Policie zasáhla do privatizace dolů i do politiky
Policie zatáhla minulý týden v pátek smyčku kolem jednoho z nejvýznamnějších českých podnikatelů. Rozhodující majitel OKD, Českomoravských dolů a Metalimexu Viktor Koláček a jeho nejbližší spolupracovníci Petr Otava a Jan Przybyla jsou stíháni pro zneužití informací v obchodním styku. V době uzávěrky tohoto čísla týdeníku EURO nebylo známo, zda vyšetřovatel požádal o uvalení vazby na obviněné. Stíhání vedené proti majitelům největšího průmyslového impéria v zemi může zasáhnout i politickou scénu.
Informace nade vše.
Vlastníci OKD byli v minulosti vystaveni četným trestním oznámením, zejména v souvislosti s privatizací černouhelných dolů v letech 1997 až 1998. Transakci zkoumala podle některých zdrojů ekonomická kontrarozvědka již v roce 1999, ale bez výsledku.
Týdeník EURO má však k dispozici anonymní trestní oznámení, které obdržela na konci února letošního roku Správa severomoravského kraje Policie ČR. Oznámení se týká Smlouvy o zásadách vzájemných vztahů mezi společnostmi Karbon Invest, OKD a ČMD při koordinaci a integraci společných podnikatelských aktivit. Na základě této smlouvy byly v lednu 1999 uzavřeny jak v případě OKD, tak v případě Českomoravských dolů čtyři mandátní smlouvy a jedna smlouva o obchodním zastoupení. Podstatou těchto smluv je poskytování služeb ze strany Karbon Investu ve všech možných oblastech týkajících se managementu obou těžebních společností. Každoročně jsou dodatky k těmto smlouvám upravovány ceny a řešeny organizační otázky. Na základě těchto smluv vyplácejí ČMD 50 milionů, a OKD dokonce půl miliardy korun ve prospěch Karbon Investu.
Smlouvy jsou označeny za důvěrné a akcionáři obou těžebních společností se nedomohli podrobnějších informací ani na valných hromadách.
Trestní oznámení uvádí, že ceny služeb jsou výrazně nadsazené a prostřednictvím smluv dochází k vyvádění finančních prostředků ze společností, kde Karbon Invest není stoprocentním akcionářem, a ostatní vlastníci včetně státu jsou tak ve značném rozsahu poškozováni. Protože v orgánech všech zmíněných společností se střídají stále stejné osoby - Viktor Koláček, Petr Otava a Helena Bilíková - a tyto osoby disponují důvěrnými informacemi ze všech společností, lze je podezírat, že tyto informace zneužívají.
Trestní oznámení jako příklad nevýhodnosti dohod pro minoritní akcionáře OKD a ČMD uvádí ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení. Na jejím základě se Karbon Invest zavazuje „vyhledávat zájemce o uzavření smluv v oblasti vyhledávání, těžby, úpravy a odbytu černého uhlí a OKD, ČMD vzniká povinnost hradit za to provizi v souladu se smlouvou a hradit náklady spojené se zastupitelskou činností Karbon Investu“. O nevýhodnosti smlouvy údajně svědčí například znění čl. 8, kde se uvádí: „Zastoupený je oprávněn uzavírat obchody, na které se vztahuje výhradní zastoupení i bez součinnosti zástupce, je však povinen platit z těchto obchodů provizi tak, jako kdyby tyto obchody byly uzavřeny s jeho součinností.“ Z toho vyplývá, že i když Karbon Invest neudělá vůbec nic, tak mu náleží provize od OKD ve výši osmdesáti milionů korun a od ČMD ve výši pěti milionů ročně.
Skutečností přitom je, že zatímco v oblasti managementu byly v OKD zrušeny ekonomické a finanční úseky, tak obchod byl zachován v odštěpném závodě Báňská obchodní společnost, přes niž je zajišťována naprostá většina činností spojená s obchodem s uhlím, a tudíž smlouva s Karbon Investem má být duplicitní a krajně nevýhodná. K dalšímu poškozování OKD má docházet při účtování poplatků za dopravu či přenášením kursového rizika z obchodních společností na těžební firmu. Tyto a další aktivity mají zakládat podezření ze zneužívání informací v obchodním styku podle paragrafu 128 Trestního zákoníku a patrně i k porušení paragrafu 255 o porušování povinností při správě cizího majetku. Na vlastníky černouhelného impéria však byla podána řada dalších trestních oznámení. Jedno se týkalo například ovládnutí Havířovské teplárenské společnosti firmou OKD.
Samosprašná privatizace
Podnikatelská historie Viktora Koláčka začala až v únoru 1997, kdy vláda rozhodla o prodeji 45 procent akcií Českomoravských dolů Kladno (ČMD) za 190 milionů korun jeho společnosti K. O. P. Ta svůj podíl postupně navýšila na osmdesát procent. Tato privatizace proběhla na úvěr. Firma byla sice třikrát menší než OKD, zahrnovala jen dva kladenské doly a karvinský důl Stonava, ale byla finančně zdravější. Ovládnutím ČMD získal Koláček podstatný vliv ve společnosti Metalimex, která obchodovala se surovinami. Vzápětí se Viktor Koláček pokusil o akvizici polského dolu Morcinek. Nepodařilo se však dosáhnout dohody s polskou vládou o dotacích na těžbu, a tak se nákup nepodařil. V té době však firma Prosper Trading ostravského podnikatele Stanislava Prose dokázala z trhu shromáždit balík akcií OKD, který dosahoval 48,5 procenta. V případě, že by tento podíl získal nějaký kapitálově silný zahraniční investor, byl by patrně s ČMD ámen. Koláček proto začal jednat o ovládnutí ostravských dolů. To se podařilo podle scénáře, který byl již vícekrát popsán. Nejprve Ostravko-karvinské doly koupily sto procent společnosti K. O. P. vlastněné Koláčkem a čtyřmi dalšími fyzickými osobami. Cena činila podle některých zdrojů 3,9 miliardy korun. Z toho odešly okamžitě 2,5 miliardy do společnosti Karbon Invest, kterou v té době vlastnila kyperská společnost Lagur Trading Limited, a za tyto peníze Karbon Invest kupuje od Prose 48,5 procenta OKD. Koláček a jeho společníci potom za 1,4 miliardy korun kupují Karbon Invest a transakce ovládnutí celého obchodu s černým uhlím v ČR je dokončena. Nutno říci, že v době, kdy Prosper Trading nakupoval akcie OKD na trhu, zejména od severomoravských obcí, protestoval proti této divoké privatizaci intenzivně Fond národního majetku v čele s Romanem Češkou, leč marně. Koláček měl silnou podporu ze strany severomoravské ČSSD, a tehdejší místopředseda strany Vladislav Schrom se stal dokonce členem představenstva OKD, zatímco protestující Češka byl odvolán. Fondu zůstal v držení balík necelých 46 procent akcií OKD.
Co bylo, to bylo.
Koláček pak zhruba tři roky řešil vyvedení utlumovaných dolů z těžební firmy, což se mu nakonec podařilo, když exministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr souhlasil s tím, že uzavírané doly převezme státní podnik Diamo za jednu korunu. Otázka státního podílu v OKD ovšem zůstala nedořešena. Po dlouhém vyjednávání nakonec vláda na návrh ministra financí Bohuslava Sobotky souhlasila letos na podzim s tím, že s Karbon Investem povede exkluzivní jednání o prodeji státního podílu. Veřejné známé informace přitom potvrzují, že existovali i jiní zájemci, kteří nabízeli více než Koláček. Výchozí cenou pro jednání je nyní 1,2 miliardy korun.
V souvislosti s vznesenými obviněními je však minimálně stejně zajímavá skutečnost, že Koláčkova podnikatelská skupina se prostřednictvím Metalimexu uchází i o koupi Sokolovské uhelné, kde již drží 34 procent akcií. Jejím soupeřem je manažerská společnost dosavadního generálního ředitele Františka Štěpánka.
Co na to ČSSD.
V pozadí policejního zásahu je možné tušit i vážné rozpory uvnitř sociální demokracie, která je s uhelnými lobby bojujícími momentálně o ovládnutí hnědouhelného hornictví úzce propojena. Podle informací týdeníku EURO stáli na jedné straně ministr vnitra Stanislav Gross a ministr průmyslu Milan Urban, kteří prosazovali velmi přísné síto pro uchazeče o doly, z něhož by nakonec vzešlo zahájení exkluzivních jednání o privatizaci. V případě Severočeských dolů se mělo jednat s Appian Group a v případě Sokolovské uhelné s manažerskou firmou Sokolovská těžební. Proti tomu se ale postavil ministr financí Bohuslav Sobotka s podporou premiéra Vladimíra Špidly. Jejich názor se prosadil a do dalších bojů kromě jiných postoupila i společnost OKD, ačkoli se ostře diskutovalo o tom, zda splňuje skutečně podmínky tendru. Současné obvinění Viktora Koláčka je tak nepříjemné pro politiky, kteří schválili exkluzivní jednání o státním podílu v OKD a prosazují tuto společnost i v privatizaci hnědouhelných dolů.
