Na tradičním galerijním veletrhu Art Prague, který se koná v Mánesu již popáté, se od 21. do 27. května představí na čtyřicet galerií, a to nejen z Česka. Ve srovnání se zahraničními veletrhy, kde je účast často přísně výběrová, mají některé tuzemské galerie, které se v Mánesu prezentují, dosti nízkou úroveň. Přesto však platí okřídlené rčení, že kdyby Art Prague nebyl, museli bychom si ho vymyslet. Je totiž také výstižnou zprávou o stavu českého trhu. To, že se vedle sebe nabízejí kvalitní současné umění i vyslovené kýče, patří k věci.
Ředitelka veletrhu, majitelka pražské galerie Gambit Iva Nesvadbová, pokládá Art Prague za ideální příležitost zejména pro začínající sběratele, kteří na něm mohou získat základní orientaci v tom, co se nabízí a v jakých cenových relacích se díla současných umělců pohybují. „Tisk, pokud o trhu s uměním informuje, se zaměřuje především na aukční prodeje. Běžný čtenář se málokdy dozví o cenových relacích děl žijících autorů,“ připomíná Nesvadbová.
Český trh, zejména pokud jde o nejmladší umění, velmi trpí svou malostí a uzavřeností. Sběratelů, kteří se zajímají o současné umění, je možná ještě méně než galerií. Na druhé straně však neplatí, že sběratelé mají zájem jen o klasickou modernu. Díla předních osobností českého umění 60. a 70. let již dnes rovněž dosahují statisícových i milionových cen. V půlce května byl například jeden z drátěných objektů třiaosmdesátiletého Karla Malicha vydražen za rekordních 1,9 milionu korun.
Grafiky či práce na papíře i od tak slavných autorů jako Malich či Zdeněk Sýkora jsou ale stále poměrně dostupné. Menší díla lze koupit i za méně než pět tisíc korun, ceny větších se pohybují od patnácti tisíc výše. Pokud jde o generaci dnešních třicátníků, vystačí zájemci většinou s částkou od 20 do 50 tisíc korun. Za tyto peníze se dají koupit i poměrně důležitá díla, člověk si však musí umět vybírat. Práce čerstvých absolventů, či dokonce ještě studentů výtvarných škol bývají leckdy nabízeny za stejné ceny jako obrazy jejich starších kolegů, kteří již jistou kvalitu prokázali. Při investování do umění nicméně platí, že nejvíc vydělá ten, kdo nakoupí včas.