Svůj nápad představil Petráček na konci června několika rektorům a poslal ho také na Českou konferenci rektorů. „Je to vnitřní diskuze mezi rektory, nechtěl bych to zatím nějak komentovat,” říká Petráček. Podle informací týdeníku Euro se pracuje s verzí, že by každá z šestadvaceti veřejných univerzit mohla přispět na transakci dvěma až třemi miliony korun. To by znamenalo, že by školy za pořízení Lidovek zaplatily něco mezi 52 a 78 miliony korun.
„Uvažujeme o tom, že by to bylo akademické medium mimo politické proudy, ale opravdu je to jen součást diskuze, která vůbec není uzavřená. Strukturálně by to smysl dávalo, uvidíme, jak se k tomu kolegové postaví,” dodal ještě Petráček. „Nic o tom nevím, je to nesmysl,” tvrdí šéfredaktor Lidových novin István Léko.
Měly by vysoké školy koupit Lidové noviny?
Petráčkův plán ale zřejmě nemá mezi rektory příliš velké šance. A to nejen kvůli tomu, že všichni včetně univerzit nyní šetří, kde se dá. „Dívám se na to skepticky, protože by to pro vysoké školy znamenalo víc problémů než přínosů. Bavili jsme se o tom i s některými rektory nedávno na plénu České konference rektorů a ti, se kterými jsem se o tom bavil, měli podobný názor,” říká rektor České zemědělské univerzity v Praze a předseda České konference rektorů Petr Sklenička.
„Obávám se, že Lidové noviny by už pak byly spíše univerzitní noviny, což by jim mohlo ublížit, byť by to bylo dobře myšleno,” dodal Sklenička. Plán by navíc podle něj byl na většině vysokých škol obtížně zdůvodnitelný u akademických senátů a správních rad.
V důsledku koronavirové pandemie utrpěly mediální domy velké ztráty, prodej
některých částí by mohl po nepříznivém vývoji výrazně pomoci. Prodej Lidových
novin by tak mohl vylepšit hospodářskou situaci mediální skupiny Mafra z
impéria Agrofert, které premiér Andrej Babiš v roce 2017 vložil do svěřenského
fondu.
