Vláda se bude zabývat novým zákonem o odpadech. V Česku kvůli němu vyrostou další spalovny.
Přestože obec Komořany zanikla před třiceti lety, její jméno dnes opět rezonuje. Na místě, odkud čoudící elektrárna, páchnoucí úpravna uhlí a hučící rýpadla v roce 1986 vypudily poslední obyvatele, by měla vzniknout spalovna za tři miliardy korun. Ročně by mohla zlikvidovat až 150 tisíc tun nevytříděného komunálního odpadu. Podle údajů ekologického sdružení Arnika jako vedlejší produkt vznikne 46,3 tisíce tun škváry a popela včetně 1500 tun toxického popílku.
Stavba není pouze plánem soukromé společnosti United Energy, ale i vizí Ústeckého kraje. Podle jeho zástupců je to nejvhodnější lokalita. Především prý proto, že už dnes zde firma provozuje teplárnu zásobující téměř celý region.
Skládkování komunálního odpadu (v milionech tun) | |||||
---|---|---|---|---|---|
2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | |
Komunální odpad | 3,186 | 2,910 | 2,808 | 2,704 | 2,544 |
Množství odpadu celkem | 5,4 | 5,4 | 5,2 | 5,2 | 5,3 |
I když má kotelna vyrůst v měsíční krajině zničené povrchovou těžbou a daleko od civilizace, projekt má několik odpůrců. Kromě ekologů se do boje zapojil i Chomutov. „Ta koncepce je špatná,“ kritizuje výstavbu spalovny Jan Rödling z tamního magistrátu. Upozorňuje hlavně na zhoršené životní prostředí ve městě – i kvůli náklaďákům přivážejícím do Komořan odpad. „Doufáme, že vedení kraje k našim připomínkám přihlédne, ale zabránit výstavbě nemůžeme,“ krčí Rödling rameny.
Doba spalovací
Komořany však nejsou jediným projektem. V dalších letech by mohly vzniknout nové provozy až za 14 miliard korun. Jejich boom podporuje nový zákon o odpadech, který nyní po připomínkovém řízení projedná vláda. Jeho hlavním cílem je rapidně snížit množství smetí na skládkách.
„Souhrnně lze říci, že významný pokles skládkovaného odpadu způsobí souhra tří faktorů: podpora recyklace, materiálové využití, tedy kompostování, a energetické využití těch odpadů, které již není možné zužitkovat materiálově,“ uvedla Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí. To je důvod, proč se kromě Komořan pracuje i na plánech nových spaloven v Karviné, Mělníku, Opatovicích a Přerově.
Fungující spalovny |
---|
Brno: roční kapacita 240 tisíc tun |
Praha - Malešice: roční kapacita 310 tisíc tun |
Liberec: roční kapacita 96 tisíc tun |
Chotíkov: roční kapacita 95 tisíc tun |
Kde by mohly vyrůst nové spalovny |
Karviná |
Komořany |
Mělník |
Opatovice nad Labem |
Přerov |
„Dle prognóz z Plánu odpadového hospodářství je třeba zvýšit energetické využití odpadu na evropský průměr, to jest zhruba na 28 procent, a tudíž i rozšířit stávající kapacitu spaloven ze 741 tisíc tun na zhruba 1,4 milionu tun,“ vysvětluje Pospíšilová.
Pro srovnání: Češi v roce 2014 vyprodukovali 5,3 milionu tun komunálního odpadu, v kotlích spaloven skončilo zhruba 636 tisíc tun, tedy dvanáct procent.
Odpad z dovozu
Podle ekologů jsou ale některé projekty naddimenzované. Hnutí Duha například zmiňuje novou spalovnu v Mělníce. Ve své stárnoucí elektrárně Mělník I by ji měla vybudovat společnost ČEZ, ta ovšem dlouhodobě k takovým informacím mlčí.
Nicméně podle Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje by měla pálit až 400 tisíc tun odpadu ročně. „Kraj nezdůvodněným předpokladem růstu netříděných odpadů uměle vytváří do roku 2025 o 100 tisíc tun více směsných odpadů ve srovnání s dosavadním trendem poklesu. (…) V Německu a Rakousku stejná politika způsobila výstavbu zbytečných spaloven, které nyní nemají využití,“ zlobí se Ivo Kropáček z Duhy. Jedinou variantou pak prý bude transport odpadků ze zahraničí v kamionech.
Tady se to ztratí. V Komořanech už jedna spalovna je, další by tu měla vzniknout za tři miliardy korun. (Autor: Martin Pinkas)
Hrozbu případného dovozu odpadu ze zahraničí se ale ministerstvo životního prostředí snaží krotit. Povolení prý nezíská každý, celý proces podléhá regulaci a správnímu řízení. Podle Dominiky Pospíšilové může resort dovoz smetí do spaloven omezit na přesně dané množství a časové období.
A slova o nebezpečí spaloven odmítá také Česká asociace oběhového hospodářství. Jejím členem je i společnost Veolia, která v Německu provozuje linku na mechanické zpracování odpadů. Ve srovnání se spalovnami prý ale neobstojí. „Účinnost mechanické likvidace je velmi nízká, bavíme se zhruba o deseti procentech. Zbytek jde do spaloven, mechanická likvidace neplní svůj účel,“ popisuje Milan Chromík, člen asociace a jednatel Veolie.
Boj o poplatky
Podpořit energetické využití odpadů ve spalovnách má i radikální zvýšení poplatků za skládkování. Z dnešních 500 korun na tunu má podle aktuálního návrhu zákona z dílny ministerstva životního prostředí stoupnout až na dva tisíce korun v roce 2024.
Je ale otázka, jakou podobu nakonec legislativa získá během projednávání ve sněmovně, a jestli tedy výše poplatku zůstane zachována. „Máme indicie, že by se poplatky za skládkování mohly snížit až na 500 korun za tunu,“ obává se Chromík z České asociace oběhového hospodářství.
Poplatky za skládkování (v Kč za tunu, návrh zákona) | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
Využitelné odpady | 900 | 1150 | 1350 | 1550 | 1700 | 1850 | 2000 |
Zbytkové odpady | 500 | 500 | 500 | 500 | 500 | 500 | 500 |
Nebezpečné odpady | 2000 | 2000 | 2000 | 2000 | 2000 | 2000 | 2000 |
Technologický odpad | 45 | 45 | 45 | 45 | 45 | 45 | 45 |
Jeho slova potvrzuje i předseda poslaneckého výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD). „V legislativě jde o stovky miliard korun a lobby je velmi silné,“ pokyvuje hlavou. „Za své kolegy z výboru ale můžu říct, že se budeme držet v mantinelech vládního návrhu zákona,“ dodává jedním dechem.
Podle Böhnische jsou jedněmi z nejaktivnějších odpůrců zvyšování poplatku obce a samosprávy. Pro ně představuje rychlý růst „skládkovací daně“ velkou hrozbu – poplatek platí radnice a firmy, na jejichž pozemcích se skládky nacházejí.
Provozovatel smetiště naproti tomu obci posílá 500 korun za každou tunu odpadu jako kompenzaci. A nelibost vzbuzuje, že i tahle suma se bude snižovat.
„Nový návrh zákona o odpadech promítá postupné snižování této částky ve výhledu deseti let na zhruba 350 korun za tunu, tedy obce o peníze nepřijdou,“ vypočítává Pospíšilová z ministerstva životního prostředí. „Zbylá část bude prostřednictvím Státního fondu životního prostředí rozdělována na projekty z oblasti odpadů, a to především k podpoře třídění a recyklace. I do obcí, které na svém území skládku nemají,“ dodává.
Pokud by se schvalování zákona o odpadech v parlamentu skutečně zkomplikovalo, těmi nejméně spokojenými budou investoři plánovaných spaloven. Dnes totiž mají šanci získat na jejich výstavbu evropské dotace. Brusel je ale ochotný peníze do Česka odeslat pouze pod podmínkou co nejrychlejšího přijetí nové legislativy.