Kůrovcová kalamita bude pokračovat i v příštím roce, množství těžeb nejspíš vzroste na dvojnásobek. Uvedl to dnes na jednání sněmovního výboru pro životní prostředí náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Jde podle něj zatím o hrubé odhady, přesnější čísla na základě těžeb bude stát znát na konci roku. Výbor vyzval stát k předložení krizového plánu a novely lesnického zákona.
Podle ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Jaromíra Vašíčka se letos výrazně zhoršil zdravotní stavu zhruba u dvou procent výměry lesů. Stromy uschly nebo byly vykácené, šlo přibližně o 44 tisíc hektarů lesních ploch. U 350 tisíců hektarů se zdravotní stav lesa zhoršil, zbývajících 78 procent ploch lesů je zatím bez viditelné změny.
Vašíček upozornil, že i v minulosti byly zaznamenány velké hmyzí kalamity, například ve 20. a 30. letech minulého století šlo o problémy způsobené bekyní mniškou, která poškodila 600 tisíc hektarů lesů. Při aktuální obnově lesa po kůrovci bude podle něj činit problém přemnožená jelení zvěř, která mladé stromky okusuje.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že kůrovcová kalamita změní tvář české krajiny. Podle něj jsou na vině smrkové monokultury a klimatická změna, kvůli které mají stromy málo vlhkosti na obranu před tímto broukem. Podle poslance Jana Zahradníka (ODS) udělala špatné kroky ale také správa lesů a správa ochrany přírody. Zahradník se snažil prosadit, aby ministerstva vytvořila analýzu dopadů bezzásahovosti v národních parcích na přemnožení kůrovce, což ale výbor neschválil. Podobně dopadl návrh poslance Jaroslava Holíka (SPD), aby se stát snažil zabránit snižování hladiny podzemních vod.
Bezprecendentní ekologická katastrofa, hodnotí stav lesů náměstek
Ekologové varují před rozsahem kalamity. „Lesní kalamita dosáhla takových rozměrů, že není současnými prostředky řešitelná. Je potřeba se zaměřit na budoucnost nových lesů a přípravu těch lesů, které před kalamitou teprve stojí. Jde především o to, abychom změnili lesy na smíšené, pestré a odolné, bez holosečí poškozujících lesní půdu,“ uvedl v dnešní tiskové zprávě Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Kůrovcové kalamitě se v tomto týdnu věnovala i tripartita. Zástupci zaměstnavatelů stát kritizovali, opatření podle nich nebyla dostatečná. Stát by měl více řešit chybující vlastníky lesů, kteří nedodržují opatření proti šíření kůrovce, uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner. Podle ministra Brabce (ANO) je současná situace bezprecedentní a dosud nejhorší. Nejvíce jsou nyní podle něj postiženy Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina.
Letos se v Česku nejspíš vytěží mezi deseti až 12 miliony metrů krychlových dříví, objem napadených stromů může činit 15 až 20 milionů metrů krychlových.
| Kůrovcové kalamity na území Česka | ||
|---|---|---|
| Roky | Důvody kalamity | Objem napadeného dřeva (v mil. m3) |
| 1868-1878 | nezpracované polomy po vichřici na Šumavě | 6 |
| 1944-1952 | zanedbaná péče o lesy kvůli nedostatku pracovních sil a sucho v roce 1947 | 2,3 |
| 1983-1988 | polomy z let 1982-1984, suché roky 1982-1983 | 6,65 |
| 1993-1996 | abnormálně nízké srážky a extrémně vysoké teploty | 6,75 |
Zdroj: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Vláda v říjnu schválila, že stát bude od příštího roku přerozdělovat na podporu lesníků o 640 milionů korun více. Větší příspěvky by měly pomoci sázení zpevňujících dřevin, podporovat drobnou zvěř ve volné krajině nebo snižovat škody způsobované větší zvěří na lesních porostech. Loni dal stát prostřednictvím příspěvků na hospodaření v lesích 341 milionů korun.
Ministerstva zemědělství tvrdí, že příští rok by potřebovalo jen na boj s kůrovcem o tři miliardy korun více, než je plánováno. Nyní je v jeho návrhu pro lesnictví 1,15 miliardy korun, což i někteří poslanci ze sněmovního zemědělského výboru pokládají za nedostatečné.
Dále čtěte:
