Nedávné mediální nářky dovozců brambor či kuřat nad okamžitým vyčerpáním výhodných dovozních kvót konkurenčními podniky může laická veřejnost hodnotit jako podvod jedné části podnikatelů vůči své konkurenci. Jenže to tak zdaleka není.
Kvóty (stanovený objem agropotravinářského zboží, který je do ČR možné dovézt s nižším nebo nulovým clem) se otevírají na počátku roku po celou řadu let a tento systém se týká celé řady komodit. Zdaleka tedy nejde jen o brambory a kuřata. Objem kvót je skutečností veřejně dostatečně dlouho dopředu známou a možnost jejich čerpání má každý, kdo tyto informace včas využije. Pokud někdo poukazuje na to, že mu levnější zboží jiný „vyfouknul“, musí se především ptát sám sebe, proč tak naopak neučinil on sám. Výše kvót je navíc součástí mezinárodních dohod, zejména různých typů liberalizačních procesů (nejen s EU, ale i v rámci WTO - Světové obchodní organizace), a nelze je tedy jen tak pro krásné modré oči zhrzených dovozců navyšovat. Bohužel, takové informace v médiích, která se kauzou zabývala, nezazněly ani náhodou. Spotřebitel tak musel nutně dojít k názoru, že čerpání kvót je dalším střípkem v mozaice podvodů, které se v podnikatelském prostředí v ČR dějí. Tentokrát to ale není pravda. Skutečně systémový problém týkající se zvýhodněných kvót v obchodu se zemědělskými komoditami přitom leží úplně jinde. Drtivá většina kvót funguje dvousměrně, což znamená, že se sice na jednu stranu do ČR může určité zboží levněji dovézt, na druhou stranu lze stejné zboží levněji vyvézt do zahraničí. Vyjednané podmínky navíc často umožňují české straně výhodně vyvézt větší objem zboží než dovézt k nám. Jenže - a to je podstatné - zatímco naši obchodníci vývozní kvóty nečerpají vůbec a nebo jen velmi nepatrně, druhá strana pochopitelně možnost výhodnějšího uplatnění své produkce v ČR beze zbytku využije. To má mimochodem i vliv na celkovou bilanci agroobchodu a v důsledcích i na celkovou obchodní bilanci státu. Pokud se tedy hodlá problémem výhodných celních sazeb někdo skutečně poctivě zabývat, včetně podnikatelské veřejnosti, které se to týká, bylo by třeba uvažovat zcela obráceně: Jak uplatnit svou produkci v rámci dojednaného prostoru v zahraničí, zejména v rámci EU. Výhodně dovézt umí totiž každý, výhodně vyvézt (v rámci zmiňovaných kvót) ale málokdo.
