Když banka s největším počtem klientů v zemi zdůrazňuje, že ceny nemovitostí dolů nepůjdou a že pokud na to snad čekáte, čekáte marně, lze to pochopit. Zvlášť když v jednom sdělení laškovně dodává, že hypotéky jsou nyní rekordně levné. Co jiného by také pro podporu svého byznysu měla dělat?
Je přitom zřejmé, že spousta z těch, kterým by ještě nedávno na hypotéku banka bez problémů kývla, na úvěr nyní nemají šanci dosáhnout. Vládní restrikce se dotýkají mnoha sektorů ekonomiky. Řada z firem, které přežily jaro, vyčerpaly rezervy a zásoby, podmínky státní pomoci nesplní a současná omezení nepřežije.
První jarní vlna pandemie připravila o práci 51 709 lidí. O tolik se zvýšil počet uchazečů o práci mezi letošním únorem a srpnem. Lze předpokládat, že čerstvých nezaměstnaných bylo víc, někteří si ale ještě byli schopni najít jiné místo. A podle prvních odhadů ekonomů může druhá vlna připravit o práci dalších sedmdesát až osmdesát tisíc lidí. S útratami, zejména takovými, jako je nákup nemovitosti, proto raději opatrně.
Obezřetnost se ale vyplatí, i když nejde o miliony. Spoříte si na penzi a už podruhé v krátkém čase vás penzijní společnost osloví, ať si navýšíte penzijko o 500 korun měsíčně? Během pěti let to dělá třicet tisíc plus státní podpora a zhodnocení. Lákavé, že? Hlavně tedy pro penzijní společnost.
Jistě, nejedná se o útratu v pravém slova smyslu, ta pětistovka je pořád vaše.
Sice ji uvidíte až za pětadvacet let, ale nepřijdete o nic. A pětistovka přece není moc, že? Jak pro koho. Minulý měsíc za ni sousedka koupila pleny a sunar a poslala je jedné samoživitelce, která skončila úplně bez peněz. A s dluhy na krku.
Takových lidí přibývá. To jsou příběhy, které ani nechcete slyšet. Na počátku slibná kariéra, hypotéka a velké plány do budoucna, jež během jediného roku vezmou zasvé, a místo nich závislost na pomoci ostatních.
Velké firmy se přitom tak rády prsí charitou, některé ji dělají opravdu dobře a bez velkého PR humbuku. Ještě by to chtělo trochu té finanční osvěty. •
