Poplatky v Rakousku se budou přibližovat českým, říká šéf Erste Bank
Andreas Treichl (52) Generální ředitel Erste Bank vystudoval makroekonomii ve Vídni. Po škole nastoupil v New Yorku do Citibank, prošel i firmami Morgan Stanley či Brown Brothers Harriman. Poté nastoupil do Chase Manhattan, pro kterou pracoval jak v New Yorku, tak v Bruselu, Aténách a Vídni. Erste Bank vede od roku 1997.
EURO: Sledujete vyjednávání českého ministerstvo financí s bankami o změnách v systému? Jaký názor máte na požadavky ministerstva? TREICHL: Tuto otázku musíme vidět ze dvou hledisek. První téma je ochrana spotřebitele. Požadavek transparentnosti či průhlednosti v souvislosti s ochranou spotřebitele, ten vnímáme pozitivně, protože je to téma i v Evropské unii. Podporujeme veškeré aktivity na ochranu spotřebitelů, i aktivity ministerstva financí, které míří k tomu, aby klienti měli absolutně jasno v tom, kolik za které bankovní služby platí. Ke druhé části, kterou také prosazuje vaše ministerstvo financí a již bychom mohli nazvat regulací cen v bankovnictví, se stavíme striktně negativně. Jsme zcela proti regulaci a považujeme ji za špatný vývoj bankovnictví v České republice, který je podmíněný politicky. Jsme přesvědčeni o tom, že škodí pověsti České republiky v očích investorů.
EURO: Není však možné neporovnat služby a ceny poskytované v Rakousku Erste Bank a v České republice Českou spořitelnou. V oblasti cen retailových služeb je značná disproporce. Neplatí čeští zákazníci za běžné služby více než rakouští za služby Erste Bank? TREICHL: Přejete si krátkou, nebo dlouhou odpověď?
EURO: Výstižnou. TREICHL: Pokud má být výstižná, musí být dlouhá. Je pravdou, že v Rakousku jsou poplatky za bankovní služby v poměru ke kvalitě služeb poměrně nízké. Pokud porovnáte jednotlivé poplatky v České republice a Rakousku zjistíte, že není pravda, že v Rakousku je všechno levnější. Když se podíváte na struktury poplatků v dalších zemích, například v Itálii, Belgii či Španělsku nebo Anglii, uvidíte, že tam jsou ceny vyšší než v Rakousku, a dokonce vyšší než v České republice. Struktura poplatků v Rakousku souvisí do jisté míry s tím, že rakouské bankovnictví bylo až do roku 1997 z velké části ve státních rukou, každopádně banky nebyly akciovými společnostmi. Z toho profitovali jak klienti, tak zaměstnanci bank, protože tehdejší vlastníci bank jim nekladli žádné požadavky.
EURO: Znamená to, že se chystáte změnit poplatkovou politiku spíše v Rakousku než v České republice? TREICHL: V Rakousku se bankovní sektor do určité míry vyčistil až v roce 1997, kdy byly sloučeny velké státní banky a důležité bankovní ústavy ze sektoru spořitelen. Poté byly prodány německým firmám a následně převzaty italskými vlastníky. V rámci tohoto vývoje se poměry v rakouském bankovnictví přizpůsobily poměrům v ostatních evropských zemích. Myslím si, že bankovnictví v České republice i zdejší struktury poplatků jsou zdravými strukturami, které se nemusí regulovat. V příštích letech se úroveň poplatků a obecně cen za bankovní služby i tady přizpůsobí úrovni v Evropské unii.
EURO: To ale nebyla odpověď na mou otázku… TREICHL: Když chcete přesnější odpověď, myslím si, že ceny v Rakousku budou mít tendenci mírně stoupající, a naopak ceny v České republice půjdou mírně dolů.
EURO: Na poplatky, které platí rakouští zákazníci Erste Bank, se ptám mimo jiné proto, že někteří analytici hodnotí tuto skupinu jako úspěšnou a expandující. Vadí jim však, že se jí daří především na nových trzích, v Rakousku výsledky banky zaostávají za očekáváním. Jaké plánujete změny nejen v poplatkové oblasti, které by Erste Bank v Rakousku pozvedly? TREICHL: Co týče letošní rentability v Rakousku, musím říci, že jsme se výrazně zlepšili. Situace je taková, a to nejen v bankovnictví, ale v celé podnikatelské sféře, že vždycky musíme dbát na spokojenost tří subjektů. Jednak jsou to akcionáři, dále klienti a zaměstnanci. Máme spokojené zaměstnance, protože mají dobré výdělky a dobrou sociální síť, máme spokojené klienty, kteří dostávají služby za příznivé ceny. Máme však nespokojené akcionáře. Tento poměr je v České republice poměrně vyvážený, proto zde i na ostatních nových trzích máme lepší možnosti růstu. Myslím si, že se spíše Erste Bank v Rakousku přizpůsobí poměrům v nových zemích, než že by to bylo naopak. V České republice se musíme podívat na celkový vývoj za posledních pět let. Máte dobrý fungující systém, ve kterém kromě České spořitelny působí ještě ČSOB, Komerční banka a další. A musíte si uvědomit, že před pěti lety zde například vůbec nefungoval systém hypoték. V současné době jsou půjčky na bydlení v České republice levnější než v Rakousku. Proč tomu tak je? Protože tento segment chceme podporovat, investujeme do něj.
EURO: O levné půjčky na bydlení se zasloužil především vývoj tuzemské ekonomiky a v návaznosti na něj centrální banka… TREICHL: To je pravda.
EURO: Ministerstvo financí svým současným postupem proti bankám reaguje na názor skupiny obyvatel, která se domnívá, že bankovní služby jsou příliš drahé. V případě Erste Bank se lze na cenu služeb podívat i z toto pohledu, že investice do České spořitelny se jí vrátila v rekordním čase. Nyní české zisky, jejichž nemalou částí jsou výnosy z poplatků, používá pro investice v dalších zemích východní Evropy. TREICHL: Když se podíváte na naši rentabilitu v České republice, uvidíte, že nepatří k nejvyšším v Evropě. V celoevropském porovnání se nacházíme někde uprostřed. Existují země, například Maďarsko, Anglie, Španělsko, v nichž banky vydělávají podstatně více než my v Česku. Za druhé chci říci, že velkou část z toho, co v Čechách vyděláme, v nich také investujeme. Rovněž je důležité si všimnout, že oproti ostatním společnostem v České republice platíme naše daně v plné výši, přestože daňové zatížení je v Česku vyšší než v Rakousku nebo na Slovensku. V loňském roce jsme tady formou daní a pojištění zaplatili více než sedm miliard korun. Dosud jsme opravdu nepodnikli nic pro to, abychom naše daně výhodně upravili. Nemáme žádné off-shorové společnosti či něco podobného. Považujeme Českou spořitelnu za českou banku, která své výnosy reinvestuje v České republice. Toto by si pan ministr financí Bohuslav Sobotka měl také uvědomit.
EURO: Znamená to, že nepodlehnete tlaku nespokojených akcionářů a nebudete ani v budoucnu optimalizovat své daně? TREICHL: Jsme instituce, která patří z jedné třetiny soukromé nadaci. Ve všech zemích se musíme snažit o to, abychom nalezli rovnováhu mezi zaměstnanci, klienty, vlastníky a také státem. Nebudeme mít nic z toho, když se budou akcionáři radovat, ale zaměstnanci a klienti budou nespokojení. Ani z toho, když budou spokojení zaměstnanci a klienti, ale stát bude dělat potíže. Vzhledem k tomu, že jedna třetina firmy je v rukou nadace, je jedna třetina našich výnosů určena lidem, kteří se nemohou starat sami o sebe. Jakým způsobem jsou tyto prostředky rozdělovány, záleží mimo jiné na tom, jak se k nám stát v té které zemi staví.
EURO: Oznámili jste, že budete propouštět 500 lidí z České spořitelny. Dosud jste tvrdili, že počet zaměstnanců banky je konečný a dál se snižovat nebude. Přehodnotili jste tedy své plány? TREICHL: Myslím si, že po tomto snížení už bude struktura České spořitelny taková, jaká má být. V budoucnosti naopak budeme spíše vytvářet nová pracovní místa. S největší pravděpodobností budou některé aktivity celé skupiny Erste Bank přemístěny do České republiky.
EURO: Co máte na mysli? TREICHL: Například činnosti související s informačními technologiemi. Připravujeme se také na to, že na přelomu desetiletí bude v České republice zavedeno euro. To přinese spoustu dalších možností v rámci platebního styku.
EURO: Cesta, kterou se Erste Bank vydala, stejně jako další menší či větší západoevropské banky, je cesta akvizic v zemích střední a východní Evropy, popřípadě v Pobaltí, kde se dá očekávat prostor pro růst. Na které země se nyní hodláte nejvíce zaměřit vy? TREICHL: Naše expanze se řídí podle toho, jaké jsou aktivity našich klientů. V poslední době jsme expandovali do Srbska. To bylo podmíněno tím, že klienti z našich chorvatských a maďarských bank stále více obchodují právě se Srbskem. Země do kterých se chystáme v nejbližší budoucnosti jsou Rumunsko a Ukrajina.
EURO: Jsou země či trhy, o které byste ve střednědobém horizontu měli zájem, ale zatím jsou pro vás, například svou velikostí, těžko dosažitelné? TREICHL: Na rozdíl od našich konkurentů se snažíme o logickou expanzi o logický růst. To znamená, že expandujeme na takové trhy, které mají společnost hranici s naším současným trhem. Což znamená Balkán, Rumunsko, Ukrajina, Polsko. V Polsku v současné době nevidíme žádné vhodné možnosti pro akvizice. Až bude tento vývoj ukončený, pak teprve začneme přemýšlet nad nějakou další vlnou expanze. I kdyby v tuto chvíli existovaly nějaké zajímavé banky například v Uzbekistánu či Kazachstánu, tak to pro nás není logická expanze.
EURO: Narážíte na vašeho rakouského konkurenta skupinu Raiffeisen, která podobným způsobem do těchto zemí expanduje? TREICHL: Oni prostě mají jinou strategii, než my. Jsou také dobří, jejich strategie je úspěšná, ale neodpovídá té naší.
EURO: Ptám se proto, že Raiffeisen je na trzích, o které máte zájem, již etablovaná. Je ve své expanzi dravější, rychlejší. Nepřicházíte na tyto trhy pozdě, tedy v době, kdy nejzajímavější subjekty jsou již v rukou vašich západoevropských konkurentů? TREICHL: Myslím si, že je vidět na příkladu České republiky a Slovenska, že nepřicházíme příliš pozdě. Máte pravdu, že Raiffeisen tady byla mnohem dříve. Přišla do východní a střední Evropy už v polovině 80. let a my jsme tady začali podnikat až v roce 1997. Nemám pocit, že by to pro nás byla nějaká ztráta.
EURO: Erste Bank je v současné chvíli považována za dravou banku, která poté, co ukončí své akvizice ve východní Evropě, bude velice vhodnou institucí pro převzetí. Oslovují vás již nyní vaši globální konkurenti s nabídkami? TREICHL: Existuje spousta zájemců, ale neexistují žádní potenciální kupci. Prostě proto, že nejsme na prodej. Rozhodně si přeji, aby Erste Bank zůstala samostatnou bankou, protože je to dobré pro naše zaměstnance, pro naše klienty i akcionáře. A proti vůli managementu se nedá dělat nic. Nesmíme samozřejmě udělat nějakou velkou chybu. EURO: Evropský trh je dost rozdrobený, v současné době na něm působí několik desítek bankovních skupin. Někteří odborníci očekávají že v horizontu několika málo let zůstane na trhu pouze několik z nich. Je Erste Bank firmou, která bude dále nakupovat, aby se svou velikostí uchránila proti převzetí? TREICHL: V našem případě akvizice nesouvisejí s eventuálním nebezpečím převzetí. Když kupujeme nějakou banku, tak to děláme proto, že chceme proniknout na nový trh. Ne proto, abychom se ochránili proti větším konkurentům. Myslím si, že na trzích ve východní a střední Evropě jsme opravdu dobře etablováni. Patříme k těm, kteří zde mají silné pozice a myslím si, že nemáme zapotřebí provádět další akvizice na ochranu sebe samých. Trh v této oblasti roste tak rychle, že ani my sami nedokážeme tak rychle růst. Jsme retailová banka, pro kterou je strašně důležité, aby byla blízko ke klientům. Vzdálenost od klienta a rychlost rozhodování jsou v našem byznysu nejdůležitější. Už z toho důvodu nemá smysl se donekonečna rozrůstat, protože čím větší je banka, tím složitější a zdlouhavější jsou rozhodovací procesy. Myslím si, že i z tohoto hlediska nekonečný růst není možný.
EURO: Na kolik si ceníte Erste Bank? TREICHL: Nyní okolo 43 eur.
EURO: Neměl jsem na mysli cenu akcií na burze… TREICHL: Naše dnešní hodnota je přibližně jedenáct miliard eur, za několik let to bude již 20 miliard eur.
EURO: Za kolik let? TREICHL: Záleží na štěstí, zda to bude za tři roky či pět let.
EURO: Na prezentaci pro investory jste prý zmínil, že Erste Bank bude vydávat novou emisi akcií. Potřebujete více kapitálu na expanzi? TREICHL: To je zpráva, kterou vydala agentura Reuters. Napsala, že budeme zvyšovat základní kapitál. Pravdou je pouze to, že my jsme si nechali od investičních bank předložit návrhy, jak by bylo možné postupovat při eventuálním navyšování kapitálu. V současné době žádné navýšení kapitálu neplánujeme, ačkoli nic nevylučuji. Mluvil jsme o tom, že se budeme dále rozvíjet, může tedy ke zvýšení kapitálu dojít.
EURO: Co myslíte budoucností? TREICHL: Kdybychom v příštích devíti měsících koupili banky na Ukrajině a v Polsku, pak bychom museli navýšit kapitál.
EURO: Očekáváte nějakou podobnou konsolidaci bank na středoevropském trhu, či zde může po několik následujících lete působit tak velké množství bankovních skupin? TREICHL: Myslím, že nemůžeme o střední a východní Evropě mluvit v jednom celku. Tato oblast se skládá z mnoha malých zemí a každá z nich je v jiné situaci. Polský trh se liší od českého, jiná situace je na Slovensku a liší se od Maďarska. Tento region se v určitých rysech podobá například Skandinávii, která se také skládá z většího množství zemí. Myslím, že můžeme předpokládat, že v budoucnosti tady budeme mít čtyři či pět velkých bank, jako je třeba Erste Bank, UniCredito, KBC. Vedle nich bude nadále fungovat množství menších bank.
