Jestliže německá kancléřka vítá osm set tisíc imigrantů letos a do příštích let slibuje, že jich Německo přijme každý rok minimálně půl milonu, je to projev německé politiky a Německo za ni musí nést odpovědnost a nikoli ji kvótami přenášet na další země v Evropě. Proč se asi uprchlíci nederou do stejně bohatého Švýcarska, či Dánska.
Německá prohlášení především zvedají v chudých zemích Středního východu a Afriky miliony lidí a motivují je k překračování Středozemního moře bez ohledu na to, zda jsou či nejsou utiskováni, pronásledováni, či v ohrožení života, jakkoli i tací mezi nimi jsou. Kvóty v této situaci znamenají, že Německo slibuje těmto milionům ony pečené holuby i za nás, Poláky, Maďary, Dány, či Finy.
A protože samotné přerozdělení kvótami nic neřeší, protože v schengenském prostoru se ti lidé budou moci podle současných pravidel pohybovat jak chtějí a logicky tak z Česka, stejně jako jiných zemí budou odcházet zpět do Německa, či jinam za větším blahobytem, nezůstane jen u kvót. Potom přijdou Evropou, nebo přesněji Německem nařízené „standardy péče o uprchlíky“, aby se snížila jejich motivace hledání lepšího bydla. A protože to nebude stačit, dojde nakonec nevyhnutelně k dalším omezením ve volném pohybu osob v EU.
To vše za probíhající sociální a politické destabilizace většiny zemí Evropy. Dosavadní zkušenosti a rostoucí počet a velikost „no go“ čtvrtí ve Francii i skandinávských zemích vypovídá o možnosti, nebo spíše o nemožnosti integrace přicházejících lidí dosti výmluvně. O prudce poslední roky rostoucím islámském teroru nemluvě. Odraz této skutečnosti v růstu politického významu radikálních stran různého ražení je nevyhnutelný a o tom, že tyto partaje smetou viníky nynější migrační krize dříve, nebo později, není pochyb. Balvan, který hrozí rozdrtit Evropskou unii, se v těchto dnech dává do pohybu.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
Malý aperitiv před velkým obědem
