Výběrové řízení na post šéfa pražské zoo byla věc prestiže, říká Zdeněk Kaufmann
Zoologická zahrada v pražské Troji bude mít od ledna nového ředitele. Pravděpodobně se jím stane vystudovaný přírodovědec Miroslav Bobek, který posledních šestnáct let působil ve službách Českého rozhlasu, mimo jiné v roli šéfredaktora populárně-naučné stanice Leonardo. Bobkovo jméno minulý týden doporučila pracovní skupina, která měla na pražském magistrátu výběr ředitele zoo na starost. Nyní by ho měla ve funkci potvrdit ještě městská rada. Měla by tak učinit do poloviny prosince. Bobek v nejužším finále porazil ekonoma Miroslava Zámečníka, člena bývalé Národní ekonomické rady vlády a ještě donedávna předsedu dozorčí rady Českých aerolinií. Druhým neúspěšným uchazečem byl Jan Vávra, někdejší šéfredaktor zpravodajství televize Nova. V konečném hlasování pracovní skupiny se podle nepotvrzených informací rozhodovalo pouze mezi Bobkem a Zámečníkem. Prvně jmenovaný získal čtyři hlasy, druhý z nich jeden.
Finanční sešup pro manažery
Pražský magistrát hledal nového ředitele zoo prostřednictvím personální agentury Dr. Kaufmann & Partner, jež uspěla ve výběrovém řízení. Podle managing partnera firmy Zdeňka Kaufmanna byla zakázka hlavně prestižní zaležitostí. Z finančního hlediska tento takzvaný mandát, jak vyhledávání pozic headhunteři říkají, prý zase tak zajímavý nebyl. Odměna za služby personální agentury se v tomto případě podle informací z pražského magistrátu pohybuje kolem milionu korun.
Zájem stát se novým ředitelem zoologické zahrady projevilo z vlastní vůle osmnáct lidí. „Někteří byli úplně ,z Mimoně‘. To znamená, že zoufale shánějí práci a hlásí se úplně na všechno. Pak šlo o lidi ze zoologických kruhů, vědecké pracovníky, někteří byli z médií a podobně,“ vypočítává Kaufmann. Na základě vypracovaných studií, v nichž adepti načrtli své představy o budoucnosti zoo, a osobních pohovorů vykrystalizovalo pět jmen. Kromě finálové trojice mezi nimi byl bývalý ředitel děčínské zoo Lubomír Moudrý a někdejší šéf vydavatelství Ringier Tomáš Böhm.
Potenciální adepty oslovovali také sami headhunteři. Narazili ale na poměrně podstatný problém. Peníze. „V oblasti, kde hledáme, jsou lidé z úplně jiných příjmových skupin. Na pozici ředitele zoo by si finančně velmi pohoršili. Pak už to skutečně musí být tak, že pro ně peníze nic neznamenají,“ vysvětluje Kaufmann. Koho konkrétně oslovili, sdělit nechce. Prý šlo například o manažery z telekomunikací.
Třihodinové testy
Uchazeči se také podrobili psychotestům a pohovorům. Kaufmannova agentura si část provedla sama, jiné svěřila specializované firmě. Další zkoumání čekalo nejúspěšnější kandidáty ještě na magistrátu. „Diagnostika trvá asi tři hodiny. Měří se klasické věci, mezi nimi třeba IQ, a manažerské schopnosti,“ popisuje Kaufmann. Na poměrně exotickou pozici, jakou ředitel zoologické zahrady je, prý žádné vybočující požadavky nejsou. „Abychom do testů zadávali, jak se latinsky řekne kůň Převalského, to opravdu ne.“ I když magistrátu předložili užší výběr uchazečů, žádné doporučení na vítěze údajně nedávali, jako to prý nedělají nikdy.
O Kaufmannnově agentuře se často mluví v souvislosti s hledáním lidí pro státní podniky. Počátky své orientace na státní správu datuje její šéf do doby, kdy uspěl ve výběrovém řízení vypsaném Českou konsolidační agenturou pod vedením Pavla Řežábka. „Podobně jako získáte jméno v hledání lidí pro IT sektor nebo utility, získáte ho i pro hledání ve státní správě,“ říká Kaufmann. Konkurenci ostatních headhunterů podle svých slov jen vítá. Rezolutně také vyvrací, že to byl právě on, kdo před lety do čela Českých aerolinií dostal Jaroslava Tvrdíka, jemuž se mise příliš nepovedla. „Je to holý nesmysl, šlo o politické dosazení Vladimíra Špidly,“ oponuje. V době Tvrdíkova vedení už ale manažery do ČSA dodával.
