Výrazné šetření a zmírnění dopadu klimatických změn. To jsou dva hlavní cíle projektu na oběhové využívání vody s názvem Life4zoo, jehož koordinátorem je Technická univerzita v Liberci (TUL). Díky nové technologii se voda použitá ve výbězích liberecké zoologické zahrady na koupání a napájení zvířat po svém přečištění znovu vrátí do oběhu v ještě lepší kvalitě.
„V liberecké zoo pomůže nové řešení uspořit až polovinu původní spotřeby. Podle našich propočtů se jen během dvou a půl roku v zahradě ročně ušetří až sedmdesát tisíc metrů krychlových vody,“ vysvětluje na webu univerzitního online zpravodaje Tomáš Lederer, hlavní koordinátor projektu z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace na TUL.
Hlavní stavební práce související s projektem v severočeské zoo vypuknou na jaře příštího roku, hotovo by pak mělo být v létě. Systém poběží devět měsíců v roce a denně vyčistí sto metrů krychlových vody. „Tím, že zahrada bude vodu z výběhů znovu používat, se zároveň sníží provozní náklady. A navíc naše řešení pomůže stabilizovat kapacitu místních zdrojů vody a posílí nezávislost zoo na vnějších zdrojích,“ doplňuje Lederer.
Unikátní umělý mokřad
V současnosti liberecká zoo využívá k napájení a mytí zvířat povrchovou vodu z Labutího jezírka, z Jizerského potoka či z dalších vlastních vrtů. Většina použité vody ale končí bez dalšího užitku v kanalizaci. Během letního sucha se navíc množství vody v jezírku snižuje a výrazně se zhoršuje také její kvalita.
„V červnu či nejpozději v červenci klesne hladina vody natolik, že už ji nemůžeme dál čerpat. I pro užitkové účely, jako je napájení či koupání zvířat, tedy musíme odebírat pitnou vodu z vodovodního řadu. Naprostá většina této vody přitom skončí bez dalšího užitku v kanalizaci. Věříme, že se díky projektu podaří ji znovu vracet do našeho oběhového systému,“ říká mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová.
Hlavní součástí celého cirkulárního systému bude speciálně konstruovaný mokřad využívající nanotechnologie. Do něj bude svedena znečištěná voda z bazénů zvířat v horní části zahrady, kterou obývají žirafy, tapíři, zebry nebo samice slona. Umělý mokřad bude kombinovat procesy koagulační filtrace a biologického čištění v přirozeném biofilmu. To by mělo poskytnout vysokou účinnost při odstraňování organického i dusíkatého znečištění po většinu roku mimo zimní období.
„Umělé mokřady a kořenové čistírny se pro čištění odpadních vod používají po mnoho let. Inovativnost našeho systému však spočívá v tom, že se nakombinují známá řešení a poprvé se využijí v podmínkách zoologické zahrady,“ popisuje Petr Kvapil, výkonný ředitel společnosti Photon Water, jež se spolu s TUL podílela na návrhu technologie.
V plánu je i recyklace dešťové vody
Se zajištěním dostatečného množství vody pro svá zvířata si nelámou hlavu jen na severu Čech, nýbrž i jinde ve světě. Projekt proto zaujal například vedení zoologické zahrady ve španělské Barceloně. „Tamní zoo projevila o pomoc s opětovným využitím vody velký zájem, protože mají obrovský problém s jejím nedostatkem. K instalaci našeho systému tam dojde již v zimním období, s předpokládaným spuštěním během jara příštího roku,“ prozrazuje Lederer.
Systém hospodaření s vodou v katalánské metropoli bude o poznání menší. Zatím totiž půjde o pilotní projekt u dvou výběhů, který má ověřit celkovou funkčnost libereckého konceptu. Barcelonská zoologická zahrada by tedy v první fázi měla ušetřit asi pět procent své roční spotřeby, což je přibližně dva tisíce metrů krychlových.
Pokud se ale projekt osvědčí, jeho rozšíření je plánováno jak v Barceloně, tak i v Liberci. „Už nyní uvažujeme nad tím, že bychom do oběhu napojili další výběhy. Aktuálně máme hotovou studii a pracujeme na projektové dokumentaci na rekonstrukci pavilonu a výběhu žiraf, který bychom rádi do tohoto unikátního vodohospodářského systému zapojili. Zároveň bychom do budoucna chtěli začít více využívat také dešťovou vodu, například na pravidelnou zálivku rostlin v areálu zahrady,“ přibližuje své vize ředitel liberecké zoo David Nejedlo.
