Více než 90 procent voličů se v pondělním referendu vyslovilo pro nezávislost iráckého Kurdistánu. Informovala o tom volební komise v kurdské autonomii v Iráku. Agentura Reuters nicméně podotýká, že referendum je nezávazné, a tak k oficiálnímu získání nezávislosti zřejmě nepovede. Proti konání referenda se ostře vymezil Bagdád, který dnes dokonce vyzval úřady v autonomním Kurdistánu, aby výsledky referenda zrušily. S krokem Kurdů rovněž nesouhlasí některé státy, především Turecko a Írán.
Podle oficiálních výsledků se pro nezávislost vyslovilo 92,73 procenta voličů. Volební účast překročila 72 procent.
O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii. Kurdové v Iráku mají autonomní území s vlastní správou - mají svůj parlament, vládu i armádu. Právě kurdské jednotky, takzvaní pešmergové, se významně podílejí na bojích proti IS v Iráku i Sýrii na straně mezinárodní koalice vedené USA.
Na otázku: „Chcete, aby se kurdský region a kurdská území mimo oblastní správu staly nezávislým státem?“ v referendu odpovídali obyvatelé kurdských provincií na severu Iráku, ale i na územích, na něž si činí nárok jak Kurdové, tak Bagdád. Nejvýznamnější z nich je Kirkúk, bohatý na ropu a poznamenaný vleklými spory mezi Kurdy a Bagdádem.
Kurdové nechtějí předat letiště, Bagdád pozastaví lety
Vedení autonomní kurdské oblasti dnes odmítlo požadavek Bagdádu na předání letišť, která se nacházejí na území autonomie. Bagdád na to dal kurdské správě v úterý tři dny. Irácký úřad pro civilní letectví ale už dnes oznámil zahraničním leteckým společnostem, že v pátek bude pozastaveno letecké spojení s mezinárodním letištěm v Irbílu, který je střediskem iráckého Kurdistánu.
Bagdád tím reaguje na pondělní referendum, v němž Kurdové hlasovali o možnosti odtržení svých oblastí od zbytku Iráku. Vláda v Bagdádu tento krok považuje za neústavní.
Vrtkavý kšeft s Irákem. Česku se vzdalují stovky milionů
Státní ministr kurdské autonomní vlády Mavlúd Murad, který řídí sektor dopravy, dnes řekl, že mezinárodní letiště v Irbílu je nezbytné pro boj proti příslušníkům organizace Islámský stát (IS), k němuž kurdské jednotky významně přispívají. Poznamenal také, že irbílské letiště bylo vybudováno z prostředků Kurdů a že je používají letadla mezinárodní koalice, která zasahují do bojů proti radikálům.
Irácký premiér Hajdar Abádí v úterý vyzval kurdskou autonomní vládu, aby do tří dnů předala centrální vládě kontrolu nad letišti na území autonomie - tedy v Irbílu a Sulajmáníji. Řekl, že pokud se Kurdové nepodrobí, pak budou v pátek od 15:00 místního času (14:00 SELČ) zastaveny přímé mezinárodní lety do Kurdistánu.
Jako první na dění v Iráku zareagovala libanonská letecká společnost Middle East Airlines (MAE), která oznámila, že v pátek lety do Irbílu pozastaví. „Zastavíme je, poslední let bude (ještě v pátek) 29. září, a potrvá to tak dlouho, dokud oni ten problém nevyřeší,“ sdělil zástupce aerolinek.
Šéf Qatar Airways al-Bákir: Američané proti nám vedou nepřímou válku
Turecké aerolinie oznámily, že budou pokračovat v letech do Irbílu i do Sulajmáníje, protože nedostaly oficiální zprávu o uzavření těchto letišť pro mezinárodní provoz. Rovněž aerolinky Qatar Airways provoz zachovají, dokud zůstane letecký prostor nad Irákem otevřený. Naopak společnost EgyptAir chce vyhovět irácké vládě a lety v pátek přerušit.
Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Kurdům sankcemi včetně uzavření hranice, zatím nechalo pozemní hraniční přechod otevřený. Jeho ministr pro celní záležitosti Bülent Tüfenkci dnes řekl, že pozemní hranice s iráckým Kurdistánem je stále otevřená. Řekl také, že si nemyslí, že referendum bude mít vážnější dopady na obchod mezi Tureckem a Bagdádem. Erdogan v úterý řekl, že Turecko je schopno irácké Kurdy vyhladovět, když uzavře své přechody a znemožní obchodování s ropou.
„Přechod Habur je otevřený a provoz na něm se zmírnil. To neznamená, že otevřený zůstane,“ řekl Tüfenkci. Sdělil také, že Turecko může s centrální vládou v Bagdádu obchodovat jinou trasou, například přes Írán a námořní či leteckou cestou. Irák včetně jeho kurdských provincií byl loni třetím největším obchodním partnerem Turecka. Více zboží Irák dovážel jen z Německa a Británie.
Se vznikem nezávislého kurdského státu v Iráku kromě Bagdádu nesouhlasí řada sousedních států ani Spojené státy. Kritici referenda se mimo jiné obávají, že by nezávislost Kurdistánu mohla v současné chvíli vyústit v širší regionální konflikt a zbrzdit pokrok v boji proti Islámskému státu (IS), kterého se účastní arabské i kurdské síly.
Čtěte také:
