleného strategického dokumentu s názvem „Politika vlády České republiky v oblasti Partnerství veřejného a soukromého sektoru“ může právě využití možností soukromých zdrojů přinést celou řadu výhod a pomoci rychlejšímu nastartování nutné modernizace. Přípravu a vytváření strategických partnerství se soukromým sektorem chápe i sama společnost jako jeden z principů střednědobého rozvoje s vlivem i na dlouhodobý horizont.
Základní směry v podnikání
České dráhy, a .s., musí být v budoucím období jako obchodní společnost na dopravním trhu schopny poskytovat osobní přepravu a nákladní železniční dopravu na nadprůměrné evropské úrovni. Aby společnost byla schopna reagovat na rostoucí tlak konkurenční dopravy a konkurenčních železničních společností ze zahraničí, musí projít rozsáhlou přestavbou a modernizací všech svých složek, a to zejména těch, se kterými přichází veřejnost, zákazník, nejvíce do styku. Současný historicky zaměřený statický přístup je nutné změnit na přístup aktivní, klientsky orientovaný. Základní metodou v této snaze je modernizace, a to zejména v majetkové oblasti. Modernizaci je přitom s ohledem na možnosti třeba provádět s minimálními vnitřními zdroji a současně i s omezenými možnostmi financování. Z tohoto důvodu bylo vedením ČD, a. s., rozhodnuto výrazně intenzivněji využívat možné vnitřní zdroje, zejména lépe využívat nemovitý majetek společnosti. Nositelem úkolu realizovat intenzivní komerční využití nemovitého majetku je Odbor majetkového podnikání Českých drah,a. s.
Hlavní úkoly odboru jsou :
- efektivní využívání nemovitého majetku se zřetelem na podporu hlavní činnosti železnice,
- zvýšení výnosů z nemovitostí,
- zajištění efektivity podílů ve vytvářených společných podnicích
- odprodej či likvidace majetku, který nelze komerčně využít a není potřeba pro činnost společnosti a zároveň nákladově společnost zatěžuje,
Pro realizaci výše uvedených úkolů byla v roce 2003 přijata nová koncepce majetkového podnikání s nemovitým majetkem ve vztahu k soukromým subjektům, které deklarují zájem využít pro své aktivity majetek Českých drah, a. s. Budeme chtít v první řadě nejen nádražní objekty modernizovat po stavebně technické stránce, ale naplnit je i novými funkcemi tak, aby z hlediska služeb plně uspokojovaly jak cestující veřejnost, tak i ostatní zákazníky. Toto spojení stavební modernizace a rekonstrukce spolu se zlepšením služeb a vytvořením nových funkcí se nazývá revitalizací.
Nové vedení Českých drah, a. s., bylo v roce 2003 postaveno před úkol řešit započaté soutěže pro lokality Wilsonovo nádraží a obou lázeňských měst, Karlových Varů a Mariánských Lázní, a soutěže na řešení Masarykova nádraží. Cílem bylo nalézt v dané době optimální řešení revitalizace a dalšího rozvoje dotčených pozemkových lokalit. V dokončených výběrových řízeních se podařilo nalézt vhodného privátního partnera.
Revitalizace železničních stanic
Prvním příkladem soukromého subjektu realizujícího své aktivity na majetku českých drah je společnost Grandi Stazioni, se kterou byl podpisem smlouvy v prosinci roku 2003 zahájen projekt revitalizace železničních stanic Praha hlavní nádraží, Karlovy Vary horní nádraží a Mariánské Lázně.
Generální ředitel Českých drah, a. s., Petr Kousal, při příležitosti uzavření smluv se společností Grandi Stazioni prohlásil: „Dnešní den 17. 12. 2003 považují ČD za úspěch, protože uzavřením nájemních smluv s Grandi Stazioni byl vlastně položen základní kámen pro obnovu našich tří nádraží. Bylo tak završeno několikaleté úsilí o zlepšení vzhledu a podmínek pro cestující, především na pražském hlavním nádraží, kde se dočkáme změny za pět let, ale také v Karlových Varech a Mariánských Lázních, kde bude proměna zajištěna již za tři roky. Rekonstrukce budou probíhat ve fázích, aby byly zachovány bezpečné podmínky pro odbavení cestujících během provádění stavebních prací. Z těchto nádraží se tak postupně stanou na evropské úrovni srovnatelná společenská centra obchodu a služeb s návazností na veřejnou dopravu Z našeho pohledu se jedná o úspěch především proto, že se podařilo získat cizí kapitál 750 milionů Kč, který bude použit pro obnovu majetku Českých drah. Dále jsme získali partnera, který má v tomto oboru již mnoho zkušeností získaných při obdobných projektech v Itálii, například nádraží Roma – Termini. Náš nový partner, firma Grandi Stazioni bude zajišťovat poskytování služeb veřejnosti na vysoké úrovni. Nyní bude následovat pro obě strany období tvrdé a poctivé práce na přípravě projektů, aby mohly být stavby včas zahájeny a dokončeny.“
V současnosti je záměr Grandi Stazioni ve fázi přípravných prací, na které naváže vypracování projektů tak, aby mohly být nejpozději do dvou let revitalizace železničních stanic zahájeny. Záměrem společnosti Grandi Stazioni je vybudovat z uvedených železničních stanic společenská centra obchodu a služeb na evropské úrovni, využívající historických návazností na dopravní systémy.
Při vytváření komerčního prostředí jsou pochopitelně respektovány provozní požadavky Českých drah,a. s. Stavební práce budou rozvrženy do etap tak, aby v nádražích nebyl narušen obvyklý provoz ani bezpečnost cestujících.
Uspořádání služeb, souvisejících s provozováním drážní dopravy i komerčních služeb v železniční stanicích, bude při realizaci projektu podle vítězné nabídky vždy odsouhlaseno Českými drahami, a. s.
Wilsonovo nádraží:
Dokončení revitalizace stanice Praha hlavní nádraží je plánováno v roce 2008 po vynaložení finančních prostředků ve výši 658 milionu Kč. V přízemí nové odbavovací haly jsou navržena při vstupu vlevo i vpravo nejprve rychlá občerstvení typu „fast food“, na která navazují moderní prostory velkých ČD center se všemi službami pro odbavení cestujících. Stávající řada pokladen se přemění na prodejní plochy, modernizovaná úschovna zavazadel zůstane za nimi. Bude zde umístěn také provoz České pošty. Ve středu dolní haly budou ve dvou průchozích půlkruhových prodejních prostorech soustředěny různé obchodní aktivity.
Řešení nástupiště
: Horní hala je navržena jako odpočinková. Části ploch po obou stranách hlavního schodiště navazující na galerii budou spolu s touto galerií využity jako otevřené restaurace s velkým počtem míst pro posezení. Vlevo i vpravo od odjezdové tabule budou situovány další obchodní prostory. V této části haly najde své umístění například i Policie České republiky. Úprav se dočkají i nebytové prostory přístupné z obou vnějších stran u stanovišť taxíků.
V historické Fantově budově je plánována v přízemí obnova restaurace, vznik menších obchodů a zřízení nové čekárny. Zachována zůstane Fantova kavárna v prostoru bývalých pokladen. V objektu je navržen také hotel. Zachovány zůstanou některé administrativní i provozní prostory ČD, a. s., které budou ovšem plně modernizovány.
Revitalizace železničních stanic Karlovy Vary horní nádraží a Mariánské Lázně by měly být dokončeny podle nabídky společností Grandi Stazioni do pěti let od zahájení stavebních prací. Nájemcem vložené finanční prostředky jsou plánovány pro Karlovy Vary horní nádraží ve výši 37,9 milionu Kč a pro Mariánské Lázně ve výši 53,1 milionu Kč.
Památkově chráněný objekt krytého nástupiště v Karlových Varech
: V železniční stanici Karlovy Vary horní nádraží je plánováno vyřešení napojení historického přístřešku nástupiště na fasádu budovy, rekonstrukce výpravní budovy se zaměřením na střechy a klempířské prvky, výměnu oken, dveří a opravu fasády. Plánované dispoziční změny ve výpravní budově směřují k poskytnutí lepších služeb a zvýšení komfortu pro cestující. Zlepší se možnost komerčního využití objektu. V rámci rekonstrukce vnitřních prostor bude provedena rozsáhlá změna v odbavovací hale, při které bude zřízeno další podlaží, navazující bezbariérově na prostor přednádraží. V úrovni současné haly bude vybudován ochoz se vstupy do prostor výpravní budovy. Komunikačně budou jednotlivá podlaží a l. nástupiště spojena schodišti a výtahem pro bezbariérový přístup. Zásadním způsobem se změní úprava okolí budovy a přednádražního prostoru s cílem zapojit cestující a ostatní veřejnost do děje na nádraží. Přístupové cesty a výstupy vlaků jsou navrženy přes odbavovací halu s úpravou prostor přednádraží.
Mariánské Lázně:
Obdobné změny jsou navrženy ve stanici Mariánské Lázně, kde rekonstrukce zastřešení nádražní budovy a fasády včetně výměny oken a dveří změní estetický vzhled budovy včetně jejího okolí. Změna, která čeká také vnitřní dispozici povede jistě ke zlepšení služeb a komfortu cestujících a k lepšímu komerčnímu využití budovy. Půjde zejména o rekonstrukci veřejných WC, vybudování bezbariérových přístupů do odbavovací haly apod.
Masarykovo nádraží:
Pražské Masarykovo nádraží patří mezi nejvíce exponované lokality společnosti České dráhy, a. s. Výjimečnost Masarykova nádraží není jen v jeho centrální pozici a významu pro příměstskou dopravu (denně zde nastupuje a vystupuje cca 25- 26 tisíc osob), ale spočívá i ve významných historických architektonických a estetických hodnotách, které zde naši předci vytvořili. Kolejiště nádraží projektoval Jan Perner a dodnes zachované nádražní novorenesanční budovy navrhoval architekt Jüngling.
Původní pohled z roku 1845
Od doby, kdy na tehdejší „pražské nádraží“ přijel první vlak vypravený z Olomouce, uplynulo již téměř 160 let. V současnosti na toto nádraží přijíždí přes 110 vlaků osobní přepravy denně a přibližně stejný počet vlaků osobní přepravy je odtud také vypravován. Jedná se jak o vlaky dálkové, tak zejména o vlaky příměstské dopravy, které jsou částí integrovaného pražského dopravního systému. Cestující zde mají přímou návaznost na tramvajovou dopravu a přímý vstup do stanice metra na náměstí Republiky (trasa B). Poměrně blízké je i autobusové nádraží Praha Florenc i vstup do stanice metra Florenc (trasy C, B) České dráhy, a. s. mají zájem unikátnost a estetické hodnoty Masarykova nádraží dále rozvíjet, a to komplexně, v návaznosti na potřeby a záměry rozvoje přilehlých městských části Prahy. Tomu bude odpovídat náročnost a kvalita projektu, požadavky na celkovou funkčnost a úroveň estetického řešení. Celý areál Masarykova nádraží má rozlohu cca 124 tisíc m2, přičemž do této plochy jsou započteny i pozemky, které jsou nezbytné pro hlavní činnost ČD, a. s. Například jen území od ulice Havlíčkovy ulice až k magistrále představuje rozlohu cca 70 000 m2. Podnikatelský záměr na realizaci společného podniku pro rozvoj lokality Masarykova nádraží v Praze byl schválen usnesením Správní rady Českých drah, s. o., v září roku 2002. Vítězem výběrové vyhlášeného se v lednu 2004 a budoucím partnerem ve společném podniku s ČD, a. s., stalo sdružení firem ING Real Estate Development CR, s. r. o., SUDOP GROUP, a. s., a MORÁVKA CENTRUM, a. s.
Pohled na nádraží z Hybernské ulice
Předpokládá se, že v procesu výstavby až do uvedení multifunkčního areálu do provozu budou mít České dráhy, a. s., v nově založeném společném podniku majoritu. Koncept rozvoje lokality bude respektovat a řešit řadu požadavků, jako je například zachování přepravních funkcí Masarykova nádraží, možnost propojení ulic Na Florenci a Opletalova a zaústění příměstské dopravy včetně možnosti případného napojení rychlodráhy z Kladna (letiště Ruzyně). Bude počítáno s novými prostorami pro realizaci nabídek přepravních, informačních a dalších služeb poskytovaných ČD, a. s., i s prodejem a nabídkou dalších služeb takzvaných síťových operátorů, jako jsou například občerstvení a prodej tisku. První odhady na výši investice se pohybují v částce zhruba osmi až devíti miliard Kč. Velmi důležitým úkolem managementu společného podniku však bude celkové sladění projektu s rozvojovými záměry Prahy.
Libeňské nádraží
Libeňské nádraží prošlo po bezmála čtvrtstoletí rozsáhlou rekonstrukcí. Jeho význam stoupnul zejména díky hokejovému šampionátu, který se odehrál v pár set metrů vzdálené Sazka Areně.
Přestavba v ceně cca 60 milionů Kč zahrnula opravu staré vstupní haly, dvou nástupišť a výstavbu nástupiště třetího.
Pohled na rekonstruovanou nádražní budovu v Libni
Také hala nádraží a její okolí se dočkaly významných změn. Hala dnes poskytne kvalitativně vyšší rozsah služeb, než tomu bylo v minulosti. Cestující zde naleznou například moderní informační ČD-centrum, které vyrostlo na místě herny, bude zde umístěna i přepážka Dopravního podniku. Řešení haly a přístupů umožňuje bezbariérový přístup.
Železniční stanice Ostrava-Svinov
: Výpravní budova železniční stanice Ostrava–Svinov byla v nevyhovujícím stavu, který neodpovídal významu stanice a kontrastoval s nedávno dostavěným kolejištěm. Přednádražní prostor byl v podobném stavu. Původní budova svinovského nádraží vznikla v roce 1845, v roce 1895 byla ke stávající výpravně připojena nová patrová budova, a vznikl tak urbanistický celek v neobarokním stylu. V letech 1979-1982 byla odstraněna bohatá štuková výzdoba.
V rámci rekonstrukce budou opraveny a znovu vytvořeny dle projektu z roku 1895 zdobené fasády se všemi původními prvky včetně oken a říms,. Bude také například položena nová dlažba, dodán nový mobiliář a instalovány nové informační technologie.
Současným požadavkům na zvětšení prostoru pro odbavení cestujících bylo možné vyhovět pouze přístavbou historické budovy. Kontrastní prosklená vstupní hala z moderních materiálů umožnila vybudovat potřebné provozy, pokladny, informace, ČD centrum. Ze vstupní haly vedou vstupy do dvou čekáren.
Také takzvané opavské nástupiště prošlo kompletní rekonstrukcí, jeho úroveň byla zvýšena a památkově chráněné zastřešení zachováno.
Přednádražní prostor byl částečně zastřešen včetně nových nástupišť zastávek autobusů. Některé přechody přes komunikace jsou také nově zastřešeny. Pro potřeby automobilové dopravy byly navrženy odstavné plochy. Okolí kolem objektu bylo nově upraveno, je navržena vodní nádrž s vodotrysky.
Předpokládané investice do přestavby nádražní budovy a přednádraží činí zhruba 550 milionů Kč. Statutární město Ostrava poskytlo 233 milionů Kč a Státní fond dopravní infrastruktury poskytl zbývající částku.
Železniční stanice Praha–nákladové nádraží Žižkov
: Prostor nákladového nádraží Žižkov, jeho stav a budoucí využití je cílem snažení managementu společného podniku RaiReal, a. s. Jde o společný podnik Českých drah, a. s., jako majoritního akcionáře a inženýrské a rozvojové společnosti SUDOP GROUP, a. s. I stávající územní plán hlavního města.Prahy navrhl přestavbu tohoto prostoru již před řadou let.
Podnikatelským cílem společného podniku, který vznikl na jaře 2001, je připravit koncept komerčního rozvoje a zabezpečit podmínky pro realizaci projektu na vybraných pozemcích Nákladového nádraží Praha–Žižkov. Záměr se týká pozemku o rozloze 11,5 ha . Společnost připravila podle dohodnutých kroků vypracování potřebných studií a dokumentace. V průběhu roku 2004 byla navíc vypracována studie možného urbanistického rozvoje zbývajících částí nákladového nádraží ve variantách řešících optimalizaci hlavní činnosti ČD ve sledovaném území.
Model řešení prostoru žižkovského nákladového nádraží
Do konce února 2004 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí pro výstavbu multifunkčního centra – stavby o investičním rozsahu cca 2,3 miliardy a bytového projektu v rozsahu 170 bytových jednotek v nižší střední cenové kategorii. Pro obě části byla zahájena inženýrská činnost k zabezpečení územního rozhodnutí.
Snahou společnosti je zahájit výstavbu multifunkčního centra i bytového projektu na jaře 2005 s cílem dokončit obě části do konce r.2006.
Lokalita Praha – pozemky podél Churchillova náměstí a Italské ulice
: S cílem komerčně rozvíjet a využívat volné pozemky v oblasti hlavního nádraží v Praze byl založena v roce 2002 společnost CR-City, a. s. Jde o společný podnik Českých drah, a. s., developerské firmy Wilsonova Development Holdings Limited (původně ACTC Management Limited) a inženýrské společnosti SUDOP GROUP, a. s. Projekt řeší rozvoj cca 3,6 ha pozemků podél Churchillova náměstí a Italské ulice. Pozemek byl v souladu s územním plánem navržen k výstavbě administrativních, hotelových, obchodních a bytových objektů. V roce 2002 byla podepsána Rámcová smlouva o určení obchodních podmínek pro stavební rozvoj pozemků v lokalitě Italská ulice a Seifertova ulice ve východní části Wilsonova nádraží v Praze a dále dlouhodobá nájemní smlouva na předmětné pozemky.
Pakt byl uzavřen.
Podpisem Rámcové smlouvy bylo završeno několikaleté složité jednání Českých drah se zástupci AFS Consortium, se kterým již v roce 1992 tehdejší Československé státní dráhy podepsaly smlouvu zvanou Pactum de Contrahendo. Stalo se tak na základě předešlého výběrového řízení na využití pozemků v areálu Wilsonova nádraží.
Do architektonické soutěže k řešení předmětného území bylo pozváno sedm architektonických kanceláří, tři české a čtyři zahraniční. Byly rovněž objednány srovnávací studie návrhu zástavby území včetně požadavku na zhotovení modelu. V zadávacích podmínkách byl kromě jiného kladen důraz na zohlednění uvažované budoucí trasy D pražského metra i nutnost zajištění obslužnosti stávajících provozů a objektů Českých drah, a. s. Po vyhodnocení architektonické soutěže a následném uzavření smlouvy o dílo se společností AUKETT byly v září 2003 zahájeny práce na koncepční studii, která se posléze stala významným podkladem pro další jednání s potencionálními klienty, finančními ústavy, městskou částí Praha 2, dotčenými magistrátními odbory i nejširší veřejností.
Řešení prostoru u Italské ulice
V současnosti je dokončena koncepční architektonicko-urbanistická studie, která předpokládá, že na zmíněném území vznikne multifunkční komplex s hotelem a kancelářskými i bytovými objekty. Studie ocenila také investiční náklady. Na základě analýzy možných příjmů z projektu byla dokončena také studie proveditelnosti projektu.
Železniční stanice Brno–hlavní nádraží
Podnikatelský záměr na rozvoj a využití pozemků v lokalitě Brno-hlavní nádraží byl schválen správní radou Českých drah, s .o., v roce 2000. Na základě výběrového řízení bylo rozhodnuto o založení společného podniku CD CENTRUM, a. s., se společností MORÁVKA CENTRUM, a. s. Předmětem společného podnikání podle tohoto projektu je výstavba multifunkčního centra s názvem PALACE CD jako místa pro setkávání lidí, kultury a myšlenek.
Objekt PALACE CD
bude umístěn v areálu brněnského hlavního nádraží – v místě nazývaném „Grand“. To je plocha mezi autobusovým nádražím, budovou magistrátu města Brna a mezi ulicemi Benešova a Koliště. Centrum je navržené jako objekt s pěti podzemními a sedmi nadzemními podlažími z pohledu ulice Benešovy. K těmto podlažím by měla být přidáno ještě jedno nebo dvě podlaží se zmenšenou plochou. Rozsah celkové plochy centra je odhadován na cca 37.000 m2 a objekt bude obsahovat jak prodejní plochy, tak pasáže, byty, kanceláře, parkovací místa i hotel.
Další rozvojové projekty
Odbor majetkového podnikání Českých drah, a. s., intenzivně připravuje také realizaci dalších projektů s cílem revitalizovat další železniční nádražní objekty co nejdříve. Revitalizace nádražní budovy a přilehlých pozemkových lokalit je připravována za aktivní spolupráce správních orgánů města například pro Plzeň hlavní nádraží. V Plzni jsme však v úplných počátcích zadání celého řešení.
Jak dál v revitalizaci
Za hlavní cíl revitalizace železničních stanice je považována nejen jejich samotná rekonstrukce, oprava a modernizace, ale také případný rozvoj a využití přilehlých pozemků a nemovitostí. V blízkém okolí železničních stanic se totiž nalézá mnoho pozemků a nemovitostí, jejichž smysl využívání se během rozvoje měst ve 20. století a v důsledku technologických změn na železnici buď změnil, nebo zcela pominul.
Množství neudržovaných skladovacích pozemků, nakládacích ramp, nákladových obvodů a skladových hal v samotných centrech měst působí v současnosti na veřejnost anachronicky. Příkladů můžete ve svém okolí najít určitě dostatek. Při nakládání s těmito pozemky a dalším rozvoji je vždy nutné respektovat komerční zájmy Českých drah, a. s., a současně i urbanistické záměry dotčených obcí.
Při vlastní revitalizaci objektů je nutné, aby byly dodrženy principy návratnosti vložených investic. Cílem projektů je maximální možné využití prostor stanic při zlepšení podpory realizace vlastní činnosti dráhy. Nárůst plochy komerčních prostor umožní vedle zvýšení jejich kvality a dostupnosti zákazníkům postupný návrat vložených prostředků. Velmi důležité je i nákladové hledisko vlastního následného provozu těchto prostor – je důležité, aby se rekonstrukcí, použitím moderních technologií, změnou řešení dispozic apod. snížily i následné běžné provozní náklady na objekty.
V projektech revitalizace nádraží je nezbytná úzká spolupráce mezi Českými drahami,a. s., jako poskytovatelem služby v osobní dopravě, s příslušnými správními orgány obcí. Obce na mnohých místech provozují své vlastní integrované dopravní systémy, v řadě lokalit spolu se soukromými subjekty. Přiblížením takových dopravních přestupních uzlů k železničních stanicím a zakomponováním takového přiblížení do plánů na modernizaci nádraží se podaří vytvořit z nově revitalizovaných železničních stanic skutečné integrované přestupní body s odpovídajícím komerčním zázemím.
Rozsah železničních stanic na síti Českých drah,a. s., které vyžadují obnovu a revitalizaci, je ale značný. Proto vedení ČD, a. s., rozhodlo o vytvoření specializovaného společného podniku, který by se problematikou revitalizace nádraží systematicky zabýval. Na základě tohoto rozhodnutí bylo dne 1.dubna 2004 vyhlášeno výběrové řízení na výběr strategického partnera pro vytvoření společného podniku.
Pavel Krejčí, ředitel odboru majetkového podnikání, říká: „Předpokládá se, že ve společnosti s pracovním názvem ČD - Reality bude účasten obchodní partner se zkušenostmi z developmentu a využívání soukromého kapitálu pro projekty s účastí státu. Podnik bude mít za úkol realizovat uvedenou revitalizaci a rekonstrukci nádražních budov a jejich okolí. Aby projekty, řízené společným podnikem nebyly vytvářeny izolovaně, předpokládá se jeho úzká spolupráce s městskými zastupitelskými orgány a respektování územních a rozvojových plánů měst.“
Nedílnou součástí revitalizovaných nádraží budou i distribuční prostory a poskytované služby. Je nutné připravit zajímavou nabídku těchto služeb v rozumném rozsahu tak, aby cestující a veřejnost věděla, že stejné služby bude moci postupně využívat v celé síti železničních stanic Českých drah, a. s.
Cílem další činnosti odboru majetkového podnikání je také úroveň služeb postupně unifikovat a dosáhnout vysoké kvality poskytovaných služeb. Jde například prodej tiskovin a tabáku, potravin a drobného spotřebního zboží, rychlého občerstvení, lahůdek, květin a lékáren. Za tímto účelem bylo vyhlášeno výběrové řízení na volbu takzvaných síťových operátorů, distributorů služeb a zboží.
Současně chceme umístěním vlastních ČD center do vybraných důležitých nádraží cestujícím nabídnout integrovaný informační systém v kulturním prostředí, což lze považovat za další krok ke zvýšení atraktivity železniční dopravy pro cestující.
České dráhy, a. s., výše zmíněnými kroky však v žádném případě neustupují ze svých dosavadních základních aktivit. Naopak se snaží svoji majetkovou a technickou základnu více ekonomicky využívat a dále optimálně rozvíjet tak, aby poskytované přepravní služby byly opravdu komplexní.
Podle vládou v lednu 2004 schváleného v úvodu citovaného strategického dokumentu s názvem „Politika vlády České republiky v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru“ se společnost chce věnovat více než dosud využití možností soukromých zdrojů s cílem realizovat projekty revitalizace v kratším časovém horizontu.
Věříme, že založením a zahájením činnosti společného podniku ČD Reality vykročí naše společnost správnou cestou v oblasti využívání nemovitého majetku. Ostatně jde o cestu, kterou již některé zahraniční železnice úspěšně realizují.
