Česko, Slovensko a Maďarsko chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu, Rakousko naopak usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky. Kurz dnes zdůraznil, že přechod od uhlí k ekologičtějším způsobům získávání energie považuje za správný. „Pro Rakousko je důležité, aby se (z fondu) nepodporovala jaderná energie, ale obnovitelné zdroje,“ uvedl. Kdyby z fondu byly podporovány i jaderné zdroje, vnímal by to jako nesprávnou cestu.
Babiš uvedl, že i díky Česku a Polsku vznikl unijní fond pro země, které budou nejvíce zasaženy ukončením používání uhlí. Česko podle něj dostalo třetí největší podíl. „Mohli jsme čekat i víc, určitě bych byl raději,“ uvedl. I 14,6 miliardy korun, jsou ale peníze, které pomohou,“ podotkl.
Slovenský premiér Peter Pellegrini zdůraznil, že transformace na uhlíkovou neutralitu musí být sociálně spravedlivá a nemůže ohrozit vývoj regionů, které doposud žijí z těžby uhlí. „Respektujeme postoj Rakouska, ale má být respektováno i právo každého státu na energetický mix,“ řekl k budoucnosti jádra. Uvedl, že dostavba jaderné elektrárny v Mochovcích odpovídá předpisům a maximální bezpečnosti tak, aby se obyvatelé Slovenska cítili bezpečně. „Je logicky jasné, že stejně bezpečně se mohou cítit i rakouští občané,“ konstatoval.
Začíná zelená pětiletka. Při investování bude hrát roli i ekologický aspekt
Podle předsedy polské vlády Mateusze Morawieckého mají jednotlivé země Evropy při cestě k uhlíkové neutralitě různé startovací pozice, které znamenají různé výzvy. „Naši partneři v Evropě chápou, že musíme jít na cestě k neutralitě delší a složitější cestou, bude to trvat déle a vyžádá si to vyšší prostředky,“ uvedl k vznikajícímu fondu. Podotkl, že země budou usilovat o co nejvyšší částku, nicméně návrhy jsou podle něj velkým krokem kupředu. Maďarský premiér Viktor Orbán dnešní jednání pokládá za dobrou cestu V4 ke spolupráci s Rakouskem v různých oblastech. Doufá, že dojde i na vývoj v jaderné energetice.
Podle diplomatických zdrojů by mělo být výrazně největším příjemcem z fondu Polsko. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard korun) získá Varšava dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy korun). Zainteresovaní členové české vlády ale čekají v budoucnu peněz výrazně více.
Nová rakouská vláda lidovců a Zelených se v programovém prohlášení zavázala, že stavbě nových a rozšiřování současných jaderných elektráren v Evropě bude bránit všemi politickými i právními prostředky. Česko plánuje dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech. Polský premiér Mateusz Morawiecki po setkání v Praze uvedl, že Rakousku závidí skladbu jeho energetického mixu, zdůraznil ale, že rozdíly mezi oběma zeměmi pramení hlavně z geologických a klimatických podmínek.
Proti koncepci české energetiky založené na využití jaderných zdrojů přišla k místu jednání ráno protestovat zhruba desítka aktivistů. Upozornit chtěli na to, že část obyvatel Česka výstavbu nových bloků nepodporuje. „Jaderné elektrárny se staví dlouhou dobu, jsou drahé, nelze ani vyloučit riziko vážných havárií. S ohledem na těžbu a zpracování uranu a vysoce radioaktivní odpady to není čistý ani bezemisní zdroj,“ uvedl k protestu Pavel Vlček z Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí.
Přečtěte si také:
Drahé, ale reálné: přechod na čistou energii do roku 2050 bude stát 73 bilionů dolarů
Greta nestačí. Zapojme více dětí do debaty o klimatu, vyzvala OSN
Ne stromy, ale velryby mají spasit lidstvo. „Klimatická hodnota“ jednoho kytovce je 46 milionů
Klima, nebo biodiverzita? Vědci řeší, jak ochránit netopýry před smrtícími turbínami
Šéf Siemensu chtěl uplatit „německou Gretu“ funkcí ve vedení firmy. Naštval tím aktivisty
Podíl zelené energie v Česku poroste. Do roku 2030 má tvořit 22 procent celkové spotřeby
Německo ukončí výrobu elektřiny z hnědého uhlí do roku 2038. Kompenzaci dostane i Křetínský
