Francouzský prezident Emmanuel Macron podporuje těžbu zlata ve Francouzské Guyaně, jež je také zámořským územím EU. Průzkum se má týkat oblasti deštných pralesů o velikosti 800 hektarů, samotný důl má mít objem rovnající se 32 fotbalovým stadionům. Místní se bouří, kritizují to také francouzští Zelení. Poslední slovo ale bude mít Paříž.
Francouzská Guyana je zámořské území Evropské unie, o něco větší než Česko. Na území hraničícím se Surinamem a Brazílií se platí eurem.
Čtvrt milionu místních obyvatel nyní rozděluje plán francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na povolení těžby zlata na území unikátních deštných pralesů. Divoký kus Amazonie je ohrožen těžbou spojenou se znečištěním a ztrátou biodiverzity. Průzkum a těžba by se dotkly území o rozloze osmi stovek hektarů.
O těžbu zlata má zájem firma Montagne d’Or, což je společný podnik londýnského Nordgoldu vlastněného druhým nejbohatším Rusem Alexejem Mordašovem a kanadské firmy Columbus Gold. Projekt Macron podporuje.
Plánovaný důl má mít hloubku až sto metrů. Objemem má odpovídat 32 stadionům Stade de France v Paříži. Domorodí náčelníci ale i francouzští Zelení protestují proti plánu výstavby obrovského dolu. Obávají se například znečištění povodí řeky Mana. Pro těžbu budou podle odpůrců těžby potřeba desítky tisíc tun výbušnin a také kyanidových roztoků.
Neúnosný projekt pro místní komunitu
„Projekt je neúnosný a neměl by se vůbec projednávat. Zasahuje do našeho životního prostoru. V okolí jsou naše loviště a vyskytují se tu i památky z období před Kolumbem,“ řekl deníku Guardian Christophe Pierre, místní domorodý aktivista. Podle něj by o jeho zemi neměla rozhodovat Paříž. „Nikdy jsme se nevzdali suverenity naší země,“ zdůraznil. Konečné rozhodnutí od stolu má učinit francouzská vláda, jež je vzdálená sedm tisíc kilometrů.
Ve Francouzské Guyaně se zatím těží nelegálně.
Vybudování obrovského zlatého dolu kritizuje francouzský zelený europoslanec Yannick Jadot. „Opravdu chceme, aby ruské a kanadské společnosti zničily pralesy, přičemž by přínosy pro lidi z Guyany byly velmi omezené?“ položil řečnickou otázku agentuře AFP Jadot.
Odříznuti od Francie
Francouzská vláda zůstává od problémů místních obyvatel odříznutá. Většina lidí žije v chudobě a má nižší životní úroveň než běžní Francouzi. Oblast trápí i obrovská míra kriminality. Místní lidé se chtějí od Paříže odtrhnout, ekonomicky jim spojení s Francií nic nepřináší. Lidé mladší 25 let jsou ze 40 procent nezaměstnaní.
Ekologičtí aktivisté se také obávají toho, že v případě povolení těžby by došlo k precedentu a k otevírání dalších dolů. Těžební firma tvrdí, že bude postupovat co nejvíce šetrně k přírodě a slibuje i vybudování infrastruktury. Kromě silnice do odlehlých pralesů také modernizaci přístavu. Organizace Světový fond na ochranu přírody (WWF) zpochybnila ekonomickou návratnost celého projektu. Podle ní bude třeba na 12 let provozu zlatého dolu 420 milionů eur z veřejných zdrojů pro vytvoření 750 pracovních míst.
Francie by měla spíše podporovat místní biodiverzitu a výzkum přírody, vzdělání a inovace, míní Mary Fleuryová z francouzského výzkumného institutu pro rozvoj IRD, jenž sídlí v Marseille.
Francouzská Guyana je pro Evropskou unii důležitá kvůli svému kosmodromu, ze kterého Evropská kosmická agentura vypouští své rakety, protože se nachází v blízkosti rovníku. Před rokem Francouzskou Guyanu zasáhla rozsáhlá stávka, jež se dotkla i vesmírného centra ve městě Kourou. Samotné kosmické centrum zaměstnává zejména Francouze a další Evropany.
Dále čtěte:
Zlatá horečka zachvátila dna oceánů. Bojuje se o vzácné kovy
Brána do pekla: pohřebiště počítačů ukrývají drahé kovy za miliardy
Kobalt pro Číňany v Kongu těží děti. Případ otřásá londýnskou burzou
