Tradiční česká kutilská šikovnost plus erudovaný výzkum.
Obojí dokázaly menší české firmy v době krize spojit. Některé přišly místo
útlumu výroby s chytrými metodami pro boj s nákazou. „Na rozdíl od velkých
firem, které v mnohých případech pozastavily výrobu, dokázaly malé a střední
podniky rychle změnit své výrobní procesy,“ podotýká hlavní ekonom společnosti
BH Securities Štěpán Křeček a jmenuje třeba firmu BOCO Pardubice Machines.
Strojírenský podnik vyvinul vysoce účinné dezinfekční
přístroje, které ničí všechny druhy virů, bakterií a plísní. Řešení staví na
germicidní lampě, která vytváří silnou dezinfekci na bázi ultrafialového
záření. Ta je při ničení koronavirů několikanásobně účinnější než ruční úklid
pomocí běžných dezinfekčních prostředků.
Další chytrou formou dezinfekce, kterou testuje skupina
tuzemských firem, využívá princip hašení takzvanou „suchou mlhou“. Tuto již
známou metodu Češi propojili s dezinfekcí využívající nanočástice stříbra.
Výsledkem je rychlá, účinná a šetrná očista autobusů nebo dalších prostor.
Desítky firem začaly vyrábět klasičtější formy dezinfekce.
Třeba společnost Kores, která se zaměřuje na kancelářské a školní potřeby,
rozjela ve svém závodě v jihočeském Strmilově výrobu 28mililitrových lahviček s
čisticím prostředkem. Nabídla je přes obchodní síť lidem a přes krizový štáb
také hasičům, Červenému kříži nebo různým charitativním organizacím. „Nyní
vyrábíme 20 tisíc kusů lahviček denně, které dodáváme zdarma,“ informovala Jana
Hubálková, obchodní ředitelka společnosti. Celkem se firma rozhodla na pomoc
proti pandemii vyrobit a zdarma distribuovat 200 tisíc lahviček.
Stát kvůli nedostatku čisticích prostředků urychleně povolil
už v březnu vyrábět dezinfekci na ruce podle receptury doporučené Světovou
zdravotnickou organizací WHO jak výrobcům z oboru, tak i institucím, které se
dříve výrobou podobné chemikálie nezabývaly. Povolení získaly mimo jiné
společnosti Zenit, Pragochema, DF Partner, RINA, Druchema nebo Ethanol Energy.
„Podle mých posledních informací může dezinfekci vyrábět
celkem 33 subjektů. Jedná se o firmy i vysoké a střední školy. Vůči
ministerstvu průmyslu a obchodu mají oznamovací povinnost a v týdenních
intervalech musejí do informačního systému zadávat údaje o výrobě a dodávkách
zákazníkům,“ uvedl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. Této
dezinfekce nazvané Anti-COVID české firmy vyrobily jen do začátku dubna více
než čtyři miliony litrů. Poptávka státu po čisticím prostředku na ruce tak byla
rychle uspokojena a výrobci ji začali nabízet i dalším zájemcům. Na webu
ministerstva je neustále aktualizován seznam producentů.
Ochranná maska z domácí tiskárny
Další podniky se daly do vývoje filtračních materiálů do
respiračních masek a roušek na úrovni FFTP2 a FFTP3, nebo přímo ochranných
respirátorů. Spolupracují přitom i s akademickou půdou. Třeba odborníci z
pražského ČVUT vyvinuli postup tisku ochranných masek na domácích 3D
tiskárnách. Na uvedení projektu do praxe se domluvili s iniciativou
Vytisknu.com a firmou Y Soft.
„Podle návodu ČVUT budeme u nás ve firmě masky tisknout,
kompletovat a zajistíme i jejich distribuci do zdravotnických zařízení,“ uvedl
zakladatel Y Softu Václav Muchna. Iniciativa Vytisknu.com pomáhá jak při
výrobě, tak při distribuci. Společně chtějí udržet tempo výroby více než 100
kusů masek denně.
České firmy mění své zaměření třeba také na výrobu plicních
ventilátorů. „Například jedna brněnská firma navrhla plicní ventilátor, který
disponuje většinou standardních funkcí. Zařízení je vyrobeno ze zatím běžně
dostupných komponentů od dodavatelů z EU. Protože ale i zde nastává boj o
součástky, je zařízení koncipováno modulárně, aby se daly snadno využít i díly
od jiných dodavatelů. Výhodou je také miniaturizace ventilátoru a několik
nových funkcí,“ říká Jan Špunda, který má v proexportní agentuře CzechTrade na
starosti inovativní firmy. „Jeden výrobce lepenkových krabic se přeorientoval
na výrobu ústenek z běžně dostupné netkané textilie,“ doplňuje Jan Špunda.
V Plzni navrhli ochranný štít
Na jinou technologii než 3D tisk vsadili studenti Fakulty
elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Od té obdržel zhruba stovku
ochranných štítů Karlovarský kraj. Štíty určené zdravotníkům vznikly metodou
řezání laserem. Ta je podle fakulty ve srovnání s 3D tiskem podstatně rychlejší
a umožňuje produkci znásobit více než 24krát. „Studenti dokázali výrobu ještě
zefektivnit, takže pokud budou mít dostatek potřebného materiálu, budou moci
dodávat ochranné štíty v daleko větším množství všem záchranným složkám,“ děkoval
hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.
Ochranné štíty se skládají ze dvou dílů. Průhledná část o
šíři jednoho milimetru je z polykarbonátu, na flexibilní pásku kolem hlavy je
použit polypropylen. Návod k výrobě je volně dostupný, takže se do ní mohou
případně pustit další firmy nebo instituce. „K výrobě štítů studenti využívají
infrastrukturu připravované studentské dílny a laboratoře Student Makerspace.
Pro zájemce, kteří by je chtěli ve výrobě následovat, zveřejnili návod na webu
Thingiverse,“ uvedl děkan fakulty Zdeněk Peroutka.
Jihlavská firma Böhm zase dobrovolně pozastavila výrobu
nábytku a po čas krize využila svou techniku i zaměstnance k výrobě roušek pro
nemocnice či charitativní organizace. Také výrobce spodního prádla Styx
přeskupil už v půli března část výroby a místo trenek a spodního prádla začal
šít roušky. A to ve třech variantách – pánské, dámské a dětské.
V první fázi je firma šila jen pro své zaměstnance a jejich
rodiny. „Další pak půjdou jako dárky ke každé objednávce našich zákazníků,“
uvedl při spuštění akce Adam Rožánek ze společnosti Styx, který je také
spolumajitelem e-shopu Trenýrkárna.cz. Styx používá jako výrobní materiál mimo
jiné stoprocentní bavlnu, která přišla vhod i na výrobu roušek. Vzhledem k
tomu, že má společnost veškerou výrobu soustředěnu přímo na českém území, mohla
na situaci zareagovat velmi rychle.
Ve druhé fázi nabídnou Češi pomoc do zahraničí
Přes tisíc firem se zapojilo jen během prvních tří týdnů do
internetové platformy Spojujeme Česko, respektive sekce CoVpoint, která začala
fungovat ve druhé polovině března a kterou spravuje CzechInvest ve spolupráci s
ministerstvem průmyslu a obchodu. Na portálu stát poptává materiál či služby,
které v době krize akutně potřebuje. Firmy zde nabízejí své produkty jak státu,
tak i jiným podnikům. Nejčastějším artiklem jsou právě roušky, respirátory,
dezinfekce či ochranné obleky. Objevují se ale i další potřeby jako tlakové
lahve nebo lůžkoviny.
Dalším příkladem je propojení Sjednocené organizace
nevidomých a slabozrakých ČR s firmou DVL import, která organizacím, jejichž
psovodi neměli rukavice, dodala bezplatně 300 kusů jednorázových rukavic.
V budoucnu může být projekt odrazovým můstkem i pro nabídky do zahraničí. „Druhou fází vývoje této iniciativy bude její zahraniční přesah. Zde předpokládám aktivní zapojení CzechTrade. Dostáváme se do doby, kdy bude potřeba nabídnout u nás již dostatkové produkty a technologie do zahraničí. České firmy mají co nabídnout a naší rolí bude pomoci vyhledat pro jejich produkty zahraniční odběratele,“ uvádí Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade.
PDF verze dubnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
