PRŮMĚRNÁ ČTYŘČLENNÁ DOMÁCNOST SPOTŘEBUJE ROČNĚ NA VYTÁPĚNÍ A OHŘEV KOLEM 25 TIS. KILOWATTHODIN ENERGIE. Z TOHO VÍCE NEŽ JEDNA POLOVINA MIZÍ DÍKY ŠPATNÉMU ZATEPLENÍ DOMU ČI BYTU. NEJČASTĚJŠÍ ÚNIK TEPLA ZPŮSOBUJÍ NEDOSTATEČNĚ IZOLOVANÁ OKNA A DVEŘE.
Pozornost si zaslouží zejména okna, dveře a obvodové zdi
Myslet na zateplení objektu je nutné hned při jeho výstavbě. Musí se totiž začít od základů, přes vhodné rozmístění jednotlivých místností v domě po dokonalou izolaci střechy,“ tvrdí odborník na zateplování objektů Karel Mráz. Takové řešení ovšem nepřipadá do úvahy tam, kde stavba již stojí - i tu lze ale samozřejmě kvalitně zateplit.
ZAČÍNÁ TO PODLAHOU
Zateplení objektu začíná podle Mráze již při výstavbě základů a pak zejména podlah domu. Tepelná izolace by měla být součástí „skladby“ podlahy. U novostaveb odborníci doporučují vrstvu 15-20 cm, leccos lze dohnat vhodnou podlahovou krytinou. Největší pozornost by se měla věnovat zateplení spodních místností těsně nad základy domu či nad suterénními místnostmi. Ty na rozdíl od podlah přímo nad terénem lze dodatečně zateplit. Používají se k tomu většinou izolační desky, které se lepí na strop přímo v suterénních místnostech. Nezateplená či nesprávně zateplená střecha - to představuje ztráty tepla 10-15 %. Zateplení střechy je důležité zejména v případě, že v podkroví jsou obytné místnosti. Jestliže naopak půdní prostory nejsou obytné, pak je nutné zateplit strop mezi obytnými místnostmi a neobývaným podkrovím. Jednou z možností je vyplnění mezery mezi stropními trámy tepelnou izolací, kterou lze nafoukat malými montážními otvory. Jednodušší metodou je položit deset až patnáct centimetrů tepelné izolace přímo na podlahu půdy.
KABÁT Z IZOLACE
Kolem 20-25 % tepla uniká obvodovým zdivem. Proto se vyplatí místo oprav omítky investovat do zateplení fasády. Tuto činnost je však nutné nechat na teplé počasí. Obvodové zdi se většinou zateplují minerální plstí, která se na ně buď lepí nebo přichycuje speciálními hmoždinkami. Na ni přijde stěrka, síťovina a konečná povrchová omítka. „Jde sice o poměrně drahé řešení - kolem tisíce korun za metr čtvereční - zato nejúčinnější a nejtrvanlivější,“ tvrdí Mráz. Použít můžete také speciálně upravený polystyren. Další možností je zateplovací omítka. V těchto souvislostech je na místě konstatovat, že záleží i na celkové orientaci stavby.
KRITICKÁ OKNA
Nejvíce tepelné energie odchází špatně izolovanými okny. Pokud stavba taková okna má, do úvahy přichází několik způsobů řešení. Ten nejdražší, ale zároveň nejúčinnější, je vyměna starých, tepelně nevyhovujících oken za nová s izolačními dvojskly (jejich cena činí zhruba sedm tisíc korun za metr čtvereční). Velmi pomáhá utěsnění případných spár mezi rámem okna a zdí a mezi rámem a křídlem okna. Používá se k tomu například montážní pěna a tmel, často se doporučuje také vypěňovaný polyuretan. Běžně se používají i další těsnicí materiály, od kovotěsu až po silikonové těsnění. To se vkládá do drážek okenních rámů. N a rám a křídla okna lze nalepit profilové těsnění. Tyto úpravy přijdou v řádu na pár stovek korun maximálně. Tepelně izolační vlastnosti skla se mohou zlepšit i instalací reflexní fólie. Ta se dává na sklo okna z interiéru a odráží teplo zpět do místnosti.
INTERIÉROVÉ ÚPRAVY
Teplo v místnostech pomohou částečně udržet i závěsy či žaluzie. Zejména závěsy však musí krýt pouze okno a nikoliv otopné těleso, které velmi často bývá právě pod oknem. Na závěsy lze užít zvláštní látku, který má na jedné straně zvláštní nátěr bránící pronikání světla, hluku a chladu (běžný metr takové látky stojí zhruba 180-350 Kč). Pokud jde o žaluzie, vhodné jsou jak vnitřní, tak vnější. Ovlivnit pocit tepla v místnosti mohou i vhodné barvy těchto žaluzií, což se týká zejména těch vnitřních. Izolace dveří, a to zejména těch, které spojují vnitřní prostory s venkovními, lze dosáhnout jednak nalepením profilového těsnění a pak zejména použitím těsnicích prahů.
REGULACE VYTÁPĚNÍ
Snížit výdaje za teplo může nejen dokonalá izolace domu, ale také správný topný režim. Topit by se mělo podle účelu, kterému slouží místnost. V obytných místnostech je dobré držet teplotu spíše konstantní namísto neustálého snižování a zvyšování. „Pokud by se teplota v místnostech přes dobu nepřítomnosti více snižovala, zdivo by ochladlo a na zpětné vytopení by se pak vydalo většinou mnohem více energie, než se ušetří teplotním útlumem v noci a v době nepřítomnosti,“ upozornil Mráz. Za otopné těleso je vhodné umístit reflexní fólii, která snižuje prostup tepla zdí za radiátorem a zlepšuje účinnost vytápění. Zvláštní otázkou je samozřejmě optimální teplota v místnostech - snížením vytápěcí teploty z 24 na 20 stupňů Celsia lze ušetřit až 20 % tepelné energie.
TEPELNÉ DEVATERO
1. zateplení pláště budovy
2. správná orientace místností
3. izolace základů a podlah
4. zdvojená okna
5. důkladné utěsnění oken a dveří
6. izolační fólie na okna
7. interiérové úpravy - závěsy, žaluzie, barvy
8. správný topný režim
9. zateplení stropů a střechy
