ZKUŠENOSTI Z PRAXE Při zadávání překladů specializovaným agenturám se firmy mohou dopustit řady chyb. Přitom právě na kvalitě překladu záleží, zda se vašemu zahraničnímu partnerovi úspěšně podaří sdělit vše, co chcete.
Výstižné obrázky často řeknou více než tisíc slov. Používá je například řetězec IKEA
ZKUŠENOSTI Z PRAXE Při zadávání překladů specializovaným agenturám se firmy mohou dopustit řady chyb. Přitom právě na kvalitě překladu záleží, zda se vašemu zahraničnímu partnerovi úspěšně podaří sdělit vše, co chcete. Na kvalitě původního textu (například obchodní nabídky, katalogu, internetových stránek apod.) si firmy často dávají velice záležet. Zato jeho překlad pak už někdy berou jen jako „doplněk“, u kterého považují za samozřejmost, že se ve kvalitě vyrovná originálu. Přitom právě překlad může být jediným dokumentem, na jehož základě si o vás zahraniční partner udělá představu. Odolejte tedy pokušení přeložit si vše sami. Plynně hovořit v daném jazyce ještě není zárukou správného písemného projevu. Celá řada podniků také nejprve ohledně překladů kontaktuje své známé nebo místní školu. Tento postup je však například u marketingových textů nesmírně riskantní. Profit přináší několik postřehů a praktických rad, které mimo jiné zazněly i na nedávné odborné konferenci Překlady ve firemní komunikaci. KOMUNIKACE SE VYPLATÍ
Manažer sekce překladů a tlumočení agentury Channel Crossings Josef Venc radí: Častější komunikace překladatelů a firem se určitě vyplatí. Zadavatel by měl sdělit třeba podrobnosti o účelu textu - tj. například zda je určen široké, nebo odborné veřejnosti, či zda má působit živě a čtivě, nebo spíše formálně a úředně. Překladatelé také často nevědí, zda mají, či mohou vylepšovat původní text. Přitom nikdo nečte materiály tak pečlivě jako překladatel. Při překladu může narazit na nejasné pasáže, nelogičnosti, zbytečné opakování textu apod. Je proto vhodné hned na začátku dohodnout si, zda překladatel může do textu sám zasahovat (aniž by zásadně měnil smysl) nebo jakým způsobem efektivně a rychle konzultovat zjištěné nedostatky a nejasnosti. Zadavatel překladu díky tomu může zdokonalit vlastní materiál. To se samozřejmě netýká například doslovných citací, odborných právnických textů, méně důležitých textů pro vnitrofiremní komunikaci apod. K zajímavé strategii se přiznal vedoucí pracovník jedné z nejvýznamnějších pařížských bank. „Než zadáme francouzský originál do tisku, vždy se snažíme počkat na jeho překlad do jiného jazyka, a to z jednoduchého důvodu. Kritický pohled pečlivých překladatelů nám totiž pomáhá nalézt slabé stránky originálu,“ říká.
NEREÁLNÉ TERMÍNY POŠKODÍ I ZADAVATELE
Mezi nejčastější problémy při zadávání překladů patří termín vyhotovení. Podle Josefa Venca by zadavatelé měli mít na paměti, že jde o specializovanou činnost a překlad trvá nějaký čas. „Překladatel navíc nemůže jednoduše začít okamžitě překládat od první řádky a postupně dorazit k poslední větě. Musí si dokument nejprve celý projít, aby věděl, co a jak bude dělat,“ vysvětluje. Z toho důvodu problém mnohdy nevyřeší ani rozdělení dlouhého dokumentu mezi více překladatelů - pořád tu musí být někdo, kdo provede závěrečnou korekturu a zajistí terminologickou a stylistickou jednotu textu. Nereálné termíny zpracování překladu by se tedy nakonec stejně obrátily proti zákazníkovi. Samotní překladatelé nelibě nesou, že na ně zákazníci pohlížejí jako na obslužný personál a dostatečně nevnímají jejich odbornost a profesionalitu. Mimochodem: překladatelské agentury poukazují na to, že jejich marže jsou velmi nízké.
AGENTURY PŘEKLÁDAJÍ HLAVNĚ NÁROČNĚJŠÍ TEXTY
Jak se v posledních letech změnily požadavky tuzemských podniků? „Řadu každodenních dokumentů si už firmy překládají samy, nám svěřují náročnější a rozsáhlejší projekty,“ říká Josef Venc. Překládají se nové typy dokumentů pro firmy i úřady v souvislosti se vstupem do EU. Překládá se do některých jazyků, které dříve nebyly aktuální - například dění v Afghánistánu „objevilo“ jazyky jako paštunština nebo darijština. Jinak podniky stále vyžadují rychlost, spolehlivost a výhodnou cenu. Kvalitní překladatelská agentura nabízí „něco víc“ než pouhý překlad textu. Vybírá vhodné překladatele, zajišťuje řízení projektů, kontroluje kvalitu překladu či formátuje soubory. Jak se vyznat v bludišti cen? Překladatelé si účtují práci za tzv. normostránku, nejčastěji jde o 1800 znaků včetně mezer. U náročnějších textů se započítává příplatek za odbornost. Cenu může podstatně zvýšit také expresní vyřízení zakázky. Některé agentury zveřejňují ceník na svých internetových stránkách.
CIT PRO JAZYK A DODRŽENÍ STYLU
Problémy může přinést také nerespektování jazykové kultury, tedy určitých konvencí. Překladatel může třeba poškodit autora, pokud styl překladu neodpovídá očekávání. Důležité je také vědomí, že struktura překládaného textu ne vždy odpovídá stavbě v jiném jazyku. Krásnými příklady jsou reklamní slogany. Mohli jsme například zaslechnout „Čistý duch vodky“ a později „Duch čisté vodky“ jako nepříliš povedený překlad z originálu „The True Spirit of Vodka“. Podle Zuzany Jettmarové z Ústavu translatologie Univerzity Karlovy je potíž v tom, že slovo the spirit implikuje celou řadu významů. Podobně slogan „Fiat Punto. Odpověď“ zněl po překladu z „The Fiat Punto. The answer“ neúplně. Po čase byl český slogan změněn na „Fiat Punto. To je odpověď“.
OBRÁZEK VYDÁ ZA TISÍC SLOV
Švédský nábytkářský gigant IKEA, který je přítomen ve třech desítkách zemí, používá v montážních návodech pro zákazníky především grafické prvky beze slov. Osmdesát procent návodů tvoří výhradně obrázky, zbývajících dvacet procent tvoří text obsahující bezpečností pokyny. Zkušenosti říkají, že přiměřené používání mapek, piktogramů a grafů může být mnohem účinnější než literární „díla“ a přetechnizované popisy.
