V půli dubna začalo Rakousko jako jedna z prvních evropských zemí zaznamenávat výrazně vyšší počty vyléčených lidí oproti nově nakaženým koronavirem. Hned po Velikonocích mohla vláda spustit uvolňování restrikcí. Otevřela obchody s plochou do 400 metrů čtverečních nebo hobbycentra. Další výraznější uvolnění by mělo přijít na začátku května. Otevřeny zřejmě budou nejen velké obchody, ale například i kadeřnictví. A v půli května se předpokládá otevření škol.
Vláda zároveň posílá do ekonomiky miliardy eur, aby znovu nastartovala hospodářství a zamezila dalšímu růstu už nyní rekordně vysoké, více než ^procentní nezaměstnanosti. už v březnu založila speciální záchranný fond. Původně do něj přislíbila vložit čtyři miliardy eur, částku pak ještě zvýšila až na 38 miliard. Bezprecedentní suma se blíží polovině celého loňského rozpočtu země. „Naším cílem je za každou cenu zachránit pracovní místa,“ řekl premiér Sebastian Kurz. z navýšené částky je určeno 15 miliard eur na pomoc nejvíce zasaženým odvětvím ekonomiky, deset miliard na pokrytí daňových úlev a devět miliard eur na státní záruku za zvýhodněné úvěry firmám.
S kurzarbeitem mají zkušenost od minulé krize
Jako by už příjmení premiéra Kurze předurčovalo k tomu, že bude hodně sázet právě na kurzarbeit. Důvod je nicméně ten, že Rakousko bylo vedle Německa druhou zemí, které se metoda osvědčila pro záchranu pracovních míst už při předešlé globální krizi v letech 2008 a 2009. Postup, kdy firmy místo propouštění jen utlumí provoz, zkrátí zaměstnancům úvazky a rozdíl ve mzdách doplatí stát, mělo Rakousko už před příchodem koronaviru dobře propracován. země měla jak potřebnou legislativu, tak bohatou praktickou zkušenost. Firmy díky tomu mohly kurzarbeit okamžitě využít.
Pro svých sedm tisíc zaměstnanců o něj například požádaly už krátce po začátku problémů - 6. března - největší rakouské aerolinky Austrian Airlines. Ty až do půlky května zastavily veškeré své lety. Dočasnou stopku všech letů vyhlásily také další aerolinky Laudamotion.
K dalším velkým zaměstnavatelům v zemi, kteří museli na několik týdnů zcela zastavit provoz, patřily továrny automotive výrobců Opel ve Vídni nebo Magna Steyr ve štýrském Hradci, což je s 12 tisíci pracovníků největší zaměstnavatel v regionu.
Na zhruba tisícovce staveb zastavila práce také největší rakouská stavební společnost Strabag, která v zemi zaměstnává 11 tisíc lidí. „Rozhodnutí koncernu následovali i další velcí hráči jako PORR nebo Habau. Pro Rakousko to nejsou dobré zprávy, protože stavebnictví je důležitý sektor, který zaměstnává přes 250 tisíc lidí a podílí se 6,4 procenta na výkonu ekonomiky,“ podotýká Julie Havlová, ředitelka zahraniční kanceláře české proexportní agentury CzechTrade ve Vídni.
Ta také poukazuje na to, že zkušenost z období epidemie může vést Rakousko ke snaze vrátit některé důležité prvky výroby na vlastní území. „Zajímavé prohlášení k současné situaci uvedla rakouská ministryně hospodářství Margarete Schrambocková. Řekla, že koronavirus je probuzením pro Evropu a místníprůmysl. Odhalil podle ní, jak moc je důležité, aby byla Evropa soběstačnější v dodavatelských řetězcích a hlavně v klíčových oblastech, jako je výroba léků a potravin. Například v dodávkách penicilinu a antibiotik existuje silná závislost na Asii,“ uvádí Julie Havlová.
Propad HDP má vystřídat strmý růst v příštím roce
Zastavené podniky se teď pomalu začínají vracet do provozu. Země doufá v brzké probuzení hospodářství. Bankovní dům Bank Austria ve své prognóze pro blízký vývoj ekonomiky vykresluje relativně optimistický scénář a předpokládá zhoupnutí ve tvaru písmena V. Zatímco pro letošek předpovídá hospodářství propad o plných devět procent, příští rok očekává rozsáhlé oživení a naopak silný růst HDP až o osm procent. Mírný optimismus podporuje i vývoj v sousedním Německu, jež epidemii zvládá dobře a které je pro Rakušany klíčovým obchodním partnerem. Směřuje tam skoro třetina veškerého rakouského exportu. •
O autorovi| Tomáš Stingl, stingl@mf.cz
