Společná dohoda o budoucnosti Šumavy padá. Starostové chtějí s podpisem dokumentu počkat až na výsledky voleb. Za nečekaným odporem stojí část politiků z ODS, ČSSD i nové strany Miloše Zemana.
Autor: Marcela Honsová
Podpis Společné vize Šumava 2020, která má zajistit rozvoj obcí a zlepšit spolupráci se správou národního parku, se odkládá. Dohodu chtěl ministr životního prostředí Jan Dusík podepsat se starosty šumavských obcí nejpozději první únorový týden v Kvildě. Po měsících příprav a předběžných dohod je ale vše jinak a v podstatě na začátku. Do hry se vrátil nejen kůrovec, ale i nemovitosti a politické ambice.
„Zastupitelé Horní Plané se na poslední chvíli usnesli, že by dohoda měla být podepsána až po volbách, protože už se stala součástí předvolebního boje,“ vysvětluje změnu stanoviska starosta Plané a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Jiří Hůlka. Představitelé několika politických stran i jednotlivci příslušné starosty vyzvali, aby se pod současné znění připravené dohody nepodepsali. Vize je totiž zejména podle jihočeské Strany práv občanů Miloše Zemana pokusem zkorumpovat šumavské obce. Podpisem smlouvy by prý obce převzaly odpovědnost za zdevastované lesy. Přidal se i jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Kraje by podle něj takto koncipovanou dohodu nemohly uzavřít. „Na radě jsme konstatovali, že tato vize, jak ji představilo ministerstvo, je značně nedopracovaná, a obáváme se, že v případě podpisu nezaručuje obcím a regionu vůbec nic,“ vysvětluje hejtman s tím, že je v zásadě nepodepsatelná. Podle Zimoly jsou v ní jen neurčité sliby a předsevzetí, které nebude možné uskutečnit.
Ke kritice se přidává i senátor za ODS z Českého Krumlova Tomáš Jirsa. „V pozadí dohody jde o to, aby úzká skupina prosadila svůj záměr na další devastaci šumavské krajiny,“ říká. A přidává i konkrétní jména: bývalí rezortní ministři Ladislav Miko a Martin Bursík, současný náměstek ministra František Pelc a ředitel parku František Krejčí. Ti všichni se ale brání, že jejich celoživotním krédem je právě obrana přírody.
Dohoda šla nečekaně k ledu
Může tak jít víc o politiku než o odborné záležitosti ochrany přírody. Dohoda už byla těsně před podpisem, potvrzují šumavští starostové. Po posledním jednání právě před měsícem ve Vimperku se dokonce s ministrem shodli, že by mohla být podepsána nejpozději začátkem února. Podmínkou bylo, aby správa národního parku dodala obcím přílohy dohody, zejména mapy bezzásahových zón a seznamy nepotřebných nemovitostí, které by mohly být bezúplatně převedeny na obce.
Starostové ale nyní tvrdí, že správa parku, respektive ministerstvo, slíbené přílohy dodaly pozdě a jejich obsah ještě navíc s obcemi z jihočeské části Šumavy neprodiskutovaly. Citlivé zóny jsou přitom oblasti, kde do přírody nesmějí majitelé zasahovat. Tedy ani v boji proti kůrovci. A ten se tak stává hlavním trumfem v argumentaci odpůrců smlouvy.
| NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA |
| * vznikl na jaře 1991 * rozloha 68 064 hektarů * 80 procent parku zaujímají lesy * bezzásahové zóny tvoří 21 procent parku, do roku 2020 mají dosáhnout 30 procent Pramen: Svaz obcí Národního parku Šumava |
Mezi zastánci přirozeného vývoje lesa v národním parku a jejich odpůrci zůstává nevyřešen problém likvidace napadeného dřeva. Jedni míní, že kůrovec do přírody patří, druzí chtějí napadené stromy likvidovat i na území parku, aby zabránili devastaci okolních lesů.
Před podpisem dohody varoval obce jeden z největších kritiků parku Radomír Mrkva z Ústavu ochrany lesů Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Míní, že obce by svým podpisem souhlasily se současným managamentem (správou) bezzásahových zón.
„V podstatě by se podepsaly pod výsledky managamentu, které nyní na Šumavě vidíme, to znamená v podobě tisíců hektarů mrtvého lesa a holin,“ říká. Mimo jiné obce varuje, že dvousetmetrová ochranná pásma za hranicí bezzásahových zón jsou nedostačující. „Kůrovci dvousetmetrový úsek hravě překonají, často jsou větrem zanášeni do podstatně větších vzdáleností, řádově v kilometrech,“ dodává.
„U rozsahu plochy není rovněž specifikováno, zda se jedná pouze o lesní plochu, anebo plochu celého parku. Tím je umožněno, aby se rozsah zón lišil až o tisíce hektarů,“ přidává se ke kritice senátor Jirsa.
Obce se zajímají také o nemovitosti Nejde ale jen o kůrovce. Třeba starostce Stožce Zdeňce Lelkové vadí, že mapy zón sice dostali, ale pouze jihočeskou část a bez komentáře. Zklamal ji i seznam nemovitostí. „Dali nám seznam, podle nějž se na našem katastru měly dvě zbourat a ostatní prodat. Chtěli jsme bezúplatně převést bytovku, do níž správa parku řadu let neinvestuje. Chceme také převést cesty v obci, které udržujeme, ač nejsou naše, a pozemky kolem obchodu a pod fotbalovým hřištěm,“ dodává konkrétní výhrady. Není sama. Podle starostky Borové Lady Jany Hrazánkové je největším problémem celého dokumentu rozložení zón. „Na Šumavu se nemůžeme dívat jen pohledem jednotlivých starostů, i když katastrální území obcí jsou tu velká. Navzájem se ovlivňují. Chtěla bych od správy vysvětlit, na základě čeho byly určeny hranice bezzásahových území,“ říká. Její obec by chtěla převést do své správy cesty a směnit části lesa uprostřed šumavských hvozdů. Park by měl podle starostky splnit sliby, že vytvoří pracovní příležitosti pro místní lidi. Nový termín? Nejdříve na podzim
„Na přílohách jsme se hodně zasekli, když se vize podepíše do podzimu, bude to úspěch,“ míní starosta Kvildy Václav Vostradovský. Sporný je podle něj především managament v druhých zónách. Bezzásahové zóny by kvůli možnému rozvoji neměly sahat až k samotným obcím. Co se týče nepotřebných nemovitostí parku, Kvilda by chtěla do své správy bezúplatně získat bývalý vojenský objekt uprostřed obce, aby centrum mohlo sloužit turistice.
