Ochranu před kurzovými riziky poskytuje derivátový trh I v minulém týdnu dolar pokračoval na světových trzích v prudkém propadu. Přitom se posunul až k hodnotám, kterých naposledy dosahoval v lednu 1999. Je tedy prakticky nejslabší od doby zavedení eura. Důvody oslabování dolaru zůstávají neměnné.
Ochranu před kurzovými riziky poskytuje derivátový trh
I v minulém týdnu dolar pokračoval na světových trzích v prudkém propadu. Přitom se posunul až k hodnotám, kterých naposledy dosahoval v lednu 1999. Je tedy prakticky nejslabší od doby zavedení eura.
Důvody oslabování dolaru zůstávají neměnné. Jsou jimi zklamání z výkonnosti americké ekonomiky, vysoký schodek běžného účtu platební bilance USA a nízké americké úrokové sazby, které dnes nepředstavují pro zahraniční kapitál žádné lákadlo. Propad dolaru vůči většině světových měn nepřestává bezprostředně ovlivňovat i českou korunu. Ta nyní k dolaru dosahuje až na své šestileté maximum. Naposledy byla koruna takto silná v lednu 1997. Silná koruna sice vybízí k úvahám o rychlém využití k nákupu deviz na dovolenou, zatím ale není důvod k žádné panice. Je sice pravděpodobné, že v následujících dnech by se mohla dostavit mírná korekce a koruna by mohla k dolaru mírně ztratit, ovšem z dlouhodobějšího pohledu zůstane česká měna i nadále k dolaru velmi silná. Americká ekonomika totiž svou výkonnost dozajista v krátkém čase výrazně nezlepší. Slabý dolar však již pomalu začíná komplikovat život řadě exportně orientovaných firem. České podniky, které vyváží do dolarových oblastí, jsou v menšině, ale v následujících měsících je čekají těžké časy. Jedinou možností, jak s nepříznivým kurzem bojovat, je zajištění na derivátovém trhu. Protože koruna zůstane k dolaru silná ještě po delší dobu, zajištění se určitě vyplatí. V těžké situaci se ale ocitá i řada evropských podniků. Například německý výrobce spotřební ekonomiky Henkel značně zklamal své akcionáře, když oznámil své čtvrtletní hospodářské výsledky zaostávající za odhady. Jako hlavní důvod uvedl silné euro a nejistý výhled světové ekonomiky. Kurzové riziko však zůstane strašákem středoevropských firem, a to i českých, ještě po relativně dlouhou dobu. Je totiž stále jasnější, že rychlé zavedení eura je stále méně pravděpodobné. Již delší dobu se tvrdí, že kvůli neradostnému stavu veřejných financí se České republice nepodaří splnit Maastrichtská kritéria dříve než v roce 2008 a velmi střízlivým datem pro přijetí euroměny je pak až rok 2010. Tu to myšlenku dnes podpořil i guvernér Maďarské centrální banky Zsigmond Járai. Podle něho se zavedení eura v Maďarsku zřejmě opozdí do let 2009-10 právě z důvodu deficitu státního rozpočtu. Je přitom vysoce pravděpodobné, že jednotlivé středoevropské země nepřijmou euro každá zvlášť, ale naopak společně.
