Listopad je již tradičně Měsícem kvality. Jde o celosvětovou kampaň, jejímž cílem je posilovat její význam jako klíčového prvku konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje i spokojeného života občanů. Program je zaměřen jak na odbornou, tak i laickou veřejnost. Listopad – Měsíc kvality se v České republice koná již podevatenácté.
Kvalitě se věnuje celá řada organizací, včetně těch na nejvyšší úrovni.
Kupříkladu ministerstvo průmyslu a obchodu, jehož tajemník Robert Szurman je i předsedou Rady kvality České republiky. Cílem rady je podpora a růst kvality v různých podobách a oblastech. Rada organizuje i oficiální program akce Listopad – Měsíc kvality s cílem zdůraznit význam kvality, a to nejen pro spotřebitele, ale také pro firmy a veřejnou správu.
„Záměrem je vytvořit v České republice prostředí, ve kterém je kvalita přirozenou součástí života společnosti. Kvalita přispívá k lepšímu uspokojování potřeb občanů i k ochraně životního prostředí. Měla by být základním a viditelným znakem výstupů práce nejen v podnikatelské sféře, ale i ve veřejné správě. Kvalita by se měla stát základním a viditelným znakem výstupů práce nejen v podnikatelské sféře, ale i ve veřejné správě. Častěji se v této souvislosti mluví o podnikatelském sektoru, ale je potřeba vzít v úvahu to, že v případě nákupu zboží či služeb má spotřebitel možnost volby zpravidla z několika možností. V případě poskytování služeb veřejné správy tomu tak většinou není. A tím spíš musí být kvalita na standardní úrovni její pevnou součástí,“ říká Robert Szurman.
Rozvoj veřejné správy, sociálních služeb i zdraví
Ve své činnosti Rada kvality vychází z dokumentu Naplňování Národní politiky kvality v ČR na období 2016–2020, který byl schválen vládou, zmiňuje klíčové oblasti, kterým Rada kvality věnuje zvýšenou pozornost, jako je společenská odpovědnost a udržitelný rozvoj, vzdělávání a osvěta včetně rozvoje vědy, výzkum a inovace, rozvoj kvality veřejné správy v České republice, sociální služby a péče o zdraví občanů a v neposlední řadě o ochranu spotřebitele.
Rada kvality také každoročně vyhlašuje Národní cenu kvality České republiky a Národní cenu za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj. V průběhu roku se podílí na různých významných akcích, které souvisejí s tématem kvality či společenské odpovědnosti, nejviditelněji pak samozřejmě v listopadu, který je Měsícem kvality. Členy Rady kvality jsou zástupci ministerstev, podnikatelských a zaměstnavatelských svazů, asociací, odborových organizací a vysokých škol.
Jak na kvalitu ve školství
Kvalitě ve vzdělávání, rozdílům v úrovni středních vysokých škol či hledáním řešení, jak problémy řešit, se věnuje spousta organizací. Třeba Česká školní inspekce se zaměřuje na střední školy s vysokou neúspěšností při maturitních zkouškách. Letos prověřovala na 42 škol, v nichž více než polovina žáků nebyla k maturitě připuštěna nebo v ní pohořela. Inspekce za neúspěchem vidí zejména chyby při zápisu. Školám, které na pomyslné dno spadly, proto doporučuje, aby zrušily své neúspěšné obory a děti při náběru třídily. Tématem, které rezonuje poslední dobou, jsou také maturity. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) již připustil, že současná podoba maturit současným trendům nevyhovuje.
„Podívejme se, kde všude jsou nasazeny společné maturity. Je jasné, že jedna úroveň je nevyhovující. Pro někoho je příliš vysoká, jako vstupenka na vysoké školy je moc nízko. Může to tedy být buď maturita a mistrovská zkouška, nebo maturita a maturita plus. Jiné varianty nevidím,“ uvedl v rozhovoru pro LN ministr Plaga.
V oblasti univerzitního vzdělávání je na tom Česko o něco lépe, byť portál VysokéŠkoly.cz, který se zaměřuje na sektor vyššího vzdělávání, nedávno přinesl žebříček univerzit z celého světa U-Multirank, ve kterém si české vysoké školy mírně pohoršily. V letošním žebříčku z celkového počtu 1600 univerzit figuruje 18 českých vysokých škol, kterým se daří v oblasti mezinárodní spolupráce, avšak pokulhávají ve spolupráci se soukromým sektorem a v přenášení teoretických znalostí do praxe. Také se potýkají s vysokým procentem nedokončených bakalářských studií.
Kvalita, která nepřechází do praxe
Z tuzemských škol obdržela ve svých oborech vysoké hodnocení Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Západočeská univerzita. Nejen tyto, ale i další české univerzity si podle serveru VysokeSkoly.cz dobře vedou v podílu oborů vyučovaných v cizím jazyce, procentu zahraničních studentů a naopak v možnostech žáků vyjet studovat do zahraničí. Dobře jsou na tom české univerzity i z hlediska počtu vědeckých publikací, byť jen minimum z nich patří mezi deset procent nejcitovanějších studií ve svém oboru, což znamená, že poznatky nejsou využívány v dalších vědeckých pracích.
Kde je třeba v oblasti vzdělávání zapracovat na kvalitě, je přenos znalostí z teoretické části do praxe, zejména ve spolupráci se soukromým sektorem. To se mimo jiné projevuje v nízkém počtu získaných patentů a nedostatečném financování výzkumu ze strany soukromého sektoru. I tento problém se bude snažit odstranit nedávno vzniklá Asociace výzkumných univerzit ČR, která si dává za cíl zlepšit postavení českých univerzit v mezinárodním měřítku a usnadnit přenos výsledků výzkumu do praktického života.
Pečeť kvality
Na kvalitu a její dodržování směrem k zákazníkům se zaměřuje i celosvětový program Superbrands. Každý rok vybere odborná komise v několikakolovém výběrovém řízení obchodní značky, firmy a osobnosti, které získají ocenění Superbrands, jež představuje pečeť kvality. Právo užívat ocenění si v hodnocení české komise letos odneslo téměř 70 značek, z nichž 49 získalo titul spotřebitelská super značka a dalších osmnáct obdrželo B2B titul Business Superbrands. Osobností roku 2019 se stal neurochirurg Vladimír Beneš. „Je to pro mě pocta i proto, že přichází z oblasti pro mě vzdálené. Pohybuji se v akademické a státní medicíně, a i když má klinika světovou pověst a svoji ‚značku‘, je to překvapení a musím přiznat, že milé,“ řekl k ocenění profesor Vladimír Beneš.
O autorovi| Euro.cz, Profit.cz, BusinessInfo.cz, Finance.cz
