Petr Sedláček
Společnost Muzo zajišťuje platební styk pro zhruba polovinu z pěti a půl milionu platebních karet vydaných v Česku. S generálním ředitelem Petrem Sedláčkem hovořil týdeník EURO u kávy o přechodu na čipové platební karty, o konkrétních dopadech vstupu do Evropské unie, ale také o české a bruselské byrokracii.
EURO: Na konci loňského roku jste společně s Komerční bankou zahájili vydávání čipových platebních karet. V čem se od klasických liší? SEDLÁČEK: Zatímco platební karty, jak je všichni známe, používají jako nositele informace magnetický proužek na zadní části, čipové karty mají malý mikroprocesor s pamětí, což je mnohem bezpečnější. Data jsou na magnetickém proužku nahrána jako třeba na magnetofonovém pásku, především jsou nekódována. Proti tomu čipová karta používá trojnásobné kryptování, na jehož rozkódování by bylo potřeba zařízení za desítky milionů korun.
EURO: Taková karta je logicky dražší. O kolik? SEDLÁČEK: My nejsme výrobci karet, my je pouze personalizujeme a zajišťujeme platební styk. Zatímco karta s magnetickým proužkem může stát kolem osmi až devíti korun, čipová vyjde na desetinásobek. Banky však zpravidla berou většinu těchto zvýšených nákladů na sebe.
EURO: Projeví se členství Česka v Evropské unii na podnikání vaší firmy? SEDLÁČEK: Dozajista budeme konfrontováni konkurencí velkých evropských zpracovatelů platebních karet, přičemž řada z nich podniká na výrazně větším trhu, než je Česká republika. Nutnost konkurovat ekonomicky daleko silnějším firmám ale vnímám jako příležitost a pobídku pro zvýšení efektivnosti. My sami máme v plánu pustit se za hranice Česka, již dnes dodáváme čipové karty pro slovenskou pobočku ČSOB a věřím, že takových případů bude přibývat.
EURO: Bude dopad na uživatele platebních karet velký? SEDLÁČEK: Něco konkrétního, co by hned pocítili koncoví zákazníci, asi neproběhne, ale asociace Visa a MasterCard zahrne Českou republiku do regionu EU, zatímco dosud jsme v „nečlenské“ části. Všichni, kdo vydávají karty v rámci unie, budou moci vydávat i v Česku, vše se výrazně zjednoduší a stoupne konkurenční tlak. Rozvine se nabídka různých typů platebních karet, obchodníci budou přijímat více typů karet a i počet míst pro platby kartou se bude stále rozšiřovat.
EURO: Myslíte si, že Češi začnou více karty používat? SEDLÁČEK: Počet transakcí na bankomatech už nestoupá tak závratně jako v minulosti a tímto údajem i počtem bankomatů se blížíme vyspělé Evropě. Poměr mezi platbami kartou a počtem výběrů z bankomatů je zatím zhruba stejný, přitom v Evropě má bezhotovostní styk dvojnásobně navrch. Ve chvíli, kdy Česká republika přijme jako platidlo euro, se dá očekávat dramatický nárůst transakcí kartami i počtu pokladních terminálů. To je empiricky ověřený fakt ze sousedního Rakouska. Lidé po přechodu na euro vše přepočítávají na starou měnu a raději se vyhýbají hotovostním platbám.
EURO: Nyní je již jasné, že se Česká republika stane příští rok členem Evropské unie. Co vstup naší zemi přinese? SEDLÁČEK: Musím přiznat, že jsem měl celou řadu velkých pochybností, které vyplývaly ze současného stavu unie, ale ona má i spoustu výhod. Předchozí vlna států do unie vstupovala v době, kdy Evropa byla nesmírně bohatá, kdy byly peníze na to, aby se podporovaly chudší regiony. Jenže my vstupujeme v době, kdy prakticky všechny státy unie jsou ve finanční krizi, musí měnit penzijní i sociální systémy, takže nějaké velké transfery peněz do Česka nelze očekávat.
EURO: Jaké výhody máte na mysli? SEDLÁČEK: Okamžikem vstupu do unie, možná již pozitivním výsledkem referenda, vzrostla tržní hodnota velké většiny podniků rámci České republiky. Na druhou stranu nepodporuji myšlenku některých lidí, kteří si myslí, že když jsme se teoreticky již probudili do Evropské unie, že otevřeme lednici a bude v ní jedno pečené kuře navíc. To vůbec ne, my teď máme dobrou šanci si na to jedno kuře navíc vydělat. Pro lidi a firmy, jež jsou připraveni, je to šance.
EURO: Jak se tedy změní vstupem do unie život v Česku? SEDLÁČEK: Volný pohyb zboží a kapitálu bude mít na nás velký, ale spíše dlouhodobý a neviditelný dopad. Daleko zřetelnější budou různé regulace – nadřazenost zákonů unie nad našimi, daňové reformy, fiskální kompetence, zahraniční politika a podobně. Myslím také, že je nesmírně důležité vyřešit otázku, kde ušetří náš stát. Vstupem do unie jsme si za poměrně velké peníze koupili nějaký výkon, byrokratickou funkci v dobrém slova smyslu. Já se tedy ptám, kde ubudou úředníci tohoto státu, kde samospráva ušetří na lidech, když část kompetencí a práce přeneseme do Bruselu, a tím pádem se zemi odlehčí?
