Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Proti dubnu spotřebitelské ceny stouply o 0,4 procenta.
„Dramatický propad cen ropy, pandemie covidu-19 s dopadem na cenový a hospodářský růst a slabší kurz koruny, to vše jsou faktory, které pořádně zamíchaly kartami ohledně vývoje spotřebitelské inflace pro zbytek letošního roku,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. V červnu sice podle něj ještě pravděpodobně dojde k růstu inflace ke třem procentům, ale druhá polovina letošního roku již bude ve znamení zpomalování inflace. „V závěru roku by se mohla inflace dokonce dostat pod dvě procenta, což bylo ještě na začátku února nemyslitelné,“ dodal.
Během tohoto měsíce očekávají nárůst inflace ke třem procentům i další ekonomové . „V červnu nelze vyloučit návrat inflace na úroveň tří procent, ba nad ní, ve druhé polovině roku budou ovšem sílit dezinflační tlaky, takže míra inflace bude postupně klesat k úrovni inflačního cíle ČNB ve výši dvou procent," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Trend klesající inflace se pod vlivem slábnoucí spotřebitelské a investiční poptávky pravděpodobně i podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského obnoví hned v úvodu druhé poloviny roku. „Odhadujeme, že se inflace do konce roku bude postupně blížit úrovni dvou procent,“ uvedl.
„Poté, co se do cen přelijí všechny letošní změny spotřebních daní, by se inflace měla dál snižovat až na cílová dvě procenta,“ uvedl i analytik ČSOB Petr Dufek.
Skutečná čísla se mohou lišit
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že se překvapivě například prozatím pandemie koronaviru neprojevila v rychlejším propadu cen služeb. „To však může také souviset s tím, že měření cen v posledních měsících neprobíhalo standardním způsobem, a nemuselo tak cenový vývoj zachytit zcela správně,“ uvedl. Za celý rok pak po středečních statistikách očekává průměrnou inflaci na 2,5 procenta.
I podle ekonoma Komerční banky Michala Brožka jsou prognózy vývoje cen nyní stejně nejisté jako prognózy vývoje ekonomiky. „Výpočet některých statistik je nyní komplikovanější. Je například otázkou, jak se budou vyvíjet ceny dovolených, které obyčejně podléhají výrazné sezonnosti,“ upozornil.
V rámci Unie se Česko drží na špici
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň upozornil, že pokles české inflace následuje po významných poklesech v ostatních evropských zemích. „Stále ale máme nejvyšší inflaci v EU a klesá relativně pomaleji než v jiných zemích. To je poměrně překvapující, protože v posledních letech byla u nás inflace způsobena vyloženě poptávkou, a ta nyní poměrně razantně poklesla,“ uvedl. Významným faktorem české inflace do budoucna bude podle něj i zmírnění růstu mezd.
„Inflace je aktuálně asi ten nejmenší problém, který trápí českou ekonomiku,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
