Tento vývoj podmiňuje think tank tím, že bude pokračovat vývoj kůrovcové kalamity tak, jak se dělo v posledních pěti letech. Od roku 2017 se totiž každoročně objem napadaného dříví přibližně zdvojnásobuje.
Na prognózu již zareagovala Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP), která vyzvala ministerstva zemědělství, průmyslu a obchodu a životního prostředí, aby přinesla návrhy na řešení této kritické situace. Asociace považuje dosavadní aktivity státu za nedostatečné. "Boj s kalamitou může být silně ovlivněn nedostatkem financí na straně vlastníků lesů, ale také přístupem státu k boji s kalamitou. Za riziko lze označit i hypotetickou možnost rezignace na zpomalení kůrovcové kalamity v národních parcích," uvádí odborníci.
Kůrovec se přesune do hor
Letos se kalamita "masivně" rozvine podle think tanku v Jihočeském a Ústeckém kraji v okolí národního parku České Švýcarsko, na jihu středních Čech, severu Vysočiny a v Královéhradeckém kraji.
Podle organizace se dá po příštím roce očekávat, že se kůrovcová kalamita přesune do vyšších nadmořských výšek, jako jsou Krkonoše, kde se ale budou lýkožrouti vyvíjet pomaleji. Autoři prognózy si přejí, aby se jejich odhady nenaplnila a uvedený negativní vývoj nenastal. Většina hodnocených okolností zatím podle jejich závěrů nenasvědčuje tomu, že by v dohledné době mělo dojít ke zásadnímu zlepšení situace.
Jenom státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu metrů krychlových. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.
Kůrovcová kalamita, která způsobuje přetlak nabídky dřeva na trhu a pád cen, se odráží v tom, že podnik ve své strategii počítá do roku 2023 se ztrátovým hospodařením. Za loňský rok by měly být LČR ve ztrátě na úrovni jedné miliardy korun. Předloni měly zisk 70 milionů korun. Konkrétní hospodářské výsledky za loňský rok podnik zveřejní později.
Toman čeká obrat k lepšímu
Jak již dříve řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), v letošním roce se nedá očekávat zásadní obrat v kůrovcové kalamitě k lepšímu. Stát se bude podle něj snažit šíření zpomalit, v některých lokalitách by se šíření za příznivých meteorologických podmínek mohlo dokonce zastavit.
Stát loni začal vyplácet více peněz na zásahy v lesích, sumu zdvojnásobil na 1,15 miliardy korun, o dalším navýšení zatím neinformoval. Loni pak začal vyplácet také peníze pro nestátní vlastníky lesů jako kompenzace za sníženou cenu dříví. Dohromady se jim v tomto programu zatím do konce letošního roku přislíbilo 2,5 miliardy korun. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR žádalo stát o sedm miliard korun na zalesňovací práce pro letošní rok.
Podle odhadů Lesní ochranné služby dosáhne celková těžba kůrovcem napadeného dříví za loňský rok zhruba 20 milionů m3 a objem nezpracovaného kůrovcového dříví 7,5 milionu m3. K těmto objemům je třeba připočítat ještě například těžbu uschlých porostů borovice nebo těžbu po větrných kalamitách. V období 1990-2015 činila průměrná kůrovcová těžba v Česku 1,3 milionu m3 dřeva.
