Kapitola 170
Omluva, nebo harakiri * Státní zastupitelství si rozvracet nedáme! * Sloužím Moskvě!
Omluva, nebo harakiri
Vláda USA, která poskytla pojišťovně AIG nějakých 180 miliard dolarů na záchranu, nemůže pochopit, že si za loňský rok její manažeři v tomto kontextu vyplatili na prémiích zanedbatelných 165 milionů dolarů. Odměny však byly dohodnuté předem a řešené v platných smlouvách. Že je to do nebe volající drzost? Na ni je však právo krátké. Nebo není?
Jak prohlásil americký senátor Charles Schumer, pokud dotyční zaměstnanci prémie nevrátí, budou zákonodárci maximálně kreativní a uvalí na odměny třeba i mimořádnou daň ve výši sto procent. Nakonec schválili 90procentní. Tím prokázali, že jsou skutečně velmi schopní, i když ne natolik jako manažeři AIG, kteří dokázali v rekordním čase prošustrovat stamiliardy dolarů.
Realističtěji vidí situaci senátor Charles Grassley. Ten dospěl k závěru, že odměny sám od sebe nikdo nevrátí. Proto finančním velmistrům z AIG navrhl, aby aspoň následovali příklad Japonců – předstoupili před lid, hluboce se uklonili a řekli, že je jim to líto, a pak buď rezignovali, anebo spáchali sebevraždu. Grassley posléze vysvětlil, že po nikom nechce, aby spáchal sebevraždu, ale že ti, kdo přivedou svou firmu do takových problémů, by se měli omluvit stejně, jako to činí japonští manažeři. Těžko odhadnout, jak to vlastně myslel. Někteří manažeři však každopádně začali odměny vracet. Zda zabrala silná slova, nebo vysoká daň, zůstane nezodpovězeno.
Státní zastupitelství si rozvracet nedáme!
„Vyzýváme všechny státní zástupce, aby nepodlehli útokům nátlakových skupin, spolků a sdružení směřujícím v poslední době s velkou mírou intenzity na soustavu státního zastupitelství.
Je třeba si nadále zachovat naprostou odolnost vůči různým, evidentně účelově motivovaným požadavkům jakožto i proti výzvám k odstupování z funkcí vedoucích státních zástupců bez zákonných důvodů a racionálních příčin. Je nezbytné mít stále na zřeteli, že základní podmínkou, aby soustava státního zastupitelství plnila zákonem uložené povinnosti, je zásadní odmítnutí pokusů uplatňovat vliv na činnost státního zastupitelství. Je lhostejné, zda tyto pokusy činí skupiny politické, ekonomické nebo aktivistické či pramení z osobních ambicí. Výsledek nemůže být jiný než destabilizace soustavy. Položme si vážnou otázku: Komu pokusy o destabilizaci fungujícího orgánu činného v trestním řízení prospívají? V čím zájmu a kdo prosazuje návrat ke starým praktikám spočívajícím ve zneužívání státního zastupitelství pro politickou soutěž a konkurenční boj?
Jsme přesvědčeni, že většina z 1240 státních zástupců vnímá realitu, je si vědomá příčin této situace, a proto v ní obstojí.“
Tato výzva vrchních státních zástupců z 23. března 2009 je reakcí na prohlášení Unie státních zástupců z 19. března 2009, jímž byla nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká vyzvaná k odchodu z funkce. Výzvu zformulovali vrchní státní zástupkyně v Olomouci Milena Hojovcová a vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula. K prohlášení se připojilo dalších sedmnáct olomouckých a dvanáct přerovských státních zástupců – nečlenů unie.
Četba Výzvy všem čtenáře-občana poněkud drsně omlazuje, protože ho vrací o více než 30 let nazpět, do období vrcholící komunistické normalizace. Úderný styl tehdejších demagogů, jako byli Jaroslav Kojzar či Stanislav Oborský (smutně proslulí z Rudého práva zejména svými nechutnými ataky na disidenty), asi stále fascinuje a nalézá následníky podobné krevní skupiny.
Sloužím Moskvě!
Socialistický premiér Ferenc Gyurcsány, který si již ve své zemi vysloužil přezdívku největšího maďarského lháře 21. století, oznámil, že ve své funkci končí. Co však bude dělat dál? O tom minulý týden spekuloval ruský deník Kommersant. Napsal, že rezignace je velice nepříjemnou zprávou pro Kreml. Není divu. Gyurcsány byl totiž považován za věrného spojence Ruska ve východní části EU. Kommersant se domnívá, že Gyurcsány půjde ve šlépějích někdejšího německého socialistického kancléře Gerharda Schrödera. Ten se už jako politik silně angažoval ve prospěch výstavby rusko-německého plynovodu Nord Stream. A když v politice skončil, židle kancléře ještě ani nevystydla a už šéfoval správní radě firmy, která plynovod buduje. Dle Kommersantu se Gyurcsány může stát šéfem firmy South Stream, společného podniku ruského Gazpromu a italského ENI pro výstavbu plynovodu, která byla loni zaregistrovaná ve Švýcarsku.
