Velké nasazení dělá ze Slovenska čím dál zajímavějšího hráče ve vinařském dění Evropy
Necelých čtrnáct tisíc hektarů vinic v šesti vinohradnických oblastech – včetně téměř 4000 hektarů tratí neplodících – a asi padesát tisíc tun hroznů, to je první stručná vizitka současného slovenského vinohradnictví. Vlastní produkce se šplhá něco málo pod hranici 400 tisíc hektolitrů, zhruba stejně velkou část trhu obstarává dovoz.
Podmínky pro pěstování révy jsou na Slovensku příhodné. Množství slunečního svitu dosahuje 2200 hodin ročně (u nás je to maximálně 2000 hodin), průměrná roční teplota se potom pohybuje okolo deseti stupňů Celsia (v Česku 5,5 až devět stupňů). Z uvedených údajů je patrné, že slovenští vinaři mohou mnoho toho, co jim chybí na množství, dohnat díky lepší kvalitě vypěstovaných hroznů, a tedy vyšší jakostí produkce.
První ročník festivalu slovenských vín proběhl v nedávných dnech na Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze. Za účasti devíti vinařů přehlídka ukázala především to, jakou cestu urazili naši sousedé od prvního dne roku 1993, zrodu samostatné existence. Někteří z nich jsou zvláště zajímaví.
Víno Nichta Rodinné vinařství Branislava Nichty se od počátků samostatné činnosti v roce 1997, kdy část hroznů nakupovalo, postupně propracovalo k třiceti hektarům vlastních vinic ve dvou obcích – Čajkov a Drženice. Loni se tak díky panenské úrodě poslední sedmnáctihektarové výsadby stal sklep Víno Nichta surovinově samostatným. Sedmnáct pěstovaných odrůd je možná příliš široká skladba, protože hrozí nebezpečí, že ne všechny budou stejně prospívat a nastane poměrně velký rozdíl v kvalitě.
Z oné sedmnáctky je hlavní sortou u nás poměrně neznámý Děvín. Ať už jako výběr z hroznů ročníku 2011 nebo táž kategorie, ovšem jako víno suché 2012 slibuje atraktivní, plný, ovocitý doušek. Jinou raritou je Dunaj, bobulový výběr D. S. C. (chráněné označení původu) barrique. Specifická odrůda vzešlá ze zajímavých rodičů – (Muscat Bouschet křížený s Oportem) x Svatovavřinecké – má příjemný poměr zbytkového cukru a kyselin a patnáct procent alkoholu.
Repa Winery Za pozornost stojí také mladé rodinné vinařství Repa Winery (rok založení 2009) se sortimentem určeným především pro vinotéky a gastronomii. Hlavními partnery jsou manželé Repovi a sklep vychází z tradic obou rodin. Jedna z prvních vín vytvářel Jozef Repa coby sekundant Novozélanďana Nigela Daviese při projektu In Vino v Modre.
Dnes je z každé láhve ze sklepa šenkvického vinařství poznat nasazení i to, že jsou vína připravována se srdcem. Své milovníky si nejspíš získá zřídka vídaná kupáž Veller (Veltlínske zelené a Müller Thurgau) 2011 D. S. C. Vůně a kořenitost millerky je umně zkompletována s pikantním projevem veltlínského v sympatické, živé víno s dlouhou pitelností. Z řady sofistikovaných červených vín stojí za pozornost Oaked Rulandské modré D. S. C. 2010 pozdní sběr. Vnímavé použití dřevěných sudů dodává noblesnímu vínu až aristokratický rys.
Karpatská perla Po sedmi letech práce ve sklepích rodičů manželky založili manželé Šebovi v roce 1991 vlastní vinařství. Od té doby procházejí sklepy prakticky stálou rekonstrukcí, která přináší s každým dalším krokem technologické zdokonalení, a tedy i kvalitnější produkci.
Vína z Karpatské perly vznikají ve třech řadách – Jagnet, Varieto a Dílemúre, originalitou je cuvée 4 živly. To v ročníku 2009 nabídlo vzácně elegantní kupáž odrůd Aurelius, Pinot gris, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Ovocná chuť, podtržená kořenitostí a umocněná dotyky dřeva, dělá ze 4 živlů vskutku atraktivní etiketu.
O pozornost si hlasitě říkají také další účastníci pražského festivalu – Janoušek & Polák, Chateau Viničky, Milan Skovajsa, Vins Winery, Mavín a Vinkor. Svědomitá péče o kvalitu hroznů, vysoká technologická vybavenost sklepního hospodářství, hlavně však nasazení, s nímž do svých produktů dávají vše, aby dosáhli jejich výsostných kvalit – to vše dělá ze Slovenska čím dál zajímavějšího hráče ve vinařském dění Evropy.
Množství slunečního svitu na Slovensku dosahuje asi 2200 hodin ročně oproti dvěma tisícům v ČR a průměrná roční teplota se pohybuje kolem deseti stupňů.
O autorovi| Milan Ballík • spolupracovník redakce