Zatímco před dvěma lety reagovala většina investorů na začínající pandemii zastavením dalších investic, jak epidemie ustupovala, jejich touha po financování projektů opět rostla. Výsledkem byla rekordní peněžní podpora ze strany fondů rizikového kapitálu, která v loňském roce jen v Evropě dosáhla hodnoty 116 miliard dolarů. To představuje meziroční nárůst o 159 procent. Pozitivní trend ale v posledních měsících narušila inflace i válka na Ukrajině.
„V letošním roce dochází ke snížení investiční aktivit na trzích, což se pak promítá i do situace na startupové scéně. Naopak cítíme, že se kapitál začíná přelévat do oblasti udržitelnosti,“ komentuje Václav Gregor z investičního akcelerátoru Soulmates Ventures.
Prudký pokles je patrný hlavně na počtu investičních kol, kterých bylo ve světě ještě před konfliktem zveřejněno 1284, tedy přibližně 80 denně. Pouhé čtyři dny po vypuknutí války došlo podle serveru Crunchbase k poklesu o polovinu. Ve stejný okamžik ohlásilo 154 startupů po celém světě počáteční, ranou nebo pozdní fázi rizikové investice. Ty celkové dosáhly 3,65 miliardy dolarů, což jinými slovy znamená, že v průměru bylo během 39 kol investováno 912 milionů denně.
„To není malé číslo, ale ve srovnání s předchozími výsledky jsou to spíše čísla zanedbatelná. Například za prvních 23 únorových dní oznámily společnosti celosvětové financování v počáteční až pozdní fázi ve výši 30,68 miliardy dolarů,“ vysvětluje Gregor s tím, že v samostatné Evropě jsou dopady větší než ve světě.
V průběhu 33 dní po začátku ruské invaze na Ukrajinu oznámily evropské startupy celkem 170 kol financování, ve kterých získaly na 3,2 miliardy dolarů. To značí 37procentní pokles oproti stejně dlouhému období před vypuknutím války - tehdy zdejší startupy hlásily 255 kol s výsledkem 5,1 miliardy.
Udržitelnost místo umělé inteligence
Získat kapitál je v současnosti náročné pro naprostou většinu startupů sídlících na celém Starém kontinentu, výjimku podle zmíněné společnosti tvoří pouze ty, jež se zaměřují na udržitelnost. Vše je každopádně nutné brát s určitou mírou rezervy. „Zpomalení oznamování financování v posledních dnech samozřejmě nemusí nutně znamenat, že startupy nezískávají kapitál. Může to znamenat jen to, že se rozhodly nyní nová kola neoznamovat, nebo se dohodly s investory na odložení investice,“ vysvětluje dále Gregor.
Co se týče oněch aktuálně ,bezpečných‘ zelených investic, těm v prvním kvartále letošního roku dominovala Francie, ve které bylo investováno celkem 881 milionů eur. Největší zájem byl podle Soulmates Ventures o dohody v energetickém sektoru a repasovanou elektroniku.
Ze závěrů loňského průzkumu společnosti Depo Ventures, kterého se účastnilo celkem 122 respondentů z českého investorského prostředí, přitom vyplývá něco lehce odlišného. A sice fakt, že ze strany takzvaných andělských investorů byl spíše než o udržitelnost zájem hlavně o ty startupy, které se zabývají vývojem umělé inteligence nebo se zaměřují na problematiku finančních technologií. Hned za nimi pak byly v závěsu firmy se specializací v blockchainu či e-commerce.
„Právě teď je období, kdy je třeba zvýšit investice. Do technologií, do podnikatelů, do naší budoucnosti. Startupy jako investiční kategorie jsou sice rizikové, ale dlouhodobě nejvýnosnější. Vynikající ochrana proti inflaci. A navíc mají potenciál změnit svět k lepšímu,“ řekl v dubnu redakci Euro.cz zakladatel Depo Ventures Petr Šíma.
